Prosinec 2012

Vinařské aktuality – prosinec 2012

31. prosince 2012 v 7:12 | milasko |  Úvahy o víně
Opravdu staré vinařství

V Chersonesu na Krymu bylo ruskými a ukrajinskými archeology objeveno vinařství ze 4. stol. př. n. l. Protože se jednalo o období velmi neklidné, byl celý podnik důkladně opevněný a připravený na dlouhou obranu před útoky kočovných Skythů.


Chianti v Číně

Logo s černým kohoutem má napomoci úspěšnému pronikání Chianti na čínský trh. Kohout tam totiž symbolizuje úspěch a také čestnost. Toto logo používá společnost Chianti Classico Wine od roku 2005 a právě v souvislosti s Čínou chce, aby bylo ještě výraznější.


Nejlepší vína za rok 2012 podle Wine Spectatoru

Jako každý rok (už od 1988) i tentokrát připravil časopis Wine Spectator soupis stovky nejlepších vín. Bylo posouzeno 17 tisíc uchazečů ze 13 zemí, z nich 5 500 dostalo 90 a více bodů ze sta možných.. Vína vybraná mezi sto nejlepších stála průměrně 46 dolarů (o dva více než v roce 2011) a získala v průměru 93 bodů. Důležité pro pořadí nejsou jen samotná kvalita ale i cena a dostupnost na trhu.

Vítězem se tentokrát stal kalifornský Shafer Relentless Napa Valley 2008. Jedná se o kupáž Syrah a Petite Syrah, mohutné víno s bohatou a širokou chutí, které dostalo 96 bodů. Láhev stojí 60 dolarů. Na druhém místě se umístilo Chateau de St.-Cosme (Gigondas) 2010 se ziskem 95 bodů a cenou 40 dolarů. Toto cuvée z odrůd Grenache, Syrah, Mourvedre a Cinsault by mělo vydržet dobré do roku 2030. Na třetím místě bylo australské Two Hands - Shiraz Barossa Valley Bella's Garden 2010 95 b., 69 $, 4. Chateauneuf-du-Pape 2010 Close des Papes, 128 $, 98 b, 5. Sauternes 2009 Chateau Guiraud, 60 $, 96 bodů.
Do Top 10 dále patří: 6. Chateau Leoville Barton 2009 (St.-Julien), 7. Pinot Noir Willamette Valley Shea Vineyard Estate 2009, 8. Beringer Cabernet Sauvignon Knights Valley Reserve 2009, 9. Brunello di Montalcino 2007 Ciacci Piccolomini d'Aragona, 10. Malbec Mendoza Finca Bella Vista 2010.

Nejdražšími v tomto seznamu byla 93. Chateau Lynch Bages 2009 (Pauillac) a 94. Monte Bello Santa Cruz Mountains 2009, obě po 150 dolarech za láhev. Nejlevnější bylo na 41. místě Chianti 2010 Folonari (90 b.) za pouhých 9 dolarů.


Co o vás vypoví vaše oblíbené víno

Společnost French Wine Style si nechala vypracovat výzkum, týkající se vlastností konzumentů vín. Barva vína by o nás měla údajně cosi vypovídat. Ti, kteří pijí raději červené, bývají vzdělanější, bohatší a šťastnější, jsou sebejistí a silní. Rádi cestují na dovolenou do zahraničí. Dávají přednost osobním kontaktům před virtuálními. Milovníci bílého jsou praktičtější, sami sebe posuzují jako skromné a klidné a mají raději tuzemskou dovolenou. Lidé aktivní na sociálních sítí dávají přednost růžovému. Bývají společenští, okouzlující, někdy až hluční.


S červeným vínem štíhlejší?

Resveratrol, který je obsažený v červeném víně, může příznivě ovlivňovat i naši váhu. Američtí vědci z New Yorku totiž tvrdí, že poněkud snižuje chuť k jídlu. Pokusy byly zatím sice provedeny jen s včelami, prý by to mělo fungovat i u lidí, kteří by navíc měli mít i menší chuť na sladkosti.

Historie Zlaté hordy (Ulus Džočiho). 2. Batu

25. prosince 2012 v 18:38 | milasko |  Mongolové
Dobýváním Kyjevské Rusi jsem se již jednou zabýval (viz) a nebudu proto podrobnosti znovu opakovat. Připomněl bych jen to, že ta byla v době mongolského útoku ve stádiu jednoznačného rozkladu. Knížata bojovala proti sobě, v době vrcholící invaze si ani nejbližší příbuzní nepomáhali, pokračovali ve vzájemných svárech, případně namísto přípravy obrany vedli expanzivní politiku. I když si mongolský útok vyžádal velké ztráty, nebyla následující nadvláda ani zdaleka tak krutá, jak bývá všeobecně popisováno. Navíc se Mongolové nijak nesnažili Rusy ovlivňovat po stránce náboženské a kulturní. Tento fakt je třeba zdůraznit v souvislosti s tím, že v téže době sílily snahy o podrobení Rusi ze strany katolického západu (papež, řád německých rytířů, Švédové), což mohlo mít důsledky mnohem závažnější. Tím spíše, že prozápadní skupiny byly zejména na severu a západě bývalé Kyjevské Rusi (Novgorod, Halič) poměrně silné. Tento poměrně dlouhý a trochu příliš obecný úvod je nutný pro pochopení zdánlivě málo pochopitelného faktu, proč se mnohem početnější Rusové dlouho nepokoušeli se vymanit z této cizí nadvlády a byli vůči chánům poměrně loajální i v obdobích vnitřních sporů a oslabení. Podrobněji se poměry na Rusi ale také na Litvě, která hrála ve východní Evropě velmi významnou roli, budu zabývat později.
V letech 1236 - 1242 se konalo velké západní tažení, jehož cílem bylo zejména podmanění Polovců, dále pak Kyjevské Rusi a Povolžského Bulharska. Velením byl pověřen Džočiho syn Batu. Když se koncem roku 1241 dozvěděl o smrti velkého chána Ögödeje, tažení ukončil a vrátil se na východ. Všechny cíle výpravy byly v této době vrchovatou měrou splněny, ulus Džočiho se díky tomu zásadně rozšířil, ale bylo třeba vyřešit otázku nástupnictví. Když byl v roce 1246 konečně zvolen velkým chánem Güjük, nebyla situace pro Batua vůbec příznivá. Velký chán byl jeho nepřítelem a měl k dispozici alespoň 130 tisíc vojáků, Batuovy síly byly minimálně o sto tisíc menší, z toho vlastních mongolských veteránů jen asi 4 tisíce. Pokud se měl ve svém ulusu udržet, musel se nutně domluvit se zdejším obyvatelstvem. Všechna ruská knížata uznala jeho svrchovanost a jejich další vztahy byly poměrně korektní. Jádrem armády se zde proto nakonec stali původní úhlavní nepřátelé Mongolů - Polovci. Důležitou roli měli i Povolžští Bulhaři. Veškeré kočovné a polokočovné obyvatelstvo Hordy začíná být postupně nazýváno Tatary. To je vlastně kouzelný nesmysl. Tataři byli Mongoly podrobeným národem, hovořícím mongolsky, zatímco Tataři z Hordy hovořili turkickým (tureckým) jazykem, který postupně zatlačil mongolštinu, jež sice nadále byla oficiální řečí, hovořila jí ale jen nejužší elita.
V roce 1248 Güjük sebral velké vojska a chystal se na tažení proti Batuovi, náhle však zemřel, pravděpodobně otráven. Po churalu v roce 1251, který zvolil velkým chánem Batuova přítele Möngkeho, došlo k dočasnému rozbití ulusu Čagataje, dalšího z Čingischánových synů. Batu díky tomu získal bohatá obchodní města ve Střední Asii.
V 50. letech se některá ruská knížata chtějí Hordě vzepřít a hledají oporu na západě. Hlavou opozice byl Daniel Haličský. S ním se spojil i vladimírský kníže Andrej, což vedlo k mongolskému nájezdu v roce 1252. Andrej uprchl do Švédska a jarlyk na vrchní vládu byl předán jeho bratru Alexandrovi Něvskému, který byl blízkým přítelem následníka trůnu v Hordě Sartaka. Daniel vyhnal v roce 1254 ze své země mongolské baskaky (výběrčí daní). Trestná výprava Mongolů byla ale tentokrát poražena.
Někdy na přelomu let 1255/1256 zemřel Batu, pak krátce vládl jeho syn Sartak, brzy ale zemřel i on, pravděpodobně otráven na popud jeho strýce Berkeho. Vládcem se tak formálně stal nezletilý Sartakův syn Ulakči, za něhož měla jako regentka vládnout Batuova vdova Borakčin-chatun. Když byl o rok později otráven i Ulakči, chtěla Borakčin dosadit dalšího vnuka a k tomu potřebovala získat pomoc. Hledala ji v Íránu u zdejšího mongolského vládce Hülegü. Vše se ale prozradilo a Borakčin byla popravena.

JetBag. Zajímavá možnost ochrany lahví při cestování

19. prosince 2012 v 9:05 | milasko |  Úvahy o víně
Před časem jsem dostal na vyzkoušení Jetbag. Je to novinka, sloužící k bezpečnějšímu uchovávání lahví na cestách. V principu je to docela jednoduché. Představte si dětskou plínku vloženou do úzkého igelitového pytlíku, právě tak velkého, aby se do něho vešla láhev. Tu vložíme dovnitř, uzavřeme a můžeme se vydat na cestu. Já to využil při nedávném výletu do německé Míšně, ale dokážu si to představit zejména při cestování letadlem. Vnitřní vložka JetBagu totiž láhev ochrání před nárazem a v případě, že přece jen dojde k rozbití, vsákne celý její obsah. Nezničí se tak další věci, které by společně s vínem člověk mohl mít v zavazadle. Že se taková nepříjemnost při cestování stát může, je jasné. A co potom se všemi těmi znečištěnými věcmi třeba někde v cizině. Nic se mi naštěstí nerozbilo, víno jsem uvnitř také nezkoušel rozbít, věřím ale, že by to mohlo docela dobře fungovat. Takže tento nápad mohu doporučit.

Zlatá horda, Bílá horda, Modrá horda. 1. část

12. prosince 2012 v 20:56 | milasko |  Mongolové
Tři názvy, jeden poměrně známý, dva už méně, všechny ale poněkud zmatečné. Už proto, že Mongolové či Tataři, s nimiž jsou spojovány, je neznali a nepoužívali. Zlatou hordou bývá obvykle označována nástupnická mongolská říše, vzniklá po velkých výbojích první poloviny 13. století na pomezí Evropy a Asie, která měla pod svým vlivem ruská knížectví. Tento pojem se ale objevuje v ruských pramenech až ve druhé polovině 16. století, tedy dávno po zániku tohoto útvaru. Přesto v průběhu 19. století zcela zdomácněl v historických knihách nejen ruských, ale prakticky všude. Sami Mongolové ji však nazývali Ulus Džočiho, Ulu (= velký) ulus, případně podle dalších vládců jako Ulus Berkeho apod. Samotný pojem horda je v jejich tehdejších dokumentech používán pro vládcův hlavní stan, Rusové jím nazývali vojsko a ve smyslu stát se začíná objevovat až v 15. století.
Proces utváření začal ve 20. letech 13. století, kdy stárnoucí Čingischán začal svou říši dělit mezi své syny a po smrti nejstaršího z nich Džočiho pak mezi jeho potomky. Tehdy také vznikl Ulus Džočiho. Protože ale v důsledku nesmírně úspěšných výbojů Džočiho syna Batua byla dobyta velká část východní Evropy, rozšířil se tento úděl výrazně směrem na západ. Původní hranice ulusů se posunuly, přibyly některé nové. A tehdy vznikl v pramenech zmatek, se kterým si historikové nevědí rady dosud. Mongolové totiž pro neoficiální označení jednotlivých údělů opravdu barvy používali. Ty měly v jejich chápání význam jednak symbolický, kdy některé barvy měly úctyhodnější váhu než jiné (bílá - posvátná), dále pak některé barvy také vyjadřovaly světové strany.
Pro označení základních částí Ulusu Džočiho se používají tři barvy: zlatá, bílá a modrá. Co však která z nich znamená, to už je opravdu problém a jednotliví historici prosazují prakticky všechny myslitelné kombinace. Začnu tím, co je jisté. Celá říše se dělila na východní (levé) a západní (pravé ) křídlo. Nadřazené bylo křídlo západní, kterému vládl Batu, jenž měl i svrchovanou vládu nad zbytkem říše. Východní křídlo se ještě dělilo na dvě části. Vládcem křídla byl Edžen (Orda-Edžen), nejstarší Džočiho syn, jemu podřízený byl Šiban (Šejban), pátý Džočiho syn, který přímo spravoval část východního křídla. Tito tři vládcové měli nejvyšší, i když hierarchicky uspořádané postavení, ostatní potomci Džočiho rodu dostali menší podřízené ulusy, kterých bylo asi 14. Jejich hranice ale nebyly pevné.
A teď znovu k barvám. Pojem Zlatá horda (Altyn orda) je používán buď pro celou říši nebo pouze pro její západní křídlo, jehož východní hranice se nacházely na pomezí Evropy a Asie. To by ještě bylo celkem srozumitelné. Dále už je to trochu horší. Bílá horda (Ak orda) je chápána jako

a/ synonymum pro východní křídlo, přičemž západní by bylo Modrou hordou (Kök orda)

b/ jiný výraz pro západní křídlo, pak by Modrou hordou bylo východní křídlo

c/ východní část východního křídla, spravovaná přímo Edženem, zatímco Modrá horda by se pak nacházela mezi ní a západním křídlem a jednalo by se tedy o ulus Šibana


Poslední řešení je obecně přijímáno v Kazachstánu a mně se jeví jako nejlogičtější. Vzhledem k dalšímu vývoji totiž nabízí nejméně rozporů až protimluvů, které nutně vznikají, pokud se přijme některé z předchozích dělení a mají se pak vyložit zmatky a vnitřní boje uvnitř říše, do nichž se velmi aktivně zapojovali chánové Bílé a Modré hordy, jedni i druzí zcela nepochybně pocházející z východu. Ve svém dalším vyprávění budu tedy vycházet z tohoto předpokladu a pro jednotlivé hordy používat pojmy v uvedeném kazašském pojetí.

Svatomartinská, Blanc de noir, Chablis 1er Cru a to další z listopadu

6. prosince 2012 v 6:36 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Následující série přinesla vína spíše lepšího průměru., byla ale dost pestrá co se týče odrůd i metod zpracování. Tentokrát jsem ochutnal i nějaká svatomartinská, i když nejsem zrovna jejich příznivcem.
Cabernet Moravia 2011 jakostní odrůdové - Milan Sůkal Nový Poddvorov. Zelená láhev burgundského typu byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12 %. Barva tmavého rubínu s fialovými odlesky, viskozita střední. Jemná vůně drobného ovoce, hlavně borůvek a také trocha koření. Středně plné tělo, chuť velmi uhlazená, příjemná s tóny višní a čokolády. Jen v kratší dochuti jsem cítil něco trochu cizorodého. Oceňuji 7 (80) body.
Muškát moravský 2010 pozdní sběr - Vinařství Jiří Šilinek Pavlov. Vinařská obec Horní Věstonice, viniční trať Pod Martinkou. Víno dostalo zlatou medaili na Weinparade Poysdorf. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem délky 38 mm. Cukernatost při sběru byla 21,4° NM. Obsah alkoholu 12 %. Velmi světlá barva, viskozita nižší. Středně intenzivní typicky muškátová vůně. V těle středně plné, velmi příjemné, uhlazené. Dochuť kratší až střední. Dostává 7,5 (83) bodů.
Chablis 1er Cru 2009 Grande Réserve, Appelation Chablis Premiere Cru Controlée - Philippine de Saint-Cyrille, Francie. Zelená láhev burgundského typu byla uzavřena korkem z drti o délce 45 mm. Obsah alkoholu 12,5 %. Žlutozelená barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní vůně sladkých banánů a citrusů. Plnější tělo, v chuti citrusy a máslo, jemný náznak minerality. Středně dlouhá dochuť. Dávám 7,5 (83) bodů.
Blanc de noir, Rulandské modré 2010 akostné odrodové s chráneným označením pôvodu - Chateau Topolčianky. Průzračná láhev typu Bordo byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 11,5 %. Světlejší zlatavá barva, viskozita nižší. Slabá, těžko zařaditelná a nepříliš příjemná vůně. V těle méně plné. V chuti citrusy, dosti výrazné kyseliny. Dochuť kratší. Dávám pouze 5,5 (70) bodů.
Svatovavřinecké 2012 Svatomartinské moravské zemské - Vinselekt Michlovský Rakvice. Khaki Bordolesse láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) o délce 45 mm. Obsah alkoholu 13 %. Velmi tmavá černofialová barva, viskozita vysoká. Výraznější vůně, která se velmi rychle měnila. Byla tu čerstvě rozkrojená kedlubna, švestky, třešně. Středně plné tělo, v chuti nepatrný náznak perlení. Byla ale velmi příjemná, víno bylo hebké bez ostřejších kyselin. Daly se tu najít višně a čokoláda. Dochuť středně dlouhá. Ohodnotil jsem horšími 7 (79) body.
Müller Thurgau 2012 Svatomartinské moravské zemské - Vinařství Bíza Čejkovice. Obsah alkoholu 12 %. Světlejší zlatavá barva s nazelenalým nádechem, zřetelné perlení ve vzhledu, viskozita nižší. Intenzivnější vůně muškátu a broskví. V těle středně plné, příjemně ovocné, jemně pikantní, docela harmonické. Dochuť kratší. Dal jsem lepších 6,5 (78) bodů.
Bacharacher Riesling 2009 Kabinett Feinherb - Toni Jost, Bacharach, SRN. Láhev ze zeleného skla byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 10,5 %. Světlinká barva s nazelenalým nádechem, viskozita nižší, lehké perlení ve vzhledu, které bylo následně trochu zřejmé i v chuti. Jemná ovocně bylinná vůně citrusů, angreštu a lípy. V těle středně plné, pikantní chuť grepu, dochuť středně dlouhá. Dostává 7 (80) bodů.

Nakonec se jako lepší ukázala ta klasická vína, ať už domácí nebo zahraniční. Blanc de noir mě neoslovilo, ze svatomartinských byl Michlovského "Vavřinec" poměrně příjemný.