Historie Zlaté hordy. 3. Berke

7. ledna 2013 v 6:37 | milasko |  Mongolové
V roce 1257 se vlády otevřeně uchopil Berke. Ten byl prvním vládcem Zlaté hordy, který se hlásil k islámu, což mělo pro něho mnohé výhody. Dařilo se mu získávat do svých služeb muslimské odborníky z jiných zemí, velkou oporu měl také v kupcích z povolžských měst. Jeho vláda je obdobím velkého rozvoje řemesel, obchodu, velkolepé výstavby měst, v nichž vnikají také mešity. Hlavním městem bylo Saraj-Berke na Volze, důležitou roli hrál i Bulgar.

Berke musel řešit hned na počátku vlády závažné problémy ve vztazích se svými sousedy. Komplikovaná situace se vyvinula na západě. Kníže Daniel Haličský velmi intenzivně usiloval o získání nezávislosti. V 50. letech odrazil dva mongolské nájezdy. V roce 1258 přijal od papeže královskou korunu a chtěl stát v čele velké výpravy proti Tatarům. Ti tomu předešli vlastním tažením. Velel mu schopný vojevůdce Burundaj. Ten nejprve velmi obratně využil sporů mezi Danielem a litevským knížetem Mendogem a získal podporu haličských vojsk k tažení na Litvu, které bylo úspěšné a zemi hodně zpustošilo. V roce 1259 pak Burundaj zaútočil nejprve do Polska a pak se obrátil do Haliče. Daniel uprchl do Uher, Mongolové zničili opevnění významných haličských center jako byl například Lvov. Daniel se později vrátil, slíbil Berkemu vazalskou poslušnost a vláda mu byla navrácena.
Ještě komplikovanější byla situace na jihu. Zde se prudce zhoršily vztahy s íránskými Mongoly, jimž vládl ílchán Hülegü. Důvodů bylo více. Ty oficiální vycházely z toho, že Berke se hlásil k islámu a proto kritizoval likvidaci vlády bagdádských kalifů ílchánem. Toho se ale účastnily i Berkeho oddíly ze Zlaté hordy (viz níže). Takže to byla spíše záminka. Vážnější byl spor o území, o které měly obě říše zájem - Ázerbájdžán. Spory ale úzce souvisely i s celkovou krizí mongolského impéria na počátku 60. let 13. století.

Když zemřel velký chán Möngke, začaly boje o trůn mezi jeho dvěma bratry Chubilajem a Arik-bukou. Berke podporoval Arik-buku, Hülegü Chubilaje. Protože ale oběma ve skutečnosti šlo o získání co největší míry nezávislosti, fakticky se do konfliktu příliš nezapojili. Situace ale obratně využil potomek Čagataje Alguj k obnovení středoasijského ulusu. Ten v roce 1262 porazil Arik-buku a od ulusu Džočiho získal bohatý Chórezm.
Právě v tomto roce začaly otevřené boje mezi Zlatou hordou a říší ílchánů. Poslední kapkou, která vztahy definitivně pokazila, bylo spojenectví Hordy s egyptskými mamlúky. Jak k tomu došlo? Ke konci vlády Möngkeho poslal Berke na rozkaz velkého chána Hülegümu na pomoc při tažení na Blízký východ tři tumeny. Ty se podílely i na dobývání Bagdádu. Berke za to ale chtěl jako podíl na kořisti Ázerbájdžán. Když ho nedostal, začaly spory a Hülegü nechal odstranit všechny tři velitele tumenů. Berke dal svým vojákům pokyn, ať se uchýlí do Egypta. Zdejší sultán Bajbars je vřele uvítal. Měl k tomu řadu pádných důvody. Hledal spojence proti říši ílchánů, Berke byl také muslim a vojáci ze Zlaté hordy byli z velké části Polovci (Kypčakové). Stejného původu byla i většina mamlúků, kteří se do Egypta dostali jako otroci a vytvořili zde zvláštní armádu, která se nakonec zmocnila vlády. Už v roce 1262 dorazilo k Berkemu egyptské poselstvo, které byla také skvěle přijato.

V roce 1262 vpadlo do říše ílchánů přes Kavkaz Berkeho vojsko. Nejprve se střetly oba předvoje a vítězství si odnesl Berkeho vojevůdce Nogaj. Když dorazily hlavní íránské síly, musel zase Nogaj rychle utíkat a nepřítel ho pronásledoval na sever. Mezitím ale dorazily i hlavní síly Hordy a u řeky Těrek došlo v roce 1263 k velké bitvě, v níž Berke sice zvítězil, ale za cenu velkých ztrát. Údajně naříkal nad tím, že tolik Mongolů zahynuly meči Mongolů. Následovaly represálie, kdy v obou zemích byli vyvražděni nepřátelští kupci.
V roce 1265 zaútočila Horda společně s Bulhary na Byzanc, která v té době usilovala o spojenectví s ílchány. Byla popleněna Thrákie. Byzantská princezna Marie se v témže roce stala manželkou nového ílchána Abagy.
V letech 1265-1266 došlo znovu k bojům o Ázerbájdžán, které měly velmi podobný průběh, jako ty předchozí. Během tažení ale Berke zemřel a jeho armáda poté ustoupila.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zdenos Zdenos | 9. ledna 2013 v 15:53 | Reagovat

ahoj Milane,clanek byl vynikajici". libil se mi clanek o DOZNIVANI Stehovani narodu ten byl skvelej.Nechystas neco o Tamerlanovy?ja ted hodne ctu o Ruskem Chanatu.

2 milasko milasko | 9. ledna 2013 v 18:57 | Reagovat

[1]: Tamerlána mám v plánu.

3 Zdenos Zdenos | 9. ledna 2013 v 21:15 | Reagovat

[2]:super uz se tesim,cetl jsi TAJNOU KRONIKU MONGOLU?je to o zivote Temudzina a sepsal ji nejaky cinan v13 nebo 14 stol ted presne nevim.

4 Margarita Margarita | Web | 15. ledna 2013 v 15:13 | Reagovat

Opravdu vynikající článek a pěkné fotky!

5 Zdenos Zdenos | 21. ledna 2013 v 13:04 | Reagovat

[3]:ahoj Milane,čínan to nesepsal,byl to nejaký Tatar v 13 století,co sepsal tu kroniku.

6 milasko milasko | 21. ledna 2013 v 13:30 | Reagovat

[5]: Tajnou kroniku jsem nečetl. Ani nevím, jestli je kompletně přeložená, dlouho to SSSR z politických důvodů blokoval.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama