Březen 2013

Vinařské aktuality - březen 2013

26. března 2013 v 6:28 | milasko |  Úvahy o víně
Brad Pitt a Angelina Jolie se dali na vinařství
Jako spousta jiných hvězd pustili se i Pitt a Jolie do vinařství. Nekoupili sice přímo nějaký vinařský podnik, což je teď mezi prominenty docela móda, ale podíleli se na přípravě nového růžového vína z Provence Chateau Miraval 2012. Údajně kontrolovali celý výrobní proces od začátku do konce s cílem vyrobit nejlepší růžové z Provence Teď v březnu by mělo přijít na trh, tak se uvidí, jestli se jim to podařilo.
18 000 litrů skotské whisky v kanále
Tato informace sice do vinařství nepatří, ale zdála se mi natolik zajímavá, že jsem ji sem propašoval. V únoru vylili pracovníci skotské firmy Chivas Brothers, známé zejména značkou Chivas Regal, 18 tisíc litrů whisky do kanálu. K této katastrofě došlo při pravidelném čištění nádrží vodou, kdy byly nedopatřením vypuštěny i ty s whisky. Únik byl zjištěn až ráno po několika hodinách.
Vinařský rekord v Kalifornii
V roce 2012 byla v Kalifornii rekordní úroda hroznů. Sklidilo se 4,3 milionů tun. Z toho bylo 2,3 mil. modrých hroznů, což je dokonce o 20 % více než v roce 2011. Přitom zdejší vinaři dokážou své hrozny i úspěšně prodat a využívají rostoucí poptávku. Tudíž i výkupní ceny rostly. U některých méně běžných odrůd se platilo až 3 578 dolarů za tunu.
Tygří víno z Číny
Britská agentura na ochranu životního prostředí Environment Investigation Agency zveřejnila zprávu, podle které se v Číně vyrábí tzv. tygří víno. S vínem to nemá nic společného. Vzniká to vyluhováním tygřích kostí. Jedná se prostředek tradiční čínské medicíny. Jedna láhev stojí až 500 liber.
Hypoalergenní víno
Vědci Velké Británie, Německa a Španělska vyvinuli v rámci mezinárodního projektu hypoalergenní víno, ve kterém nahradili síru jinými konzervačními prostředky. Chuť vína zůstala nezměněna. Mnoho lidí na světě trpí alergií na sloučeniny síry a víno si tak nemohou dopřát.
Nová kategorie v Chianti
V rámci Chianti DOCG se objeví nová kategorie, která by měla dodat zdejším vínům větší vážnost - Chianti Classico Gran Selezione. Vína takto označená se na trh budou dodávat nejdříve 30 měsíců po sklizni. Platit by to mělo již od tohoto roku, tudíž by se to mohlo objevit už na některých vín sklizených v roce 2010. Dosavadní kategorie Chianti Classico Riserva se ale bude používat i nadále.
Nová továrna na uměle zátky
Docela mě překvapila následující informace. Myslel jsem, si, že boom plastových zátek je trochu na ústupu a že se výrobci buď vracejí ke kvalitním korkům, nebo k šroubovacím uzávěrům, ale asi to tak není. Známá americká firma Nomacorc letos otevře nový závod na výrobu umělých zátek. Ty by se měly vyrábět z odpadů ropných produktů + rostlinných materiálů z cukrové třtiny a kukuřice. Na tento nový typ zátek má firma patent a představí je v dubnu na výstavě Intervitis ve Stuttgartu.

Hunové v Evropě 1. Vpád do Evropy

20. března 2013 v 12:46 | milasko |  Hunové Siung-nu

Po nějaké době se vracím k tématu Hunů. Přiznávám se, že do vyprávění o "evropských" Hunech se mi moc nechtělo. Na rozdíl od asijských Siung-nu jsou popsáni i česky poměrně dobře v mnoha publikacích. Nakonec jsem ale došel k tomu, že moje vyprávění o nich postrádá závěr a že prostě trochu "dříví do lesa" přidám.

Kolem roku 155 n. l. ustupuje část Hunů Siung-nu ze stepí kolem Aralského jezera směrem na západ. Přesun byl způsoben jednak tlakem jejich nepřátel, staromongolských kmenů Sien-pi, dále pak velkým suchem, které zdejší stepi postihlo. O následujícím období víme velmi málo. Na pomezí Evropy a Asie žily v této době uherské kmeny, s nimiž se Siung-nu pravděpodobně mísili. Vznikl tak nový národ - Hunové. Ve srovnání se Siung-nu byli podstatně primitivnější. Neznali zemědělství, měli asi jen minimum řemesel, oblékali se do zvířecích kůží. Z hmotné kultury připomínaly staré Siung-nu zejména zvláštní velké obřadní kotle. Co ale zůstalo zachováno úplně, bylo válečné umění. Jejich systém spočíval v absolutním vyčerpání nepřítele při minimálních vlastních ztrátách. Jejich vpád do Evropy bývá obvykle spojován s rokem 375 n. l., kdy překročili Don a porazili krále Ermanaricha. Ve skutečnosti se do Evropy dostali o několik let dříve, kolem roku 372, když překročili Volhu a dokončili porážku Alanů. Válčili s nimi asi od roku 350. Jejich způsob boje se dost lišil. I Alani byli dobří válečníci, zkušení a dobře vyzbrojení. Jako u všech Sarmatů byla základem jejich vojska těžká jízda. Dobře pancéřovaní jezdci měli jako hlavní zbraň dlouhé kopí, většinou připevněné ke koňskému postroji, aby se síla úderu znásobila. Náraz takové jezdecké armády byl pro většinu pěších jednotek smrtící. Hunové ale na nic podobného nečekali. Ostřelovali Alany zdálky přesnou střelbou z luků, v případě útoku se rychle stáhli, ale brzy znovu zaútočili. Těžce opancéřovaní alanští jezdci (ale i koně) se brzy unavili, Hunové je potom chytali do lasa, strhávali z koní a zabíjeli zblízka svými 100-120 cm dlouhými meči. Početný alanský svaz se rozpadl. Část byla pobita, část zařazena do hunské armády, zbytek ustoupil na západ.
Krátce poté přišli na řadu Gótové a začalo stěhování národů. Jeho počátky jsou díky gótské tradici sice poměrně dobře popsány, rozhodující události se měly odehrát pouze během jednoho či dvou roků. Bojů a změn bylo ale tolik, že to ve skutečnosti mohlo trvat o několik let déle (tedy začít již před rokem 375), to však není až tak důležité. Svaz kočovných kmenů, který je napadl, se sice nazýval Hunové, nebyl ale již zdaleka tvořen pouze bývalými Siung-nu. Vládl jim pololegendární král Balamber.
Mezi Donem a Dněstrem se rozkládala rozsáhlá říše krále Ermanaricha, jejíž vliv podle některých údajů sahal až k Baltu. Bývá obvykle chybně označována jako říše Ostrogótů, ve skutečnosti to byli jejich předchůdci Greutungové. Jim podřízena byla celá řada germánských i jiných kmenů. V roce 375 byl Ermanarich Huny poražen. Neviděl možnost, jak je zastavit a spáchal v zoufalství sebevraždu. Nástupcem se stal jeho prasynovec Vithimir. Ten svedl několik neúspěšných bitev a nakonec byl v roce 376 definitivně poražen a zabit někde mezi Dněprem a Dněstrem. Většina národa se poté Hunům podrobila, zbytek ustoupil na západ za Dněstr. Místo nezletilého Vithimirova syna Videricha vedli Góty vojevůdci Alatheus a Safrax. Druhé jméno není gótské a vážně se uvažuje o tom, že to byl Alan, vůdce části Huny nepodrobených Alanů.
(Foto: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Visigoth_migrations.jpg )
Druhé větvi Gótů, Tervingům (nesprávně Visigótům), vládl v té době král Athanarich. Ten se chtěl Hunům postavit na březích Dněstru. Vyslal ale předvoj, který ho měl zpravovat o pohybech nepřítele. Hunové tento oddíl obratně obešli a rychle zaútočili na hlavní gótskou armádu, kterou se tak podařilo zcela zaskočit a rozbít. Současně byli znovu poraženi Alatheus a Safrax, kteří tábořili poblíž. Athanarich se ještě nevzdával a nechal urychleně vybudovat val mezi řekami Prut a Dunaj. I tentokrát se Hunům podařilo Góty překvapit a porazit. Také Tervingové se pak rozdělili. Část v čele s Athanarichem ustoupila někam do Karpat, zbytek pod vedením Fritigerna překročil na podzim 376 Dunaj a se souhlasem Římanů se usadil na jejich území.

Historie Zlaté hordy 7. Rozklad a zánik

12. března 2013 v 6:41 | milasko |  Mongolové
V roce 1410 dosadil Edigej na trůn dalšího Timur Kutlugova syna Timura. Ten ale hned následujícího roku zahájil proti mocnému emírovi válku a vyhnal ho na čas do Chórézmu. Zároveň proti novému chánovi zaútočil Tochtamyšův syn Džalal ad-Din. Ten předtím pobýval na Litvě, zúčastnil se dokonce slavné bitvy u Grunwaldu. Oba soupeři byli ale krátce po sobě zavražděni. Do roku 1414 vládli ještě další dva Tochtamyšovi synové. Všichni zmínění byli nepřáteli Edigeje. Ten ale podpořil jednoho ze vzdálených potomků Tuka Timura. S jeho pomocí se chánem stal na dva roky Čokre. Do roku 1419, kdy zemřel Edigej, se pak vystřídali další tři chánové. Edigej údajně v osobním souboji chána zabil, ale sám zemřel na následky zranění.
Poté do bojů o trůn zasáhl představitel další linie, tentokrát vzdálený potomek Šibana, Hadží-Muhammed. Ten v předchozích bojích podporoval Edigeje a využil situace. Fakticky ale vládl jen ve východní části říše, kdežto na západě probíhal boj mezi dalšími uchazeči o trůn. Po čtyřech letech byl zabit.
Na západě se do poloviny 30. let 15. století střídali u moci představitelé tukatimurovské linie Ulu-Muhammed, Barak a Kiči-Muhammed, poté se do bojů zapojil ještě Tochtamyšův vnuk Said Ahmed. Říše se ale v této době definitivně rozpadla. Od konce 20. do 60. let 15. století vzniklo několik zcela nezávislých chanátů. Za hlavního nástupce Zlaté hordy je považována Velká horda, kde vládl Said Ahmed. Její území se rozkládalo mezi Volhou a Donem a hlavní město bylo Saraj-Berke. Západním sousedem byl Krymský chanát. Zdejší dynastie Girejů neodvozovala svůj původ od Čingischána. Zakladatelem byl Hadží I. Girej, jehož předkové byli správci Krymu z pověření chánů Zlaté hordy. Mezi Volhou a řekou Ural se nacházela Nogajská horda s hlavním městem Sarajčik. Tu založili potomci Edigeje. Mezi řekou Ural a jezerem Balchaš se rozkládala Uzbecký chanát. Založil ho Abu-l-chajr, který svůj původ odvozoval od Šibana, stejně jako vládci Sibiřského chanátu, který ležel mezi řekami Tobol a Jenisej. Severně od Velké hordy se na Volze rozkládal Kazaňský chanát, založený Ulu-Muhammedem po neúspěšném boji o trůn Zlaté hordy. Syn jeho hlavního soupeře Kiči-Muhammeda Mahmud vytvořil na dolní Volze Astrachaňský chanát.
Velká horda za vlády chána Ahmeda (1465-1481) poněkud posílila. Pokoušela se o aktivní zahraniční politiku, několik let ovládala Krymský chanát. Chán uzavřel spojenectví s polským králem Kazimírem IV. proti velkému knížeti moskevskému Ivanovi III., který se mu odmítal podřídit a platit daně. V roce 1472 uskutečnili neúspěšné tažení proti Moskvě. Ještě větší tažení podnikl Ahmed v roce 1480. Ruská a tatarská vojska se setkala u řeky Ugry. Chán se nakonec neodvážil zaútočit a bez boje se stáhl. Tím ruská závislost na Tatarech definitivně skončila. Sám Ahmed byl následujícího roku zabit při vpádu sibiřského chána Ibaka. Poté zde začaly boje o moc a chanát upadal. 1502 došlo k vpádu vosk Krymského chanátu a poté velká horda zanikla. Území východně od Volhy zabrala Nogajská horda, západní část si podrobil Krymský chanát. V 50. letech 16. století ovládl Povolží ruský car Ivan IV. Hrozný, kozáci v jeho službách pak ovládli v 80. letech i vzdálený chanát Sibiřský.

Malá domácí ochutnávka u milaska

6. března 2013 v 6:31 | milasko
V polovině února se v Pardubicích u milaska sešlo několik přátel s kladným vztahem k vínu. Udělali jsme si takovou malou domácí ochutnávku. Jednoduše každý něco dobrého přinesl, předem jsme se na ničem konkrétním nedomlouvali. Z lidí, kteří také o víně píší, tu byl i Jirka (jbes). My dva jsme si dělali poznámky, ale jinak o víně diskutovali všichni přítomní. Většinou jsme se na hodnocení dost shodli. Celkově jsme ochutnali sedm lahví. Budu popisovat hlavně své dojmy, doplním ale pro srovnání ještě Jirkovo hodnocení. Většinu vín jsme ochutnali dvoukolově. Co zbylo po prvním kole, jsme ještě ve trochu pozměněném pořadí ochutnali ve druhém.
Ryzlink rýnský 2011 jakostní odrůdové - Mikrosvín Mikulov. Láhev ze zeleného skla se šroubovacím uzávěrem. 1,4 g zbytkového cukru, 21,8 g bezcukerný extrakt, 5,2 g kyselin. Obsah alkoholu 14,5 (!) %. Světlá zlatavá barva, viskozita vysoká. Intenzivnější poměrně typická odrůdová ovocně-bylinná vůně, citrusů a lípy. Středně plné, šťavnaté, jemně olejovité. Ve středně dlouhé dochuti grep. Toto úvodní víno bylo v prvním kole přijato poměrně nadšeně (já dal lepších 7, Jirka dokonce lepších 7,5 bodů), ale delší vydýchání mu kupodivu moc neprospělo, protože se v něm objevila jakási ne moc příjemná hořčina, takže jsme bodování trochu upravili, já na horších 7 ( Jirka 7) bodů.
Riesling 2011 Kabinett feinherb, Bacharacher Kloster Fürstental - Weingut Dr. Randolf Kauer, Mittelrhein, SRN. Štíhlá láhev z khaki skla měla šroubovací uzávěr. Obsah alkoholu 11,5 %. Barva skoro vodová, velmi vysoká viskozita. Méně intenzivní ale příjemná svěží ovocná vůně. V těle středně plné, v chuti poměrně zřetelné perlení. Ta byla ale podobně svěží jako vůně. Dochuť byla kratší až středně dlouhá. Dal jsme oba lepších 7 bodů.
Neuburské 2010 kabinet - Vinařství Mezi Sklepy Čejkovice. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Odměry. Štíhlá zelená Bordolesse láhev se zajímavou etiketou byla uzavřena korkem o délce 45 mm. Obsah alkoholu 11,5 %. Světle žlutá barva, viskozita střední. Intenzivní, velmi široká vůně vosku, medu, citrusů, kopřiv a koření. V těle středně plné, v ovocné chuti hlavně zelený angrešt, dochuť trochu kratší. I tady jsme se shodli na 7 bodech.
Muškát moravský 2011 moravské zemské víno -Vinařství na Čejči Jaroslav Stejskal. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 12 %. Skoro vodová barva, vysoká viskozita, ve vzhledu zřetelné perlení. Středně intenzivní typická sladší odrůdová vůně. V těle středně plné, jemně kořenité, uhlazené - ale pro mě až příliš. Víno mi přišlo poměrně fádní, chyběla mu svěžest. U tohoto vzorku jsme se dost zřetelně neshodli. Za kacíře jsem byl já. Většině ostatních se líbilo (Jirka dal 8 bodů, já jen lepších 6,5.
Rulandské modré 2010 jakostní odrůdové - Mikrosvín Mikulov. 0,3 g zbytkového cukru, 26 g bezcukerného extraktu, 5,2 g kyselin. Obsah alkoholu 12 %. Méně intenzivní, přitom ale trochu divoce působící, ne zcela příjemná vůně starého jahodového kompotu a švestek. V těle poměrně plné, ovocná chuť švestek. Dochuť kratší až střední. Já dal lepších 6,5, Jirka 6,5 bodu.
Neronet 2010 jakostní odrůdové - Ampelos. Vinařská obec Vrbovec, viniční trať Nad Sklepy. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem o délce 45 mm. Cukernatost při sběru 20,5° NM, vysoký bezcukerný extrakt 28,9 g, 0,3 g zbytkového cukru, 6,6 g kyselin. Velmi tmavá barva, vysoká viskozita. Intenzivní, nesmírně lákavá vůně višní, brusinek a rybízu. V těle plné, velmi příjemná svěží chuť višní s jemnými tříslovinami. Dochuť dlouhá. Tohle bylo povedené víno, kterému jsme oba dali lepších 7,5 bodu.
Pinotage 2009 Barista - Jan van Riebeek, Val de Vie, Paarl, W.O. Western Cape, JAR. Elegantní láhev se šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 14 %. Velmi tmavá barva, hodně vysoká viskozita, krásné mosty ve sklence. Středně intenzivní vůně višní, malin a lehký náznak kávy. V těle plné, skutečně lahodné víno, krásně kořenité a šťavnaté s chutí višní a kávy, s uhlazenými tříslovinami a delší dochutí. Jirka měl smůlu, že musel odejít dříve a toto víno již neochutnal. Já mu dal 8 bodů.
Vína se sešla poměrně pěkná, hezky jsme si o nich popovídali. Akce se nám líbila, pravděpodobně ji v dohledné době zopakujeme.