Hunové Hefthalité. 2. Vrchol moci a úpadek říše. Způsob života.

18. června 2013 v 6:29 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Prakticky souběžně s útoky na východ a západ rozšiřují Hefthalité svůj vliv i na jih. Vytvořili si dvě centra. Jedno v Baktrii, druhé ve východním Pandžábu. Od 50. let útočí do Indie. Indický vládce z dynastie Guptovců Skandagupta (455-470) je sice zastavil, po jeho smrti se ale guptovská říše rozdělila, Hefthalité toho využili a začali provádět nájezdy. Za Toramany, který vládl na přelomu 5. a 6. století postupně dobývají severní Indii. V bitvě u Eranu byl poražen a zatlačen Guptovec Bhanagupta. Toramanův syn Mihirakula vládl říši, která se táhla od Aralského jezera a severozápadní Číny přes Střední Asii a Afgánistán po Gangu. Hlavním městem byl Sialkot v Indii. Bohatství přinášel říši obchod s hedvábím, protože ovládala podstatnou část hedvábné stezky. V roce 528 utrpěl ale Mihirakula těžkou porážku od knížete Jašodharmana z Malvy a musel se před ním pokořit. Následně se stáhnul do Kašmíru. Je známý drastickým pronásledováním buddhistů, které masově vraždil a ničil jejich svatyně.
Moc Hefthalitů začala upadat. Počátkem 2. poloviny 6. století se proti nim spojil šáhinšáh Chusrav I. s Turkuty. Součástí smlouvy byl i jeho sňatek s turkutskou princeznou. Roku 562 uštědřil Chusrav Hefthalitům těžkou porážku a ovládl dříve ztracená perská teritoria na východě. Poté zaútočili Turkuti. Hefthalité je nejprve očekávali u Buchary, nakonec se neodvážili přijmout bitvu a ustoupili do hor. Rozhodující bitva se odehrála roku 565 poblíž Karši u Necefu. Trvala osm dní a Hefthalité byli rozbiti. Sami pak svrhli svého vládce Gatfara a nastolili nového - Fagoniše. Ten se snažil spojit se proti Turkutům s Peršany, to se ale nepodařilo. Říše byla zničena a rozdělena mezi obě velmoci. Protože ale nebyla pevně centralizovaná, přežívala menší závislá hefthalitská knížectví i nadále. V severní Indii do přelomu 6. a 7. století, ve Střední Asii do 8. století.


Cizinci Hefthality většinou popisují jako kočovníky, obývající plstěné jurty a stěhující se se svými stády za pastvinami a vodou. V létě vyhledávali oblasti s chladnějším podnebím, v zimě regiony s mírným klimatem. Ani vládce nebydlel v domě ale ve velkém stanu. Nosil barevné hedvábné oděvy. Také jeho žena nosila dlouhé hedvábné roucho zdobené množstvím drahokamů a na hlavě cop. Nejvyšší vládce i závislá knížata razili stříbrné mince, napodobující guptovské vzory. Nápisy na nich jsou v řecké alfabetě ale obvykle v baktrijském dialektu. V 6. století se u nich rozšířil nestoriánský směr křesťanství, od roku 549 měli dokonce vlastního biskupa. Na jednom neobvyklém zvyku se cizí popisy shodují. Hefthalité praktikovali polyandrii. Bratři si brali jednu ženu. Ta nosila kožešinovou čapku s několika růžky podle počtu manželů. Otázkou je, zda to praktikovali i ti, kteří přijali křesťanství. Od 8. století ale do jejich sídelních oblastí pronikal islám. Za potomky Hefthalitů bývají pokládáni Paštúni, žijící dnes na pomezí Afghánistánu a Pákistánu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama