Tamerlán. 2. Války s Mogulistánem, Persií, Chórezmem a počátky konfliktu s Tochtamyšem

4. července 2013 v 12:26 | milasko |  Mongolové
K nejdůležitějším otázkám Timurovy zahraniční politiky patřila téměř neustálá válka s Mogulistánem. Tato říše vznikla v polovině 14. století v souvislosti s rozkladem Čagatajského ulusu a rozkládala se na jihovýchodě Kazachstánu, v Kyrgyzstánu a v čínském Západním kraji. Obyvatelstvo tvořili převážně kočovníci, mezi nimi hodně Mongolů. Nejvýznamnějším kmenem byli turecky mluvící Dulatové. Způsob vlády byl dosti podobný Timurově Turánu. I zde byli nominálními vládci chánové z Čingischánova rodu, ale faktickou moc drželi v rukou emíři. Emír Kamar ad-din uskutečnil proti Timurově říši nájezdy v letech 1370, 1371 a 1376. Timur odpověděl celkem sedmi taženími mezi léty 1371-1390. První skončilo bez jasného výsledku uzavřením příměří, při druhém ale poblíž Tarazu nepřítele porazil a získal velkou kořist. Při třetím tažení v roce 1375 sice poměrně úspěšně protáhl nepřátelskou zemí, ale její armádu neporazil. Emír Kamar ad-din vzápětí vpadl do Ferghany, část území obsadil a vyhnal odsud Timurova syna, který oblast spravoval. Okamžitě následovala čtvrtá Timurova výprava, která protivníka zatlačila. V letech 1376-1377 proběhlo páté tažení, při němž byl nepřítel poražen západně od Issyk-kulu. Ani při šestém pochodu v roce 1383 se ale nepovedlo nepřítele zcela zničit. Většina výprav totiž nebyla vedena dostatečnými silami a nepřátelští kočovníci měli obvykle dost možností se stáhnout. To se podařilo až při sedmé výpravě v letech 1389-1390. Tentokrát soustředil Timur velkou armádu tvořenou zkušenými veterány. Ti pronikli do Západního kraje, kde dobyli město Karašahr, jiný oddíl obsadil vzdálenou Turfanskou oázu. Kamar ad-din byl definitivně poražen a na útěku zemřel. Situace se pokusil využít chán z Čagatajova rodu Chyzr Hodža, který chtěl obnovit vliv Čingisovců v Mogulistánu a vytvořit nezávislou říši, byl ale také poražen. Nakonec poslal Timurovi svou dceru za ženu a poddal se. Mogulistán tedy přežil, ale přestal být hrozbou.
Dalším zásadním problémem byl vztah ke Zlaté hordě. Timur pomáhal v 70. letech chánu Tochtamyšovi, aby získal zdejší trůn. Ten se mu ale příliš neodvděčil. Stal se proti Timurovi spojencem Chórezmu, jehož severní část byla původně součástí Zlaté hordy, ale v roce 1360 se osamostatnila. Zdejší vládce Husejn-sufi pak ještě v roce 1371 připojil i jižní část země, která spadala pod Čagatajský ulus. Timur se dvakrát pokusil o vyjednávání, když byli ale jeho poslové uvězněni, zahájil válku. Uskutečnil celkem pět tažení. Chórezm zřejmě opět uznal nějakou míru závislosti na Hordě a tím získal Tochtamyšovu pomoc. Ten se spojil i s emírem Mogulistánu Kamar ad-dinem. Mezi léty 1380-1384 se Timurovi podařilo během několika tažení ovládnout většinu Persie, rozdělené v té době na několik menších říší, a také Zakavkazsko. Do těchto nových oblastí začal ale následně útočit Tochtamyš. První výprava v roce 1385 využila momentu překvapení a vrátila se s bohatou kořistí, ale druhý nájezd v roce 1387 byl už odražen. Timur dal zajatcům milost, protože na válce proti Hordě ještě neměl zájem. Jeho pozornost stále poutal Mogulistán a nechtěl válku na dvou frontách. Navíc probíhalo proti němu mezi léty 1381-1387 velké povstání v Persii. To naopak potlačoval s obrovskou krutostí. Zajatce zazdívali zaživa do pevnostních zdí, byly budovány pyramidy z desítek tisíc uťatých hlav. Nejhůře dopadlo město Isfahán, které se nejprve bez boje poddalo, ale pak povstalo a pobilo Timurovu posádku. Následně bylo povražděno asi 70 000 lidí a z jejich hlav vybudovány věže v různých částech města. V roce 1387 uskutečnil Tochtamyš spolu s Chórezmijci velký vpád do oblasti Samarkandu a Buchary. Dobře opevněná města se ale úspěšně bránila do té doby, než přišly posily. Timur na čas přerušil válku v Persii a vrátil se domů. Nepřítel, který byl roztažený na příliš široké frontě, nemohl klást úspěšný odpor a pokoušel se stáhnout na sever. Timur ale Tochtamyše v roce 1388 dostihl u Chodžentu a uštědřil mu těžkou porážku. Následovala v témže roce poslední Timurova výprava proti Chórézmu. Ten byl podroben, hlavní město Urgenč bylo dobyto a zničeno, místo pak bylo oseto ječmenem. Velká část obyvatelstva byla odvedena do Samarkandu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama