Listopad 2013

Tibet 1. Nejstarší historie

28. listopadu 2013 v 6:42 | milasko |  Čína
Tibetskou kulturu vytvářely hlavně usedlé zemědělské kmeny, které se usadily na středním toku Brahmaputry. Žily zde ale i kočovné a polokočovné tibetské kmeny a na dotváření Tibeťanů se podílely i některé sousední kmeny. Tibetština je autochtonním jazykem, náležejícím do tibetsko-barmánské skupiny. Na hranicích s Čínou žily dva národy: 1. Kjanové, početné pastevecké kmeny, náležející k tibetské skupině jazyků, 2. Žungové, usedlé zemědělské europoidní kmeny, neustále válčící s Čínou. Postupně došlo k jejich splývání, převládl tibetský jazyk, nakonec z nich vznikli Tangutové. Měli vlastní kulturu, i když zde byl poměrně zřetelný vliv Číny.
Usedlé tibetské kmeny používaly umělé zavlažování (asi od 5. stol.), vodu z hor sváděly kanály, kolem kterých vznikaly opevněné osady. Pěstovaly pšenici, ječmen, hrách. Objevují se počátky metalurgie, tkaní oděvů pomocí stavu. Velký rozvoj umožnil i nebývalý nárůst počtu obyvatelstva, které v 7. stol. čítalo podle některých odhadů téměř 3 miliony.
Tibetská civilizace vznikla na jihovýchodě země, v údolí řeky Jarlung (Brahmaputra). U ní byl vybudován hrad Jumbulagang, který byl původně hlavním sídlem klanu Ča (Ptáci), spjatého s Nebem. Probíhají boje mezi mnoha knížectvími, i když se jejich počet postupně poněkud zmenšuje. V 5. stol. jich bylo 20, v 6. století 17. Zakladatel tibetské vládnoucí dynastie Njaticenpo,syn božstva Lcha, sestoupil údajně po laně na zem, aby vládl lidem. To se stalo podle tradice v roce 95 př. n. l. a jeho potomci pak vládli až do poloviny 9. století. Jedná se o jarlungskou dynastii. Celá záležitost je ale značně problematická, protože písemné záznamy existují až ze 7. století. Prvních sedm "nebeských" králů mělo sestoupit z nebe. První pozemský král Digumcenpo nechtěně v souboji se svým ministrem Longamem přesekl lano, spojující zemi s nebem. Tím přišel i o velkou část své síly a Longam ho zabil. Souboj možná odráží snahu přívrženců nového náboženství bön dostat se k moci. Kněží tohoto kultu získali v Tibetu rozhodující úlohu a výrazně ovlivňovali politiku. Náboženství vyžadovalo krvavé oběti, včetně lidských. Typická je představa třech světů: nebeského, pozemského lidského a světa duchů. Všechny jsou spojeny posvátným stromem. Longam poslal Digumovu manželku pracovat do stájí. Ze spojení s bílým jakem se jí narodil syn Šati (Pude Gungjal), který nakonec Longama zabil a uchopil se vlády. Za něho se stavějí první hrady a zavlažovací zařízení, šiří se pluh a jařmo.
Čínská historie odvozuje dynastii tibetských panovníků (titul cenpo) od sien-pijské říše Jižní Liang, vytvořené klanem Tufa, blízkého Tabgačům. Když její vládce Liluku zemřel, byl jeho syn Fan-ni ještě mladý a vládu získal strýc Žutan. Fan-ni velel vojsku v An-si. V roce 414 byl Žutan zabit jinou skupinou Sien-pi. Fan-ni se se zbytkem lidu podrobil hunské říši Severní Liang. Po jejím zničení Tabgači v roce 439 odvedl svůj lid na západ přes Chuang-che do Tibetu. Vládl dobře, všichni Tibeťané si ho prý oblíbili a on si je podrobil. Jisté je, že měl dobře organizovanou bojovnou družinu. Přišli z oblasti, kde probíhala prakticky nepřetržitá válka. Fan-nimu se povedlo získat si mezi znepřátelenými kmeny vedoucí postavení. Nazval svůj rod Suboe. Fan-ni bývá ztotožňován s Šatim (Puge Gungjalem). Starý čínský název pro Tibet byl Tubo nebo Tufa, jméno Fan-niho klanu. Tufa byl i název pro sien-pijský účes. Tento účes později převzali Kjanové, Kitanové a od roku 1036 účesem tangutské dynastie Si Sia. Vlasy na zátylku se vyholovaly, zůstal pouze jeden pruh nad čelem a dva, podobné pejzům na skráních. Původní sienpiská družina se postupně potibetštila.
Za 28. krále Lhathotori Njencena proniká do Tibetu prvně buddhismus, objevují se zde první texty v sanskrtu, které ale nikdo z Tibeťanů ještě neuměl přečíst.

Podzimní otevřené sklepy v Moravské Nové Vsi

16. listopadu 2013 v 8:09 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
2. 11. pořádal v Moravské Nové Vsi zdejší Vinařský spolek Podzimní otevřené sklepy. Akce byla zaměřena především na vína mladších ročníků. Bylo možné ochutnat úplně mladá letošní vína, nejvíce vzorků bylo ale z ročníků 2011 a 2012, našla se samozřejmě i starší. Otevřeno bylo celkem 24 sklepů.

Byli jsme tam jen na dva dny, vlastně ještě méně. V sobotu, v den akce, jsme před polednem dorazili a v neděli zhruba ve stejnou dobu odjížděli. Ubytování bylo velmi pěkné u zdejšího známého vinaře pana Jaroslava Nešpora nad vinným sklepem.

Dlouho jsme neotáleli a vyrazili po sklípcích. Vstupné bylo 300,-. Za to jsme dostali taštičku na krk, velkou degustační sklenku, seznam sklípků s mapkou, propisku a 30 kuponků. Za ochutnávku se vybíralo různě, nejčastěji dva kupony. Nalévalo se přiměřeně, někde přesně odměřeného malého panáka, jinde byli štědřejší. Našla se tu vinařská jména známá až velmi známá a také taková, která jsem slyšel prvně. Pochopitelně jsem spěchal navštívit Vinařství Glosovi. Ochutnal jsem několik vzorků (vesměs velmi povedených), nemohl chybět Cabernet Moravia, Modrava (Fr + Sv + CM) nebo Fratava (Fr + Sv), vždyť tyto odrůdy byly ve zdejším vinařství vyšlechtěny. Navíc tu byl ale veliký bonus, protože jsem si mohl popovídat i s panem Lubomírem Glosem - a to se každý den nepovede. Podobně příjemné a ještě delší popovídání mě čekalo u dalšího ze spoluzakladatelů zdejšího COLLEGIUM VINITORUM, pana Stanislava Miklici. Tady byla k ochutnání spíše sladší vína, narazil jsem na zajímavý pokus o výrobu portského ze zdejších modrých odrůd, pěkné bylo Sylvánské zelené, trochu méně se mi líbila Chrupka bílá. Nad produkcí Pana Hejče v Dobrém sklepě jsem byl poněkud v rozpacích. Všechna vína jsou tu vyráběna sur lie. Zkusil jsem Sylvánské zelené 2012 pozdní sběr a Merlot. Vína byla barevně zajímavá, velice tmavá. S vůní jsem měl docela potíže, i když octomilkám zřejmě mimořádně vyhovovala, neboť jich tu bylo ještě o něco více, než v ostatních sklepích. Propít by se k těmto vínům asi dalo, zvlášť Merlot ve výběru z hroznů by asi po delším vyzrání mohl být zajímavý.

Dost jsem se těšil i na vína pana Nešpora z Vinných sklepů Podluží, protože tu bylo několik hodně neobvyklých odrůd, které mě vždy hodně lákají. Vůbec jsem nebyl zklamaný. Skvělá byla červená Medina (Seyve Villard + Medoc noir) 2012 pozdní sběr i její bílý příbuzný Göcseji Zamatos, vyšlechtěný ze stejných odrůd. Velmi příjemná byla i opravdová rarita - polosladký Rulerr (RŠ + Leánka + RR). Z klasických odrůd tu bylo moc pěkné ledové Veltlínské zelené. Mají tu i možnost příjemného posezení v upraveném sklepě. Z letošních vín jsem ochutnal třeba Norii (RR + Semillon) u Jaroslava Salajky. Ta mě moc neoslovila, byla ještě hodně divoká a kyselá, ale starší bílá přívlastková vína tam měli pěkná. Ve vinařství Nešpor & Rajský zkoušejí produkovat autentická vína a jejich Müller Thurgau 2012 authentic špatný nebyl.
Měl jsem výhodu, že jsem chodil s manželkou a ta toho tolik nevypila, tak jsem si sobecky část jejích kuponků přivlastnil, tudíž jsem měl celkem dostačující množství. Pochopitelně jsem toho i dost nakoupil na doma na podrobnější "zkoumání". Akce se mi líbila, jen kdyby to nebylo tak daleko!

Vinařské aktuality - listopad 2013

8. listopadu 2013 v 11:35 | milasko |  Úvahy o víně
Nejstarší evropské víno
Archeologové, pracující na vykopávkách pravěkého sídliště Dikili Tash v severním Řecku, zde nalezli důkazy o tom, že zde docházelo k lisování vína. Stáří nálezu je 6 200 let. Samotný nápoj pochopitelně (bohužel) nenašli, ale velké množství slupek a peciček + stopy na stěnách keramiky, které také vypovídají o procesu kvašení. Pokud se vše potvrdí, byla by to nejstarší známá výrobna vína v Evropě. Zatím nejstarší nálezy o počátcích vinařství na světě, pocházející z Kavkazu, jsou staré asi 7 4OO let.
Podraží chilské víno?
Z Chile přicházejí informace o tom, že nezvyklé mrazy výrazně postihly zdejší vinařství. Očekává se, že úroda ročníku 2014 by mohla být nižší až o 20 % oproti letošní. Cena vína tak pravděpodobně vzroste.
A co ceny argentinského vína?
I tady se nemohou spotřebitelé moc těšit. Objem exportu lahvovaného vína sice klesá, cena by ale měla jít nahoru. Podle názorů zdejších analytiků přestávají být argentinská vína konkurenceschopná v nízkém cenovém segmentu, mají ale přitom v mnoha zemích poměrně velkou oblibu díky příznivému poměru mezi kvalitou a cenou. Bude tedy snaha prodat menší množství lahví za o něco vyšší cenu.
Americké AVA
V současné době je v USA kolem 210 vinařských oblastí AVA (American Viticultural Area). Tento systém slouží k vyjádření unikátních geografických a klimatických zvláštností. Vedle základních regionů, jako je třeba Napa Valley AVA, existují ještě menší subregionální jednotky, kterých je v údolí Napa 16. Stále přibývají nové, což ale vyvolává pochybnosti, do jaké míry se v tom nakonec budou spotřebitelé orientovat.
Oranžová vína
V poslední době se ve světě, zejména v USA, ale do jisté míry i u nás, objevuje snaha o zavedení nové kategorie vín: vedle červených, bílých a růžových by měla být ještě oranžová. Ve skutečnosti to vlastně není úplně nová záležitost, podobná vína existovala už dávno a stále se vyrábějí celkem běžně třeba v Gruzii. Jedná se vlastně o bílá vína, která prodělala dlouhou maceraci na slupkách. Mívají výrazné aroma, velmi tmavou žlutou barvu s oranžovým nádechem. U nás se objevila podobná na zajímavé akci Jiná vína. Ve světě jsou známá například slovinské Movia, Roxanich z Chorvatska, italský Gravner nebo kalifornský Donkey and Goat.

Quinta de Pinhancos, divný Neronet a další říjnová vína

3. listopadu 2013 v 17:54 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Říjnová série byla tvořena šesti domácími a jen jedním zahraničním - portugalským vínem. Narazil jsem na jeden totální průšvih, jinak ale na slušná i pěkná vína. Kde jsem nakonec byl nejspokojenější?
Rulandské šedé 2011 výběr z hroznů - Ludvík Maděřič Moravský Žižkov. Vinařská obec Velké Bílovice, viniční trať Obory. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem z drti o délce 38 m. Víno dostalo zlatou medaili na Festwine 2012. Obsah alkoholu 12 %. Sytá zlatožlutá barva, viskozita nižší. Intenzivnější vůně ananasového kompotu a květin. V těle plné. Až hodně sladké, trochu mi tu chyběla výraznější svěžest. Na delší pití bych víno nedoporučil. Dochuť středně dlouhá. Dal jsem jen 6,5 (77) bodů.
Ryzlink rýnský 2010 pozdní sběr - Spielberg Archlebov. Vinařská obec Archlebov, viniční trať Maliny. Zelená Bordolesse byla uzavřena plným korkem o délce 45 mm. Obsah alkoholu 12,5 %. Hezká zářivá sytější zlatožlutá barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní vůně, v níž nebyl ani tak petrolej, jako spíše olej, dále pak angrešt a lípa. Středně plné tělo, olejovitý projev i v chuti, kde jsem cítil grepy. Byla tu i velmi svěží kyselinka. Celkově velice příjemné víno s delší dochutí. Ocenil jsem lepšími 7,5 (84) body.
Ryzlink vlašský 2011 pozdní sběr - Vinselekt Michlovský Rakvice. Vinařská obec Vrbovec, viniční trať Dolina. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) délky 45 mm. Obsah alkoholu 12,5 %. Světlinká zlatavá barva s lehkým nazelenalým nádechem, viskozita vysoká. Méně intenzivní vůně zralých hroznů a jablek. Středně plné tělo. Poměrně pikantní, se svěží kyselinkou, chutí citrusů a jemnou mineralitou. Dochuť kratší až střední. Vínu bych nemohl nic zásadnějšího vytknout, celkově ale bylo spíše nezajímavé. Ohodnotil jsem lepšími 6,5 (78) body.
Neronet 2010 moravské zemské víno, Oak aged - Esterka Winery Čejkovice. Zelená Bordolesse byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 13,5 %. Bouchnutí při otevření nevěstilo nic dobrého. Velmi tmavá, prakticky neprůhledná barva, vysoká viskozita. Víno ve vzhledu zřetelně perlilo. Divná vůně uzeného masa, ostře pálivá chuť. Víno bylo rozkvašené, v normálním stavu pít nešlo. Svařil jsem ho, pak se to dalo ještě přežít. Víno bylo ověnčené stříbrnou medailí z Vinařských Litoměřic a bronzovou z Valtických vinných trhů - obojí ale už v roce 2011. Hodnotit body nemělo smysl.
Quinta de Pinhancos 2009 Denominacao de Origem Controlada, Dão, Portugalsko. Hnědá láhev burgundského typu byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 38 mm. Obsah alkoholu 14 %. Vyrobeno z odrůd Touriga nacional, Tinta roriz, Alfrocheiro a Jaen. Tmavofialová barva, velmi vysoká viskozita. Slabší, trochu zahlušená vůně, která se jen neochotně uvolňovala. Byly v ní švestky a náznak hořkých mandlí. O to lepší byla ale chuť. Plné tělo, velmi šťavnaté, pikantní, s tóny ostružin a borůvek, krásně uhlazenými tříslovinami a delší dochutí. Pěkné víno, které se krásně pilo. Ocenil jsem horšími 8 (85) body.
Chardonnay 2011 výběr z hroznů - Vinařství Cícha. Vinařská obec Blatnice pod Sv. Antonínem, viniční trať (?)Stará hora, Kamenice, Plachta (Tomu tedy nerozumím.). Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 13,5 %. Zlatožlutá barva, velmi vysoká viskozita. Hodně intenzivní vůně sladkých ananasů, přezrálých žlutých hrušek, medu a náznak meruněk. Plné tělo, ovocná chuť s tóny másla a oříšků. V dochuti lehká hořčinka. Dávám horších 7,5 (82) bodů.
Ryzlink rýnský 2011 pozdní sběr - Vinařství Létal Tvrdonice. Hnědá Bordolesse byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 45 mm. Byla z něho trochu cítit korková vada, která ale byla ve sklence téměř neznatelná. Nad lahví jsme se sešli ještě s Jardou (J.) a Jirkou (jbes) a rozhodli jsme se přelít víno do karafy a na hodinku nechat odstát v ledničce a mezitím ochutnali předchozí Chardonnay. Až překvapivě mu to pomohlo a nakonec se nám docela líbilo. Mělo velmi neobvyklou citronově žlutou barvu a nižší viskozitu, obsah alkoholu 12 %. Středně intenzivní vůně citronů, medu a šalvěje. Plnější tělo, sladší medová chuť. Na etiketě chyběla informace o zatřídění podle zbytkového cukru, tipoval bych ale na polosuché víno. V dochuti nepatrná horčinka. Celkově sice poměrně netypický Rýnský ryzlink, pil se ale docela dobře a nakonec jsem mu dal velmi slušných 7,5 (83) bodů.
Tak tentokrát jediné cizí víno až překvapivě zabodovalo. Má oblíbená odrůda Ryzlink rýnský potvrdila své kvality.