Prosinec 2013

Vinařské aktuality – prosinec 2013

29. prosince 2013 v 18:31 | milasko |  Úvahy o víně
Nejlepší vína podle Wine Spectatoru
Každoročně vybírá časopis Wine Spectator nejlepší světová vína. Letos se vítězem stalo španělské víno Cune Imperial Gran Reserva Rioja DOCa 2004. Cune je zkratkou pro Compañía Vinícola del Norte de España. Jedná se o velmi staré vinařství, vzniklé již v roce 1879. Patří k těm, která v 19. století vytvářela klasický styl špičkového vinařského regionu Rioja. Bylo jedním z prvních, které začaly svá vína lahvovat a exportovat. Vlastní asi 20 ha vinic, na nichž se pěstuje především odrůda Tempranillo.
A jak vypadá pořadí v první desítce vín? (Název, ročník, počet bodů, cena za láhev v dolarech.)
1
Cune Rioja Imperial Gran Reserva
2004
95
$63
2
Château Canon-La Gaffelière St.-Emilion
2010
96
$103
3
Domaine Serene Pinot Noir Willamette Valley Evenstad Reserve
2010
95
$65
4
Hewitt Cabernet Sauvignon Rutherford
2010
95
$92
5
Kongsgaard Chardonnay Napa Valley
2010
95
$75
6
Giuseppe Mascarello & Figlio Barolo Monprivato
2008
95
$110
7
Domaine du Pégaü Châteauneuf-du-Pape Cuvée Réservée
2010
97
$120
8
Château de Beaucastel Châteauneuf-du-Pape
2010
96
$120
9
Lewis Cabernet Sauvignon Napa Valley Reserve
2010
96
$135
10
Quilceda Creek Cabernet Sauvignon Columbia Valley
2010
95
$135
A ještě trocha statistiky: Vína v TOP 100 se pohybovala mez 90 až 98 body stobodové stupnice. Ta nejdražší stála 150 dolarů, našla se ale i podstatně levnější, např.:
Badia a Coltibuono Toscana Cancelli
2011
90
$10 nebo Paringa Shiraz South Australia
2010
90
$11


Čína světovou jedničkou v produkci vína?
Čína je v současnosti na pátém místě na světě ve výrobě vína. Přitom ještě před nějakými dvaceti lety žádnou roli nehrála. Francouzští odborníci ale tvrdí, že možná už za 5 let (!)země přeskočí Francii, Itálii a další vedoucí producenty. V Číně se zakládají nové vinice, což má též napomoci rozvoji méně rozvinutých regionů. Zatím jich je asi 570 000 ha, je ale možné, že plocha se zdvojnásobí.
Ukrajinští vinaři proti EU?
V souvislosti s napjatou situací na Ukrajině je zajímavá zpráva o tom, že asociace ukrajinských vinařů se obrátila na vládu s výzvou o odložení připojení k Evropské unii do té doby, dokud nebudou podepsány vzájemně výhodné smlouvy. Jinak podle nich hrozí zánik ukrajinského vinařství.
Víno Nikity Michalkova
Také slavný režisér a herec Nikita Michalkov se rozhodl věnovat se vinařství. Na palubách letadel Aeroflotu bude nabízeno jeho víno s názvem "12". Hrozny byly sklizeny na jeho vinici v Toskánsku. Budou ho moci ochutnat lidé, cestující letecky na olympiádu, což jistě není špatný tah.
Vinný sklípek z doby bronzové
Americko-izraelský tým archeologů objevil v lokalitě Tel Kabri v oblasti Galileje vinný sklep, který pochází z doby asi před 3 6OO lety. Stával zde velký palác fénických vládců. Ve sklípku se našlo 40 nádob na víno, vysokých skoro metr. Zajímavé je, že zbytky vína dokazují, že obsah nádob byl prakticky totožný a že se tedy víno vyrábělo podle přesného návodu. Přidávala se do něho máta, skořice a smůla, což trochu připomíná řeckou retsinu.

Zoufalství vinařů na Loiře
Velmi špatná úroda ročníku 2013 na Loiře přivádí zdejší vinaře k zoufalství. Léto sice bylo příznivé, ale v září přišlo velmi teplé a vlhké počasí, které způsobilo, že hrozny začaly ve velkém hnít. Celkový objem sklizně byl nižší proti předchozím létům asi o 40 %, kvalita není příliš vysoká. Velká část sklizeného se využije na šumivá vína, zbytek hlavně na polosladká a polosuchá vína.

Tibet 3. Situace v polovině 7. stoleti

22. prosince 2013 v 10:09 | milasko |  Čína
V polovině 7. století už byl Tibet skutečným feudálním státem. Teoreticky tu veškerá moc náležela dědičnému vládci s titulem cen-po. Tomu pomáhá státní rada, tvořená šlechtickými úředníky, jmenovanými panovníkem. Fakticky ale měla rada rozhodující moc a vyjadřovala zájmy kmenových vůdců. Panovník dostával daně od obyvatelstva, poplatky od porobených národů, připadl mu i majetek popravených zločinců. Chyběla mu ale reálná mocenská opora. Armáda totiž nepodléhala jemu, ale vrchnímu veliteli. V nejstarších dobách nebyl následníkem cenpo nejstarší, ale nejmladší syn. Pokud cenpo vážně onemocněl, musil předat synovi vládu a odejít zemřít do hrobky.
Vládu (státní radu) tvořili: velký státní kancléř (blončen), ministr vnitra (nangblon), kancléř administrátor (gogel), inspektor (čančenpo), ministr zahraničí (čilon), ministr financí (mnganblon), vrchní velitel armády (magočiblon), tajemník (karitinblon), ministr spravedlnosti (šelčep čenpo). Místními úředníky byli například dozorci zemědělství, zavlažovacích zařízení, pastvin, velitelé pevností aj.
Oficiálně byli všichni Tibeťané poddanými (bang), ve skutečnosti se dělili na tři ostře oddělené skupiny: aristokracii, osobně svobodné a nevolníky (tren). Všichni svobodní muži byli povinní sloužit v armádě. Ta se dělila na čtyři křídla (ru) a další menší jednotky. Nejvyšší velitelské funkce zastávali kmenoví vůdcové a "příbuzní po ženské linii". Šlechta také vykonávala úřady soudců. Tresty byly velmi přísné. Byl vypracován systém trestů a pokut (ve zlatě nebo skotu). Výše trestů závisela na sociálním postavení poškozeného. Při soudech byl ale uplatňován i ordál. Např. vytažení kamene z horké vody, mléka nebo oleje. Bílý kámen znamenal, že obviněný je nevinen, černý - vinen.
Aristokracie dostávala za svou službu v radě, úřadech a armádě území v podmíněné držbě (kchol-jul = země za službu) velmi připomínající evropská léna. Bylo je sice možné dědit, ne však prodávat nebo měnit. Pokud neplnili své povinnosti, nebyli loajální vůči panovníkovi nebo přestali službu vykonávat, země jim byla odebrána. Na vydržování armády a úředníků bylo třeba velké množství prostředků. Ty byly získávány od cizích kmenů i od domácího obyvatelstva v podobě daní a pokut. Duchovenstvo daně neplatilo. Válka hrála důležitou úlohu, protože pomáhala vydržovat armádu a zajišťovala bohatství šlechtě a kněžím.
Srong-bcan-sgam-po byl nakonec za ne zcela jasných okolností zbaven trůnu. Místo něho vládl jeho syn Gunriguncan. Ten po pěti letech náhle zemřel a Srong-bcan-sgam-po získal vládu nazpět do roku 650, kdy buď zemřel nebo byl znovu připraven o trůn a nastoupil jeho třináctiletý vnuk Manromancan (650- 679). Moc v těchto složitých dobách opět získali kněží bönu a velmožové, tu rozhodující měl velký rádce Doncan z rodu Gar.
Rozhodujícím problémem zahraniční politiky Tibetu byly vztahy s čínskou říší Tchang. Tibeťané neměli mnoho možností, kudy expandovat. Na západě ležel Himálaj, na jihu a jihozápadě Indie, jejíž klima bylo pro Tibeťany vražedné. Zbývala prakticky jen možnost útočit do Číny, respektive do čínského Západního kraje. V cestě jim ale stála menší říše sien-pijská Togon, podporovaná Čínou, pro kterou bylo zachování této nárazníkové říše zásadní, jinak hrozilo přerušení spojení se Západním krajem. Přitom jejich vzájemné vztahy byly špatné, společná historie byla plná vzájemných vpádů a ničení. Císař Tchaj-cung ale dosadil na togonský trůn nezletilého prince Nocheba, který byl Číně nakloněný, zavedl v zemi čínský kancelář a vzal si čínskou princeznu. Císař Gao-cung ale přestal Togon vojensky podporovat a toho okamžitě využil tibetský velmož Doncan. V roce 663 rozbil na horním toku Žluté řeky togonskou armádu. Nochebo uprchl do Číny. Gao-cung poněkud opožděně armádu proti Tibeťanům přece jen poslal. Doncan se pokoušel vyjednávat o rozdělení země, Čína ale odmítla. Začala válka, ovšem za situace pro Čínu značně nevýhodné. Nejlepší vojska totiž právě válčila v Koreji. V 60. letech Tibeťané kromě Togonu obsadili i pohraniční oblasti Číny, kde žili Kjanové a Tanguti. Všechny tyto národy zařadili do armády. Kolem roku 670 pak vpadli do Západního kraje a kromě Turfanu ho celý ovládli. Čína, která mezitím boje v Koreji ukončila, vyslala proti Tibeťanům velmi silnou asi stotisícovou armádu, ta byla ale v roce 670 poražena Tidinem Garem u řeky Buchajn-gol a její zbytky mohly ustoupit poté, co její velitel uzavřel mír. Císař mír ale nepotvrdil a nakonec se v roce 676 válka obnovila. Mohutná čínská armáda ale byla poražena v roce 678 poblíž jezera Kukunor. Tibeťané ovládli klíčová města Západního kraje Kašgar a Chotan. Oslabení Číny využili Turkuti, kteří povstali proti Číně a obnovili svůj kaganát.

Sauternes, Mukuzani, Helios a další předvánoční zajímavosti

16. prosince 2013 v 12:37 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Nějak se mi to tak sešlo, že jsem měl v poslední sérii doma koštovaných vín hned několik sladkých. Jinak je až tak často nepiji, byla to spíš náhoda. Pil jsem ale i suchá vína, pro změnu zase docela raritky.
Sauternes 2005 Appellation Sauternes Controlée - SCE L.R & Fin Preignac, Francie. Láhev z průzračného skla o obsahu0,375 l byla uzavřena plným korkem délky45 mm. Obsah alkoholu 14 %. Naprosto nezvyklá sytě oranžová barva, překvapivě pouze střední viskozita. Intenzivní těžká vůně, podobná portským vínům. I chuť byla dosti neobvyklá. Mohutné víno, velice sladké, připomínající hodně sladký zákusek s tóny medu, kandovaného ovoce a rozinek. Vysoký obsah alkoholu je rychle znát, vína nejde vypít mnoho najednou. Ani tu malou lahvičku bych naráz nevypil. Celkově sice velmi dobré, ale na mě snad až příliš sladké. Dochuť dlouhá. Dávám lepších 7,5 (84) bodů.
Sauternes 2007 Appellation Sauternes Controlée - SCE L.R & Fin Preignac, Francie. Láhev z průzračného skla o obsahu0,375 l byla uzavřena plným korkem délky45 mm. Obsah alkoholu 14 %. Jak je vidno, téměř stejné víno, jen o dva roky mladší. Ale opravdu jen téměř, ve skutečnosti se od sebe oba ročníky docela zřetelně lišily už na první pohled. Sytě žlutá medová barva, vysoká viskozita. Intenzivní vůně pampeliškového medu, rozinek a květin. Velmi těžké, plné, v chuti opět medové tóny a náznak sladkých pomerančů, oproti předchozímu vínu bylo toto svěžejší, ale též příjemně kořenité. Dochuť dlouhá. Řekl bych, že bylo v optimální formě, líbilo se mi více. Dávám mu lepších 8 (87) bodů.
Neronet 2010 pozdní sběr - Bíza. Vinařství Čejkovice. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Stará hora. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem o délce45 mm. Obsah alkoholu 12 %,1 g zbytkového cukru,5 g kyselin. Víno získalo zlatou medaili na Festwine 2011. Bylo vyrobeno technologií bílého vína - bez nakvášení rmutu a studenou fermentací moštu, s následným odbouráním kyseliny jablečné. Tmavofialová barva, viskozita vysoká. Středně intenzivní, trochu zakouřená a lehce nasládlá vůně višní s náznakem čokolády. Plné tělo, v poněkud trpčí chuti byly višně a jahody a výraznější třísloviny. V delší dochuti trochu vystupoval alkohol. Hodnotím horšími 7,5 (82) body.
Helios 2011 Qualitätswein - Tim Strasser, Meissen, Sasko, SRN. Odrůda vznikla křížením Seyve Villard a Müller Thurgau. Zelená pistole byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 11 %. Světle zlatavá barva, viskozita nízká, ve vzhledu lehké perlení. Středně intenzivní, trochu zapocená vůně přezrálých broskví. Tělo poměrně plné, v chuti pikantní (možná až moc), s tóny broskví, grepů a oříšků. Dochuť delší. Dávám lepších 6,5 (78) bodů.
Mukuzani 2010 - Telavi, Teliani Valley, Kachetie, Gruzie. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým45 mm. Vína značky Mukuzani se vyrábějí z jedné z nejuznávanějších starobylých gruzínských autochtonních modrých odrůd Saperavi. Je to barvířka, sám název znamená "barviva", používá se proto k dobarvení vín z jiných odrůd. Údajně dokonce i při 30 % bílé odrůdy ještě vzniká hezky červené víno. Saperavi ale dává i kvalitní jednoodrůdová vína. Víno zrálo 12 měsíců v dubových sudech. Obsah alkoholu 13 %. Velmi tmavá rubínová barva, vysoká viskozita. Intenzivnější hodně zakouřená a jemně nasládlá vůně tmavého ovoce. Plné tělo, výraznější třísloviny, chuť třešňového kompotu. Dochuť delší. Dostává horších 7,5 (82) bodů.
Tokaji szamorodni 2010 - Nagy Mihaly, Tabdi, Maďarsko. Průzračná láhev o obsahu0,5 l byla uzavřena plným korkem dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 12 %. Vyrobeno z odrůd Furmint a Lipovina, zrálo 2 roky v dubových sudech. Barva zlatožlutá, viskozita velmi vysoká. Středně intenzivní lákavá vůně medu, jitrocelu a slámy. Plné tělo, lahodná svěží chuť přezrálých hroznů. Dochuť dlouhá. Dávám 7,5 (83) bodů.

Jak to tedy celkově dopadlo? Všechna sladká chutnala. Musím dodat, že obě Sauternes jsem dostal od J. a prostě se nabízelo je porovnat. Tokajské ale také nezklamalo. Velmi podobně vyzněly při koštování i hodnocení obě barvířky, i když velmi vzdálené zemí původu. (Mukuzani mi pro změnu dovezl syn z výpravy do Gruzie.) Helios jsem si přivezl z Míšně sám. Tady jsem neměl nijak vysoká očekávání, prostě jsem byl jen zvědavý, co to za tou severní hranicí vyrábějí.

Tibet 2. Sjednocení země

9. prosince 2013 v 17:24 | milasko |  Čína
Za vlády 32. krále Namri Songcena (570-620) je zakončováno sjednocování a zároveň začínají velké dobyvatelské výpravy mimo Tibet. Tibeťané vpadli do střední a východní Indie, porazili také východní Turkuty a zabili posledního kagana jednotného turkutského kaganátu Kara-Čurina, který počátkem roku 604 hledal útočiště v říši Togon. Centrem země byl v té době hrad Jumbulagang v údolí Brahmaputry. Výboje zvětšily armádu o příslušníky podmaněných kmenů. Ti byli ochotni za Tibet bojovat, chtěli ale také podíl na kořisti. O tu se ale šlechta moc dělit nechtěla. Nakonec došlo k povstání, během něhož Namri zahynul.
Sjednocení bylo dokončeno za Namriho syna a nástupce Srong-bcan-sgam-po (620 -650), který lidové povstání potlačil a založil v roce 639 nové centrum - palác v Lhase (Země bohů). Veškerý odpor potlačoval velmi krutě. Vyrvané oči, useknuté hlavy a končetiny nepřátel, to vše mohli vidět obyvatelé před Lhasou. Jeho říše měla od západu na východ délku 2 000 km. V polovině 7. století říše zabírala Tibet, Nepál, Bhután a Assám. Výboje Srong-sgam-bcan-po šly mnoha směry a směřovaly mimo jiné k podrobení zbylých nezávislých tibetských kmenů a příbuzných Kjanů, žijících v sousedních regionech dnešní Číny.
Když cenpo nastupoval na trůn, byl hlavou panovníkovy rady velmož Pungse z rodu Kchungpo. Ten přímo ovládal velké území s mnoha poddanými, měl ale i noho nepřátel, zejména z rodu Gar. Ti ho pomluvili, Pungse byl popraven a rod Gar díky tomu získal rozhodující vliv. Nový cen-po ale našel cestu, jak se zbavit přílišného vlivu velmožů. Když mu odporovali, osm z nich vlastnoručně zabil. Potřeboval ale pomoc proti kněžím bönu. Začal se proto opírat o buddhistické mnichy, jejichž víra v té době také do Tibetu pronikala a zažívala rozkvět i v Číně císaře dynastie Tchang Tchaj-cunga a v Indii úspěšného dobyvatele Harši. Cen-po se u nich možná trochu inspiroval. Navíc podpora buddhistických mnichů nebyla tak drahá, protože jako asketové toho mnoho nepotřebovali.
Cenpo požádal o tchangskou princeznu za ženu, byl ale nejdříve odmítnut, což posloužili jako záminka k tibetskému vpádu do Číny v roce 638. Nakonec byl ale uzavřen mír a v roce 641 byla čínská princezna poslána do Tibetu. Díky ní začínají do země pronikat i některé čínské poznatky, jako byl papír, mlýnský žernov nebo výroba vína z rýže. Pokusy o chov bource morušové byly díky nepříznivému klimatu neúspěšné. Cen-po se oženil s neteří čínského císaře Tchaj-cunga Wen-čcheng, již předtím si vzal nepálskou princeznou Bhrkútí. Obě byly buddhistky a pomáhaly šíření této víry v Tibetu.
V roce 632 na základě studia v Kašmíru vytvořil ministr Tonmi Sambchota tibetské písmo o třiceti souhláskách a čtyřech samohláskách. Vznikají překlady buddhistických knih do tibetštiny. Ve Lhase byly postaveny velkolepé chrámy, nevznikl ale ani jeden klášter, protože Tibeťané se snažili o dosažení blaha v současném životě a neměli zájem o to, aby se stali mnichy. Nová víra Tibeťany zpočátku příliš nenadchla. Pro ně bylo lákavější získávat kořist a slávu při výbojných válkách než se postit a modlit.
K vnitřnímu upevnění země napomáhalo nové administrativní dělení na šest provincií v čele s gubernátorem (kchopon), který byl i vojenským velitelem tzv. křídla. Každé křídlo mělo barevně odlišné oblečení, jakýsi náznak uniformy a vlastní prapory. Nižší jednotkou bylo tisíc rodin, v jejichž čele byl tisícník.

Ochutnávka uskupení Bohemia Sekt v Globusu

3. prosince 2013 v 6:43 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce


Když jsem se před pár lety rozhodl vyzkoušet, jak vypadají ochutnávky v Globusu, měl jsem trochu obavy, zda budou mít vína a zejména výklad k nim solidní úroveň. Obojí se mi ale nakonec docela líbilo, tudíž jsem návštěvu zdejší ochutnávky několikrát zopakoval a zatím jsem zklamný nebyl.
V polovině listopadu představoval Globus vína z uskupení Bohemia Sekt. Hovořil o nich sommeliér společnosti pan Petr Marx. Jeho výklad byl profesionální, dokázal velmi dobře vystihnout úroveň publika a povedlo se mu skloubit velmi vtipné a zajímavé vyprávění s řadou informací nových i pro ty, kteří už toho o víně věděli více.
Ochutnali jsme 12 vzorků ze čtyř vinařství. Překvapením rozhodně nebylo, že jsme začínali sekty. Ty, jak jsem již vícekrát psal, úplně nemusím, nepovažuji se u nich za znalce, mé stručné hodnocení tedy možná nebude úplně objektivní, body je asi třeba brát s jistou rezervou.
Chardonnay brut - Bohemia Sekt.6 g kyselin, 12,5 % alkoholu,9 g zbytkového cukru. Velmi světlá barva, ve vůni náznak kvasnic. V těle plné, delší dochuť. Ani chutí mě nezaujalo, dávám 4 (55) bodů.
Prestige Chardonnay brut - Bohemia Sekt.7 g kyselin, 13 % alkoholu,7 g zbytkového cukru. Zlatavá barva, vůně příjemnější než u předchozího vzorku, tohle už by celkem šlo pít. Dostává 6 (74) bodů.
Prestige brut - Bohemia Sekt. 6,2 g kyselin, 13 % alkoholu, 8,5 g zbytkového cukru. Vyrobeno z Ryzlinku vlašského a Ryzlinku rýnského. Zlatavá barva, jemná příjemná vůně. I v chuti velmi delikátní, s delší dochutí. Jasně nejlepší ze sektů, dostává lepších 7 (81)bodů.
Rosé - Chateau Bzenec. Odrůda, ročník ani zařazení neuvedeno. Obsah alkoholu 11,5 %. Ani roséčka příliš nemiluji, tohle ale celkem neurazilo. Lososová barva, viskozita střední. Méně intenzivní vůně s náznakem jahod. V těle méně až středně plné, jemná ovocná chuť, dochuť středně dlouhá. Dávám horších 6 (73) bodů.
Johanniter/ Merzling BIO 2012 zemské víno - Chateau Bzenec. Obsah alkoholu 12 %. Víno mě na degustačním listě okamžitě zaujalo neobvyklými odrůdami. Ta první vznikla složitým křížení Seyve Villard s Ryzlinkem rýnským, Rulandským šedým a Chrupkou bílou, druhá z téměř stejných rodičů, pouze mezi nimi nebyla "rulanda". Jednalo se o panenskou sklizeň, cukernatostí při sklizni by víno odpovídalo pozdnímu sběru, vzhledem k u nás zatím oficiálně nezaregistrovaným odrůdám je ale takto nejde zatřídit. Vinice nebyla po tři roky chemicky ošetřována. Sytější zlatavá barva, viskozita nižší až střední. Vůně střední intenzity, nasládlá, ovocná, kořenitá. Středně plné tělo, příjemná harmonická chuť, dochuť delší. Víno rozhodně zaujalo a dávám mu 7 (80) bodů.
Rulandské modré 2012 kabinet, Selection Claret - Víno Mikulov. Sommelier Club. Obsah alkoholu 11,5 %. Žlutá barva s narůžovělým nádechem, viskozita vysoká. Slabá nevýrazná vůně, v těle poměrně plné. Příjemná pikantní chuť meruněk, dochuť středně dlouhá. Hodnotím horšími 7 (79) body.
Veltlínské zelené 2011 pozdní sběr - Habánské sklepy.6,9 g kyselin, 13 % alkoholu,2,9 g zbytkového cukru. Sytější zlatožlutá barva s lehkým nazelenalým nádechem, viskozita vysoká. Ovocná vůně s kořenitými tóny. Středně plné tělo, velmi svěží pikantní čistá chuť, dochuť středně dlouhá. Dostává 7 (80) bodů.
Rulandské bílé jakostní, (ročník neuveden) - Habánské sklepy. Obsah alkoholu 13 %. Zlatavá barva se zelenkavým nádechem. Hrubší, trochu štiplavá vůně. V těle středně plné, chuť výrazně lepší než vůně, typická chlebovinka. Dochuť kratší až střední. Dostává 6 (74) bodů.
Sauvignon 2012 pozdní sběr - Habánské sklepy.8,4 g kyselin, 12 % Alkoholu,9,3 g zbytkového cukru. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně s tóny hluchavky. V těle méně až středně plné, chuť vzhledem ke zbytkovému cukru překvapivě spíše trpčí. Dochuť středně dlouhá až delší. Dávám 6,5 (77) bodů.
Frankovka 2011 pozdní sběr - Habánské sklepy.4,8 g kyselin, 13 % alkoholu,1,9 g zbytkového cukru. Barva na pomezí rubínu a granátu, viskozita vysoká. Zajímavá vůně ovocného jogurtu. Plnější tělo, hodně kořenitá chuť lesního ovoce. Středně dlouhá dochuť. Dávám horších 7 (79) bodů.
Zweigeltrebe 2011 pozdní sběr - Víno Mikulov. Sommelier Club.5 g kyselin, 13,5 % alkoholu,2,4 g zbytkového cukru. Velmi tmavá granátová barva, viskozita vysoká. Ve vůni byly bylinky a maliny. V těle středně plné, hezky uhlazené třísloviny. Dochuť kratší až střední. Opět horších 7 (79) bodů.
Rulandské modré 2012 Selection Barrique - Víno Mikulov. Sommelier Club. Obsah alkoholu 13 %,0,4 g zbytkového cukru. Granátová barva s nahnědlým nádechem, viskozita střední. Středně intenzivní vůně třešní. Harmonická chuť s příjemnými tříslovinami. Elegantní, jemně kořenité víno s delší dochutí. Dostává lepších 7 (81) bodů.
Dobrou náladu na ochutnávce jistě podpořilo i bohaté a chutné občerstvení ze sortimentu sýrů, uzenin a pečiva Globusu. Degustační list poskytoval poměrně dost informací o vínech, včetně doporučené teploty podávání a vhodné kombinace s jídly, což nebývá příliš často uváděno. Na úkor toho občas utekl některý poměrně důležitý údaj, jako je ročník či jakostní zařazení, ale nikdo není dokonalý. Konkrétní nabídka vín mi sice úplně stoprocentně neseděla (sekty, rosé, klaret), to je ale velmi individuální záležitost. Jinak prakticky nemám, co bych tu kritizoval. Dokonce i hladinu hluku, jejíž vyšší úroveň mi tu někdy trochu vadila, tentokrát pan Marx dokázal uhlídat v rozumných mezích. O přestávce se mi s ním podařilo i chvíli pohovořit. Na všechny dotazy mi velmi ochotně odpovídal.