Únor 2014

Čína v období 16 království. 2. Vrchol zmatků a konec období

23. února 2014 v 11:43 | milasko |  Čína
Říši Pozdní Čao založil vojevůdce Š´Le, který pocházel z národa Kulů. Jednalo se o částečně pohunštělé Číňany, kteří na počátku našeho letopočtu prchali před vysokými daněmi jinými formami útlaku z Číny k Hunům. Zde si vytvářeli zemědělské osady, Hunové je přijali do své říše, ne však do svých rodů. Tak postupně vznikl samostatný národ, který nelze počítat k Číňanům ani k Hunům. Nová říše musela hned v prvních letech své existence svádět mimořádně těžké boje. Nejprve to byla úspěšná válka proti čínské Východní Ťin, ve 2. polovině 20. let pak proti hunské Rané Čao. Tu v roce 329 zničila, její poslední císař byl popraven a území ovládnuto. Š´Le přijímá roku 330 císařský titul. Po jeho smrti vede země nepříliš úspěšné války se sien-pijskou říší Raná Jen a čínskou Ranou Liang. Rozhodující moc u dvora postupně získal Číňan Žan Min, který nakonec nechal vyvraždit nejen císařský rod, ale i všechny Huny a Kuly a v roce 350 vyhlásil novou říši Žan Wej. Ta existovala jen dva roky a byla zničena Ranou Jen (307-370), říší sien-pijských Mu-jungů, která ale sama brzy podlehla Rané Čchin, vytvořené v roce 350 v severozápadní Číně Tanguty.
Její císař Fu Tien I. ovládl Čchang-an a učinil z něho své hlavní město. Jeho nástupce Fu Tien II. porazil jihočínskou říši Východní Ťin a zatlačil ji za Chuang-che. V roce 376 zničil severočínskou říši Raná Liang (320-376). Císař měl dobré čínské rádce, prováděl liberální reformy, snažil se být dobrým vládcem pro všechny poddané bez ohledu na národnost. Měl v plánu ovládnout celou Čínu. V roce 383 sebral obrovskou armádu, údajně až 900 tisíc mužů. Chtěl s ní podrobit říši Východní Ťin, byl ale překvapivě poražen početně slabším nepřítelem. Oslabená říše podlehla v roce 394 Tibeťanům, kteří si založili Pozdní Čchin (384-417). Také oni se usadili v Čchang-anu, ale počátkem 5. století je oslabili vnitřní sváry a nakonec bylo toto císařství zničeno říší Východní Ťin.
Když chystal v roce 383 císař Fu Tien II. velké tažení na jih, poslal část Tangutů na západ, aby ovládli Západní kraj. Ti zde byli úspěšní, po císařově porážce a oslabení se ale nakonec v roce 386 osamostatnili a vytvořili si vlastní říši Pozdní Liang. Ta byla poměrně silná, postupně se jí podrobila některá hunská a sien-pijská knížata. Režim byl ale mimořádně tvrdý, a tak se Hunové odtrhli a vytvořili si Severní Liang (397-439), zatímco Sien-pi si založili Jižní Liang (397-414). Druhá tangutská říše tím velmi zeslábla a i ji nakonec zničili Tibeťané z Pozdní Čchin.
V oblasti Ordosu a na jihozápad odsud žili ve 2. polovině 4. století hunské kmeny, které se dlouhou dobu do bojů o Čínu nezapojili. Měli tu dvě knížectví, kde vládli příbuzní hunských císařů Severní Chan z rodu Liou - Liou Wejčen a Liou Kužen. V roce 367 byli poraženi od Tabgačů (Toba) z říše Daj a uprchli k Tangutům do Rané Čchin. Ta v roce 376 Tabgače porazila, jejich říši zničila a území rozdělila mezi Liou Wenčena a Liou Kužena. Když byli ale Tanguti poraženi od Východní Ťin, obnovil tabgačský vládce Toba Guj říši, kterou nově nazval Pej Wej. Roku 386 zlikvidoval říši Liou Sana, syna Liou Kužena. V roce 391 pak porazil i Liou Wenčena, jehož syn Cheljan Bobo uprchl k Tibeťanům do Pozdní Čchin. V roce 397 se ale od nich odtrhl a vrátil se do původních sídel v Ordosu. Vytvořil zde říši Sia (407-431). Snahy Tibeťanů o jeho opětovné podrobení skončily neúspěšně a Hunové dokonce v roce 417 ovládli Čchang-an. V roce 431 byla ale říše zničena Togonem. Většinu území ovládla Pej Wej.
Další část Hunů prchla k Tangutům do Pozdní Liang. Ti zde pak vytvořili roku 397 říši Severní Liang, ale roku 439 byl její vládce Mugan poražen a zabit Tabgači z Pej Wej. Období 16 království skončilo. Drobný kníže Ašina, původně závislý na Muganovi, odešel s malou skupinou na Altaj. Z jeho rodu vzešli později vládci mocného Turkutského kaganátu.
Tvrdé vzájemné boje ničily síly říší na severu Číny, decimovaly jejich obyvatelstvo a postupně redukovaly počet těchto států. V roce 400 se v povodí Chuang-che nacházelo 10 říší, roku 415 jich bylo 7, 425 jen 3 a od roku 440 byla Čína rozdělena na dvě říše. Na severu byla tabgačská Pej Wej a na jih od Chuang-che ležela čínská Liou Sung.

Maďaři 2. Období maďarských nájezdů

16. února 2014 v 9:34 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Maďaři začali nově získané území rychle zvětšovat. Roku 899 je východofranský vládce Arnulf Korutanský vyzval ke společnému tažení do Itálie proti králi Berengarovi, kterého skutečně porazili u řeky Brenty. Protože ale Arnulf v témže roce zemřel a v zemi začaly zmatky, Maďaři začali v roce 900 pronikat na západ za Dunaj a ovládli Panonii.
O tom, jak v té době vypadala maďarská společnost, toho mnoho nevíme. Základem byly rod, v jejichž čele byl předák (fö) a další představitelé rodvé aristokracie ((böseg). Původním typem obydlí byly kočovnické jurty, na zimu se Maďaři stahovali dotrvalejších sídel, která se nacházela nejčastěji při ústí řek. Pozdější maďarská šlechta odvozovala svůj původ od 108 rodů, které zakládaly říši.
V roce 904 byl při jednání, na kterém byl pozván východofranským Ludvíkem Dítětem, zavražděn kende Kurszán s celým doprovodem. Arpád poté přijal i titul kende a rozhodující moc se soustředila v rukou příslušníků jeho rodu - Arpádovců. Po určitou dobu měly ale jednotlivé kmeny a jejich náčelníci (úr) ještě jistou míru samostatnosti. Pravděpodobně v roce 906 zničili Maďaři Velkou Moravu. Dalších 50 let pak pustošili při svých nájezdech skoro celou Evropu. Přitom síla jejich vojska nebyla nijak závratná. Odhaduje se, že každý z osmi kmenů byl schopný postavit kolem 2 500 bojovníků, celkově tedy asi 20 000 mužů. Byli to ale skvělí jezdci, vynikající lučištníci, armáda byla vysoce pohyblivá. Vedle pastevectví byly v té době loupeživé výpravy a vybírání tributů velmi důležitou součástí obživy Maďarů.
V roce 907 porazili u Bratislavy Bavory a získali území na východ od řeky Enže, přibližně odpovídající dnešnímu Rakousku, které pak ovládali do roku 955. Roku 907 zemřel Arpád, nástupcem se stal jeho syn Zoltán (asi 907-945). Za něho se uskutečnila řada vpádů do dnešního Německa, ale v roce 933 byli Maďaři poraženi králem Jindřichem I. na řece Riade u Merseburgu. Zaútočili i proti Byzanci, která si mír raději vykupovala placením poplatků. Po smrti Jindřicha I. se nájezdy na Německo obnovily. Konec tohoto drancování učinila až drtivá porážka na řece Lechu v roce 955 od spojených vojsk německého krále Oty I. a českého knížete Boleslava I., kdy zahynula velká část vojska. Po bitvě byli popraveni zajatí vůdcové Bulcsú (harka - soudce a vojevůdce - třetí v hierarchii staromaďarských titulů), Lehel a Súr.
To znamenalo zásadní zlom ve způsobu života Maďarů. Brzy poté končí období jejich nájezdů, Maďaři se postupně začínají usazovat, přejímají od početného původního, velmi často slovanského obyvatelstva, poznatky o zemědělství a řemeslech. Názvy mnoha řemesel dodnes nezapřou slovanský původ (kovács - kovář, takács - tkadlec, teszér - tesař, molnár - mlynář, gerencsér - hrnčíř). K těm nejdůležitějším patřilo kovářství a sedlářství. K oblíbeným plodinám patřily pšenice, žito,chmel, později ječmen, len a zelenina. Chov koní, ovcí, koz a dobytka si udržoval významnou roli.
Je jasné, že docházelo i míšení s původními obyvateli, což zřejmě výrazně ovlivnilo současný vzhled Maďarů. Dnešní Maďaři sice vypadají jako většina ostatních Evropanů, kromě neindoevropského jazyka se ale od nich liší ještě jedním nenápadným detailem, ukazujícím na jejich asijský původ. Více než 20 % z nich se rodí s tzv. mongolskou skvrnou, což je tmavomodré mateřské znaménko, které se objevuje u novorozenců, nejčastěji těsně nad zadečkem a po několika letech zmizí. Zatímco u mongoloidní populace se objevuje v 95 %, europoidi ji mívají pouze v 1-10% případů.
Dalším důležitým momentem pro přizpůsobení Maďarů ostatnímu obyvatelstvu střední Evropy bylo přijetí křesťanství. Již od poloviny 10. století přijímají jednotliví náčelníci křest, nejprve z Byzance.

Ochutnávka francouzských vín

8. února 2014 v 10:05 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Koncem ledna jsme s Jirkou (jbes) vyrazili do pardubické Nálady na ochutnávku francouzských vín. Základem bílých byl Sauvignon, u červených většinou Cabernet Sauvignon. Večerem nás provázel pan Miroslav Kredvík. Jeho vyprávění bylo vysoce fundované, doplňované osobními zkušenostmi z prezentovaných vinařství. Přesto jsem měl dojem, že pro část osazenstva to bylo moc odborné a trochu mě napadlo známé rčení o házení perel…
S Jirkou jsme oba hodnotili zcela samostatně, přesto byla naše hodnocení velmi blízká. Pro srovnání uvedu i jeho bodování.
Sauvignon blanc Camas 2012 Vin de Pays d´Oc - Anne de Joyeuse. Úvodní víno z Languedocu mělo obsah alkoholu 12,5 %. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní lehce nasládlá vůně bylin a ovoce s tóny broskví a hluchavek. Lehčí svěží harmonické víno s nepatrnou ale příjemnou hořčinkou a jemnou mineralitou. Dochuť kratší. Hodnotil jsem lepšími 6,5 (78) body, (Jirka dal horších 7).
Chateau Les Fontenelles 2013 AOC Bergerac Sec. Víno bylo vyrobeno z odrůd Sauvignon blanc a Sémillon. Obsah alkoholu 12 %. Světlejší zlatavá barva, hodně vysoká viskozita. Intenzivnější vůně sladkých hrušek a meruněk. V těle středně plné, poněkud plošší. Ovocná chuť s tóny hrušek a trochu výraznějšími kyselinkami. Dochuť kratší až střední. Hodnotím stejně jako předchozí vzorek, Jirka dal 7 bodů.
Les Tuiliéres 2012 AOC Sancerre - Michel Redde. Obsah alkoholu 13 %. Velmi světlá barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní sladší ovocná, přesněji obtížně zařaditelná vůně. V těle středně plné, harmonické, lehce minerální, s chutí citrusů. Dochuť středně dlouhá. Poměrně zajímavé víno, kterému jsem já dal lepších 7 (81) a Jirka horších 7,5 bodů.
Menetou-Salon 2011 AOC, Mademoiselle T - Domaine Jean Teiller. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Slabší, lehce nasládlá, přitom těžší, spíše bylinná vůně. V těle plnější, velmi dobře pitelné, s velmi zajímavě působící hořčinkou a chutí grepů. Dochuť středně dlouhá. Na hodnocení jsme se shodli - 7,5 (83) bodů. Bylo to nejlepší z bílých vín, zároveň ale i nejdražší - 499,-.
Chateau de Rouillac 2008 Pessac-Leognan AOC. Obsah alkoholu 12,5 %. Víno zrálo v barikových sudech. Zlatavá vůně, hodně vysoká viskozita. Intenzivnější vůně s jasnými znaky bariku. Velmi příjemné tóny vanilky a sladkého krému. V těle plné, nakonec se mi ale vůně zdála o dost lepší než chuť, ve které jsem cítil náznak jablek. Dochuť dlouhá. Dal jsem mu 7 (80), Jirka lepších 7 bodů.
Cabernet Sauvignon Camas 2012 Vin de Pays d´Oc - Anne de Joyeuse. Vyšší obsah alkoholu (13,5 %) nepůsobil vůbec rušivě. Barva rubínová, viskozita střední. Středně intenzivní vůně tmavého ovoce, peckovin, borůvek, náznaky dřeva. V těle středně plné, velmi příjemné. Nekomplikované víno, které by se ale dalo pít celý večer, kulaté, s chutí borůvek. Mělo nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou (165,-). Středně dlouhá dochuť. Dávám horších 7,5 (82), Jirka 7,5 bodu.
Rouge "Prestige" 2012 Coteaux du Libron IGP - Domaine Preignes le Neuf. Vyrobeno z odrůd Cabernet Sauvignon (60 %) a Merlot. Obsah alkoholu 12,5 %. Hezká tmavší rubínová barva, viskozita vysoká. Středně intenzivní těžší vůně, hodně kořenitá. Byly tu višně a vanilka. Plné tělo, neobvyklá chuť vanilkového pudinku s třešněmi, příjemné třísloviny. Středně dlouhá dochuť. Vcelku originální víno jsem ocenil 7,5 (83) a Jirka horšími 7,5 body.
Chateau Valentin 2009 Blaye Cotes de Bordeaux AOC. Toto víno představovalo jistou výjimku, protože neobsahovalo Cabernet Sauvignon. Bylo vyrobeno z odrůd Merlot (60 %), Cabernet Franc (30 %) a Petit Verdot (10 %). Tmavě rubínová barva, hodně vysoká viskozita. Středně intenzivní těžší kořenitá vůně višní a vanilky. Těžké víno plného těla i chuti s tóny jahodové marmelády, které na mě ale působilo trochu unaveně. Dochuť dlouhá. Dal jsem mu 7 (80) bodů, Jirka horších 7,5.
Chateau les Fontenelles, Futs de chene 2011 AOC Bergerac. Vyrobeno z odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot. Obsah alkoholu 14 %. Zrálo v dubových sudech. Velmi tmavá barva, vysoká viskozita. Intenzivnější těžší vůně borůvek a černého rybízu s jen lehkým dotekem vanilky. V těle plnější, harmonické, s příjemnými taniny, jemně pikantní, s chutí borůvek. Dlouhá dochuť. Dávám horších 8 (85), Jirka lepších 8 bodů.
Chateau Larose Trintaudon 2009 AOC Haut Médoc, Cru Burgeois. Vyrobeno z odrůd Cabernet Sauvignon (60 %) a Merlot. Obsah alkoholu 13,7 %. Barva tmavého rubínu, vysoká viskozita. Víno zrálo v bariku. Středně intenzivní jemná vůně tmavých třešní. Vína byla plná pusa, bylo krásně harmonické, jemně pikantní s uhlazenými tříslovinami a delší dochutí. Nejlepší víno večera, shodně jsme ho ohodnotili 8,5 (89) body. Cena byla ovšem také nejvyšší - 564,-.
Ochutnávka se po všech stránkách vydařila, žádné negativní připomínky nemám.

Alibernet, Hibernal a další lednová vína

1. února 2014 v 9:18 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Počátkem roku 2014 jsem doma otevřel šest lahví, z toho tři domácího původu. A narazil jsem na vína velmi pěkná i na propadáky.
Alibernet 2010 zemské víno - Jaroslav Stejskal, Vinařství na Čejči. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) délky 45 mm. Obsah alkoholu 13 %. Velmi tmavá barva na pomezí rubínu a granátu. Viskozita vysoká. Středně intenzivní velmi příjemná a široká vůně. Bylo tu sladké pečivo s oříšky, čokoláda a bylinky. Středně plné tělo, velmi dobře pitelné víno s výraznými tóny černého rybízu, hodně šťavnaté, pikantní, s téměř neznatelnými tříslovinami. Dochuť kratší až střední. Celkově se mi velmi líbilo, jen mohlo být trochu delší. Dostává lepších 8 (87) bodů.
Ciró Rosso 2010 Denominazione di Origine Protetta - Vinicola De Luca, Kalábrie, Itálie. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou dlouhou 38 mm. Vyrobeno z odrůdy Gaglioppo. Obsah alkoholu 13 %. Granátová barva, vysoká viskozita. Nepříliš intenzivní divná vůně syrového masa. Prázdné víno, ani jeho chuť nenadchla. Jakési tmavé ovoce s hořko trpkými tóny, hlavně v krátké dochuti. Dostává 5,5 (70) bodů.
Faustino Rivero Ulecia 2008 Reserva, Silver Label, DOCa Rioja - Bodegas Faustino Rivero, Rioja, Španělsko. Zelená Bordo láhev se zajímavou etiketou a kvalitní záklopkou byla uzavřena plným korkem dlouhým 45 mm. První dojem tedy velmi dobrý. Víno bylo vyrobeno z odrůd Tempranillo (85 %) a Garnacha. Dostalo stříbrnou medaili na Mundus vini, stříbrnou na International Wine & Spirit Competition a bronzovou na International Wine Challenge. Obsah alkoholu 13 %. Barva tmavého granátu, vysoká viskozita. Slabší vůně malin, višní a jemný náznak vanilky a čokolády. V těle středně plné, v harmonické chuti podobné tóny jako ve vůni, hezky uhlazené třísloviny. Dochuť středně dlouhá. Dávám 8 (86) bodů.
Ryzlink rýnský 2009 výběr z hroznů - Bunža Bzenec. Vinařská obec Bzenec, vinice Novosady. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou dlouhou 38 mm. Obsah alkoholu 11 %. Víno dostalo stříbrnou medaili na AWC Vienna a ještě několik dalších. Světlá barva s nazelenalým nádechem, viskozita střední. Slabší lehce kořenitá vůně sladkých jablek. Méně plné tělo, chuť hodně sladká s nádechem pomerančů, chyběly tu kyseliny. Dochuť krátká. Moc nechápu ty medaile, já dal jen 6 (74) bodů.
Hibernal 2011 pozdní sběr - Žerotín Strážnice. Viniční trať Tmice. Víno dostalo stříbrnou medaili na Vinařských Litoměřicích a bylo championem Pardubického festivalu vína. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) o délce 45 mm. Světlinká zlatavá barva s lehkým nazelenalým nádechem, ve vzhledu perlení. Viskozita střední až vyšší. Intenzivní vůně manga a broskví. Středně plné tělo, chuť hodně kořenitá. Bylo v ní opět mango a nepatrná hořčinka. Dochuť středně dlouhá. Dostává horších 7,5 (82) bodů.
Cabernet Sauvignon 2010 Casillero del Diablo - Concha y Toro, Valle Central, Chile. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 13,5 %. Tmavofialová barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní vůně černého rybízu, tmavých třešní a čokolády. Středně plné tělo, lehce pikantní. V chuti opět třešně a černý rybíz. Třísloviny byly sice zřetelné, ale nerušily. Dochuť spíše kratší. Dávám lepších 7 (81) bodů.

Jak je vidět, nejlépe zabodoval domácí Alibernet. S touto odrůdou mám zatím převážně velmi dobré zkušenosti. Z domácích nebyl špatný ani Hibernal ze Strážnice, ze zahraničních nezklamalo červené španělské víno z oblasti Rioja.