Maďaři 2. Období maďarských nájezdů

16. února 2014 v 9:34 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Maďaři začali nově získané území rychle zvětšovat. Roku 899 je východofranský vládce Arnulf Korutanský vyzval ke společnému tažení do Itálie proti králi Berengarovi, kterého skutečně porazili u řeky Brenty. Protože ale Arnulf v témže roce zemřel a v zemi začaly zmatky, Maďaři začali v roce 900 pronikat na západ za Dunaj a ovládli Panonii.
O tom, jak v té době vypadala maďarská společnost, toho mnoho nevíme. Základem byly rod, v jejichž čele byl předák (fö) a další představitelé rodvé aristokracie ((böseg). Původním typem obydlí byly kočovnické jurty, na zimu se Maďaři stahovali dotrvalejších sídel, která se nacházela nejčastěji při ústí řek. Pozdější maďarská šlechta odvozovala svůj původ od 108 rodů, které zakládaly říši.
V roce 904 byl při jednání, na kterém byl pozván východofranským Ludvíkem Dítětem, zavražděn kende Kurszán s celým doprovodem. Arpád poté přijal i titul kende a rozhodující moc se soustředila v rukou příslušníků jeho rodu - Arpádovců. Po určitou dobu měly ale jednotlivé kmeny a jejich náčelníci (úr) ještě jistou míru samostatnosti. Pravděpodobně v roce 906 zničili Maďaři Velkou Moravu. Dalších 50 let pak pustošili při svých nájezdech skoro celou Evropu. Přitom síla jejich vojska nebyla nijak závratná. Odhaduje se, že každý z osmi kmenů byl schopný postavit kolem 2 500 bojovníků, celkově tedy asi 20 000 mužů. Byli to ale skvělí jezdci, vynikající lučištníci, armáda byla vysoce pohyblivá. Vedle pastevectví byly v té době loupeživé výpravy a vybírání tributů velmi důležitou součástí obživy Maďarů.
V roce 907 porazili u Bratislavy Bavory a získali území na východ od řeky Enže, přibližně odpovídající dnešnímu Rakousku, které pak ovládali do roku 955. Roku 907 zemřel Arpád, nástupcem se stal jeho syn Zoltán (asi 907-945). Za něho se uskutečnila řada vpádů do dnešního Německa, ale v roce 933 byli Maďaři poraženi králem Jindřichem I. na řece Riade u Merseburgu. Zaútočili i proti Byzanci, která si mír raději vykupovala placením poplatků. Po smrti Jindřicha I. se nájezdy na Německo obnovily. Konec tohoto drancování učinila až drtivá porážka na řece Lechu v roce 955 od spojených vojsk německého krále Oty I. a českého knížete Boleslava I., kdy zahynula velká část vojska. Po bitvě byli popraveni zajatí vůdcové Bulcsú (harka - soudce a vojevůdce - třetí v hierarchii staromaďarských titulů), Lehel a Súr.
To znamenalo zásadní zlom ve způsobu života Maďarů. Brzy poté končí období jejich nájezdů, Maďaři se postupně začínají usazovat, přejímají od početného původního, velmi často slovanského obyvatelstva, poznatky o zemědělství a řemeslech. Názvy mnoha řemesel dodnes nezapřou slovanský původ (kovács - kovář, takács - tkadlec, teszér - tesař, molnár - mlynář, gerencsér - hrnčíř). K těm nejdůležitějším patřilo kovářství a sedlářství. K oblíbeným plodinám patřily pšenice, žito,chmel, později ječmen, len a zelenina. Chov koní, ovcí, koz a dobytka si udržoval významnou roli.
Je jasné, že docházelo i míšení s původními obyvateli, což zřejmě výrazně ovlivnilo současný vzhled Maďarů. Dnešní Maďaři sice vypadají jako většina ostatních Evropanů, kromě neindoevropského jazyka se ale od nich liší ještě jedním nenápadným detailem, ukazujícím na jejich asijský původ. Více než 20 % z nich se rodí s tzv. mongolskou skvrnou, což je tmavomodré mateřské znaménko, které se objevuje u novorozenců, nejčastěji těsně nad zadečkem a po několika letech zmizí. Zatímco u mongoloidní populace se objevuje v 95 %, europoidi ji mívají pouze v 1-10% případů.
Dalším důležitým momentem pro přizpůsobení Maďarů ostatnímu obyvatelstvu střední Evropy bylo přijetí křesťanství. Již od poloviny 10. století přijímají jednotliví náčelníci křest, nejprve z Byzance.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kočovník Kočovník | 16. února 2014 v 17:22 | Reagovat

Super, zase jsem se dozvěděl něco nového. Díky za nové informace.
Ještě bych se rád zeptal na jednu nepatrnou maličkost k článku. Ta trvalejší sídla, kam se stahovali na zimu, šlo o spíše nějaké dřevěné sruby, kamené stavby, tvrze, nebo něco úplně jiného? Zajímá mě to, protože mě strašně baví představovat si co nejautentičtěji každý moment historie, zvlášť například téhle.

2 milasko milasko | 17. února 2014 v 11:07 | Reagovat

[1]: V té době to byli stále kočovníci, takže si vytvářeli jen jednoduché dřevěné vesnice, pouze nejužší elita měla luxusnější sídla.

3 Kočovník Kočovník | 17. února 2014 v 15:30 | Reagovat

Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama