Sarmatské kmeny 3. Období raných Sarmatů – 4.- 3. století př. n. l.

4. srpna 2014 v 9:19 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Oslabení perských Achaimenovců koncem 5. stol. př. n. l. umožnilo ve Střední Asii Chórezmijcům zbavit se jejich nadvlády a na přelomu 5. a 4. stol. př. n. l. vznikl silný svaz Massagetů a jim příbuzných Chórezmijců. Když mezi léty 330-328 př. n. l. ovládl Sogdianu a Baktrii Alexandr Makedonský, nepodařilo se mu tento svaz podrobit. Boje s makedonskou falangou ale přispěly k dotvoření nové bojové taktiky Massagetů. Klíčovou úlohu začínají hrát katafrakti - těžká kavalerie. V následujícím období konce 4. a 3. století př. n. l. si Massageti podrobili mnohé obyvatele stepí, kteří žili na sever a východ od helénistických říší, což vedlo také k posunům některých severoíránských kmenů. To zároveň vedlo k rozšíření prvků perské kultury do těchto oblastí. Novinkou je například zdobení různých zlatých předmětů barevným sklem nebo polodrahokamy. Vliv severoíránských kmenů dosáhl až k hranicím Číny, kde se do závislosti na jejich nejvýchodnější skupině - Jüe-č´ dostávají koncem 3. století př. n. l. Hunové Siung-nu. Až v roce 165 př. n. l. je Hunové porazili a zatlačili zpět na západ a jih.
Jižně od Orenburgu kolem řeky Ilek se v 5. stol. př. n. l. objevily nové kmeny, zcela odlišné od místní samarsko-uralské větve sauromatské kultury. Jsou ale kulturně velmi blízké Massagetům a také kmenům ze středního Kazachstánu, například budováním bočních výklenků u hrobových jam a také orientací hlav tvých na jih, namísto západu nebo východu. Pohřbení patřili k pamírsko-ferghanskému rasovému typu. Noví příchozí zřejmě přišli z oblasti delty Syrdarji a patřili k Massagetům. Vzniká tu nová prochorovská kultura. Ta se zformovala ve východní části teritoria samarsko-uralského větve kolem Orenburgu, ale brzy se začala šířit směrem na západ k Volze. Kultura se zřetelně změnila. Zmizely skythské vlivy a místo nich převládly západosibiřské ze středního Kazachstánu. Postupně nová kultura ovládla celé původní sauromatské území. I prochorovská kultura se ale rozdělila na dvě větve, odpovídající přibližně dělení v době sauromatské., což asi bylo ovlivněno právě působením původních místních kmenů na nově příchozí. Na dolní Volze žila saratovská skupina, významnější byla orenburská skupina ve stepích jižního Uralu. První z nich bývá ztotožňována s Roxolany, druhá s Aorsy.
Hroby prochorovské kultury bývají poměrně bohaté, obvykle je v nich jen jeden pohřbený, někdy ale jde o pohřeb muže se ženou nebo ženy s dětmi. Mužské hroby obvykle obsahují zbraně: dlouhé meče, kinžály a hroty šípů (ty se ale běžně vyskytují i v ženských hrobech). Bývají tu také kostry ovcí a koní, ozdoby z barevného skla či polodrahokamů, v nejbohatších hrobech pak bronzové nebo zlaté náramky a náhrdelníky. Úplně zmizely kamenné oltáříky, tak rozšířené v pohřbech sauromatské kultury.
Od 4. století př. n. l. žili ve stepích mezi Donem a Kavkazem sarmatští Sirakové. Původně žili na dolním Donu, ale byli odtud vytlačeni kmeny prochorovské kultury. V jejich kurganech se nacházejí železné nože, bronzové náramky, náušnice, skleněné ozdoby, jantarové perličky, ale i řecké amfory.
Posuny massagetských a sarmatských kmenů výrazně ovlivnily i černomořské Skythy. Přítomnost Sarmatů na západ od Donu je prvně doložena k roku 338 př. n. l., ale je možné, že se tam objevili již dříve, možná již na přelomu 5. a 4. stol. př. n. l. To mělo velké následky. Dosavadní skythská kultura se zásadně změnila. Rozšířila se sarmatská výzbroj, ale došlo i ke změně rasového typu pohřbených skythských vládců. Ten nově odpovídá Sauromatům od dolní Volhy z předchozího období, zatímco lebky otroků a nižších vrstev jsou nadále skythské.
Archeologické nálezy dokládají, že na přelomu 5. a 4. století př. n. l. došlo ke zničení skythských osad v Podněpří. Zdá se, že Hérodotem popsaní Skythové královští ztratili v tomto období vedoucí postavení a byli nahrazeni Sauromaty. Kultura již není čistě skythská, ale má smíšeny skythsko-sarmatský charakter. Většina obyvatelstva zůstala na místě a postupně došlo k míšení obou skupin, takže nadále by je vlastně bylo možné označovat jako Skytho-Sarmaty. Jim patří i mimořádně bohatý kurgan Kul Oba na Krymu, vybudovaný asi na počátku 3. století př. n. l. Úplnou raritou je pak další bohatý kurgan Čertomlyk, díky tomu, že pohřbený vládce patřil k rasovému typu ze Sibiře a našly se tu také lité bronzové kotle sibiřského původu. Vládci Skythů královských ustoupili s části věrných na západ do oblasti Dobrudži, kde jsou doloženi od počátku 4. století př. n. l. Jejich představitelem byl král Ateus.
Nově příchozím do skythských zemí se začalo říkat Sarmati. K této skupině patřili i Jazygové. Koncem 2. století př. n. l. žili podle Strabona ve stepích mezi Dněprem a Dněstrem. Sem se přesunuli ve 4. a 3. století př. n. l. z předchozích sídel mezi Azovským mořem a dolním Dněprem. Společně se Siraky patřili Jazygové k jihovýchodní skupině Hérodotových Sauromatů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zdenos zdenos | E-mail | 5. srpna 2014 v 16:49 | Reagovat

opět vynikajicí,již se těšim na tu publikaci.

2 milasko milasko | 5. srpna 2014 v 16:51 | Reagovat

[1]:Maličko se to zadrhlo. Měla by se objevit mezi lednem až březnem.

3 zdenos zdenos | 6. srpna 2014 v 18:58 | Reagovat

[2]:to nevadí.já si rad pockam.tak hodné zdaru.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama