Září 2014

Koštování a malování na zámku

29. září 2014 v 20:55 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Ochutnávky pořádané panem Oldřichem Bujnochem na pardubickém zámku bývají vždy velice pěkné. Mám dojem, že ta poslední tradičně vysokou laťku ještě o něco pozvedla. Mimořádně dobré občerstvení, skvělá obsluha, výborná vína a navíc ještě malování na nahém ženském těle. (Pravda, to poslední asi ocenili pouze pánové.) Tentokrát bych skutečně jen velmi těžko hledal jakoukoliv chybu.
Většinou bývají představována vína z jednoho vinařství, tentokrát jich bylo prezentováno hned šest, samá uznávaná. Vzorků bylo deset, velmi příjemné byly i jejich akční ceny.
Ryzlink rýnský 2013 jakostní - Mikrosvín Mikulov. 7,4 g zbytkového cukru, 26,5 g bezcukerného extraktu, 11,5 % alkoholu a 7,8 g kyselin. Jiskrná světlejší barva, vyšší viskozita. Jemná svěží ovocná vůně. Lehčí víno s chutí zelených jablek a výraznějšími kyselinkami. Kratší až střední dochuť s nepatrnou hořčinkou. Velmi pěkný úvodní vzorek jsem ocenil horšími 7 (79) body.
Ryzlink vlašský 2012 pozdní sběr - Tanzberg Mikulov. Viniční trať Goldhamer. 0,3 g zbytkového cukru, 18,1 g bezcukerného extraktu, 13 % alkoholu. 6,3 g kyselin. Sytější zlatožlutá barva, viskozita vysoká. Méně až středně intenzivní těžší vůně bylin, pokosené trávy a hrušek. V těle plnější, velmi suché. Ve víně byla bohužel nějaká drobnější vada, která se projevovala trochu hořčí dochutí. Zůstávám u horších 7 (79) bodů.
Cuvée Bílé Organic 2013 - Vinařství Gala. Vyrobeno z odrůd Solaris (40 %), Merzling (40 %) a 20 % Sauvignonu, Chardonnay a Ryzlinku vlašského. 1,6 g zbytkového cukru, 12,5 % alkoholu, 7,1 g kyselin. Světlinká barva, velmi vysoká viskozita. Intenzivnější vůně, v níž byl parfém, květiny a dokonce trocha tmavého ovoce. Velmi dobře pitelné, spíše lehčí, svěží, uhlazené. Dochuť kratší. Dávám 7 (80) bodů.
Chardonnay 2012 pozdní sběr - Tanzberg Mikulov. Viniční trať Turold. 3,7 g zbytkového cukru, 20 g bezcukerného extraktu, 13 % alkoholu, 6 g kyselin. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní, nepříliš výrazná a špatně zařaditelná, i když příjemná vůně, snad s náznakem ovocného kompotu. Plné tělo, lahodná chuť s tóny ovoce, nepatrná hořčinka ve středně dlouhé dochuti. Dostalo lepších 7 (81) bodů.
Sauvignon 2013 jakostní - Znovín Znojmo. 8,1 g zbytkového cukru, 22,5 g bezcukerného extraktu, 12,5 % alkoholu, 6,9 g kyselin. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Intenzivnější vůně černého bezu. Méně až středně plné, příjemně uhlazené, se středně dlouhou dochutí. Dostává 7 (80) bodů.
Chardonnay barrique 2012 pozdní sběr - Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice. Viniční trať Išperky. 3,5 g zbytkového cukru, 14 % alkoholu, 6,1 g kyselin. Sytě zlatá barva, vysoká viskozita. Velmi intenzivní opojná sladká těžká bariková vůně. Plné tělo, v chuti nádherně uhlazené, vybízející k dalšímu doušku. Dlouhá dochuť. Byť byla všechna vína pěkná, tohle je zřetelně převyšovalo. Oceňuji 8,5 (89) body.
Tramín červený 2013 pozdní sběr - Znovín Znojmo. Trať Fládnická. 21,5 g zbytkového cukru, 24,4 g bezcukerného extraktu, 11 % alkoholu, 7 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, vyšší viskozita. Velmi intenzivní sladká odrůdová vůně. Plnější tělo, extraktivní kořenité víno se středně dlouhou dochutí. Dávám horších 7 (79) bodů.
Pinot noir 2008 pozdní sběr - Tanzberg Mikulov. Trať Anenský vrch. 0,1 g zbytkového cukru, 24,8 bezcukerný extrakt, 13 % alkoholu a 5,3 g kyselin. Světlejší rubínová barva, vyšší viskozita. Krásná intenzivní lákavá vůně sladkých višní. V těle středně plné, ovocné, s chutí peckovin. Středně dlouhá dochuť. Dostává horších 8 (85) bodů.
Cabernet Moravia 2011 pozdní sběr - Patria Kobylí. Viniční trať Nivky. 4,5 g zbytkového cukru, 28,2 g bezcukerného extraktu, 12,5 % alkoholu, 4,5 g kyselin. Tmavá rubínová barva, velmi vysoká viskozita. Nádherná, mimořádně lákavá vůně tmavého ovoce, zejména borůvek a trocha "dvorečku". V těle středně plné, ovocné, pikantní s hezky uhlazenými tříslovinami. Středně dlouhá dochuť. Další velmi povedené víno dostalo lepších 8 (87) bodů.
Zweigeltrebe 2012 pozdní sběr - Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice. Viniční trať Išperky. 14 % zbytkového cukru, 25,3 g bezcukerného extraktu, 13 % alkoholu, 5,8 g kyselin. Rubínová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní, trochu ostřejší ovocná vůně. Plnější tělo, v chuti tmavé ovoce. Středně dlouhá dochuť. Dávám 7,5 (83) bodů.
Co dodat? Po všech stránkách vydařený večer. Někteří nakonec mohli ještě v tombole vyhrát obrazy Joe Muczky Jr. Nezbývá, než se těšit na další podobnou akci.

Sarmatské kmeny 5. Situace na přelomu letopočtu

21. září 2014 v 19:24 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Sarmaty na přelomu letopočtu reprezentuje suslovská kultura. I v tomto období přetrvalo rozdělení na dvě skupiny jako ve dvou předchozích epochách. Na severu to byla orenburská skupina, která rozšiřovala své teritorium na východ od Volhy v oblasti od Saratova po Orenburg a Orsk. Jižní skupina tvořená Aorsy žila mezi dolními toky Volhy a Uralu. V severní skupině existovala ještě západní podskupina při Volze a východní kolem Orenburgu. U jižní skupiny se pohřbívalo zejména do jam s výklenky. Hlavy směřovaly většinou na jih, někdy na západ. Těla bývala posypána křídou nebo vápencem. Vzácná byla kremace. Je tu návaznost na předchozí vývoj východní skupiny prochorovské kultury, jejíž představitelé tedy zřejmě ustoupili od jižního Uralu k dolní Volze. V této skupině převládal krátkolebý europoidní pamírsko-ferghanský typ typický právě pro prochorovskou kulturu.
V údolí řeky Kubáň žili i nadále Sirakové. Od poloviny 1. stol. př. n. l. odváděli poplatky Římu. Nebyli příliš silní, měli asi 20 000 jezdců. Měli úzké kontakty s Bosporskou říší a postupně se částečně helénizovali. Část z nich kočovala, byli tu i usedlí zemědělci, kteří pěstovali pšenici a proso, chovali skot, ovce, prasata a koně. Fungovali tu i řemeslníci ovlivnění uměním bosporských mistrů. Vyráběli keramiku, dlouhé a úzké meče, kopí, různé spony, zlaté brože a jiné ozdoby. V bohatých hrobech se nachází i dovezené luxusní zboží, jako například skleněné nádoby, lakovaná keramika, polodrahokamy a sošky cizího původu. V mnoha hrobech se nacházejí kompletní kostry krav nebo koní. Pohřby dokazují velkou sociální diferenciaci. Základní zbraní bylo dlouhé kopí, dlouhý meč. Ochranu bojovníkům poskytovaly zpočátku pancíře z šupin, ale od konce 1. století je nahrazuje kroužková zbroj. Dále sem patří kónické přilby. Pancířem byli chráněni i koně. Prvně se tu také objevují i třmeny. Existence Siraků je naposledy doložena koncem 2. století n. l.
Když se ve 2. století př. n. l. objevili na dolním Dněpru Roxolani a ovládli stepi mezi Dněprem a Donem, opustili vládcové krymských Skytho-Sarmatů své dosavadní centrum Kamenské hradiště na dolním Dněpru. Hlavním městem se stala dobře opevněná Skythská Neapol na Krymu, kde sídlil vládce Skilur (asi 130-113 př. n. l.) a poté krátce jeho syn Palakos, který byl poražen pontským vojevůdcem Diofantem a říše zničena.
V raněsarmatském období žili severovýchodně od Azovského moře mezi Dněprem a Donem Jazygové. Za nimi, od východního břehu Dněpru k dolní Volze, žili Roxolani. Ti počátkem 2. stol. př. n. l. pod tlakem Aorsů opustili svou zem a přesídlili do černomořských stepí. Zatímco Skytho-Sarmati se stáhli na Krym, Jazygové ustoupili na západ za Dněpr. Část Jazygů pokračovala dále podél mořského pobřeží a došla až k deltě Dunaje. Stali se spojenci pontského krále Mithridata IV. ve válce proti Římanům. Mezi léty 78-76 př. n. l. proti nim Římané vyslali kárnou výpravu za to, že Jazygové přešli Dunaj a plenili římské území. Ti brzy poté ustupují na sever. Tam se dostávají do tlaku sílící říše dáckého krále Burebisty. Jeho vojska došla kolem roku 50 př. n. l. až k Jižnímu Bugu. Po Burebistově smrti ale Jazygové opět pronikají k Dunaji, ale za ním již upevnili své pozice Římané. Jazygové několikrát pronikli za Dunaj, ale výraznějších úspěchů nedosáhli, proto přešli kolem roku 20 n. l. Karpaty a usadili se na pomezí dnešního Maďarska a jižního Slovenska.
Počátkem 2. stol. př. n. l. žili Roxolani východně od Donu, jejich přesuny ovlivnily posuny Jazygů. Těsně za nimi překročili Dněpr. Strabón je počátkem n. l. popisoval jako lidi, kteří žijí na povozech. V zimě žili u Azovského moře, v létě se posouvali více na sever, lovili jeleny, divočáky a srny. Po ovládnutí stepí na dolním Dněpru si získali vliv i na krymské Skythy. Kolem roku 179 př. n. l. jim vládl král Gatalos. Když do Černomoří vpadli Aorsi, vytlačili Roxolani opět Jazygy a usadili se mezi Dněprem a deltou Dunaje. Menší skupiny pak došly dále na západ ke Karpatům. Jedna jejich větev se posunula na sever do oblasti Kyjeva, kde se jim říkalo Sladové. Většina se ale usadila ve Valašské nížině v sousedství Římské říše, kde jsou doloženi po polovině 1. stol. n. l. Pronikali do hloubi dáckého osídlení. Dákové před nimi ustupovali. Mezi léty 62-66 n. l. Římané povolili 100 000 Dáků usadit se v Moesii. Roxolani opakovaně vpadávali na římské území.

Juan d´Albret a další vína z konce léta

14. září 2014 v 8:53 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Srpnová domácí koštování byla trocha atypická v tom, že jsem pil skoro výhradně červená a jasně dominoval Pyrenejský poloostrov.
Mezguiriz 2009 Reserva Denominación de Origen (DO) Navarra - Bodegas Braña Viejas S.L., Španělsko. Bordo láhev khaki barvy byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13,5 %. Bylo vyrobeno z odrůd Tempranillo, Merlot a Cabernet Sauvignon. Barva na pomezí rubínu a granátu, vyšší viskozita. Těžší poměrně slabá květinově ovocná vůně s náznaky dřeva a kůže. V těle středně plné. Jemně kořenitá ovocná chuť borůvek a rybízu s poněkud vystupujícími tříslovinami. Středně dlouhá dochuť. Dávám horších 7 (79) bodů.
Zweigeltrebe 2006 kabinet - Vinselekt Michlovský. Vinařská obec Hovorany, viniční trať Podvinohradí. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 44 mm. Obsah alkoholu 12,5 %. Granátová barva, vysoká viskozita. Divná silná agresivní vůně bylin a lihu. Středně plné tělo. Chuť jasně lepší než vůně. Šťavnaté víno s chutí třešní a višní a středně dlouhou dochutí. Dostalo 6 (74) bodů.
Rulandské bílé 2012 výběr z hroznů - Vinařství Žůrek Žeravice. Vinařská obec Kyjov, viniční trať Kameníky. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem z drti dlouhým 43 mm. Láhev byla možná až trochu zbytečně doslova oblepena medailemi jako např. stříbrná z Weinparade Poysdorf nebo zlatá z Muviny. Obsah alkoholu 14 %. Cukernatost při sběru byla 25° NM. Sytější zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Intenzivní těžší nasládlá vůně hrušek, ananasového kompotu a broskví. Plné tělo, v chuti velmi kořenité, extraktivní, příjemně svěží, s tóny broskví. Středně dlouhá dochuť. Pěkné víno, kterému jsem dal lepších 7,5 (84) bodů.
Juan d´Albret 2010 Crianza, Denominación de Origen Calificada (DO) Navarra - Bodegas Albret, Murchante, Španělsko. Víno bylo vyrobeno z odrůd Tempranillo (50 %), Cabernet Sauvignon (30%) a Merlot (20 %). Zrálo 14 měsíců v barikových sudech z francouzského a amerického dubu. Láhev typu Top Bordo z khaki skla byla uzavřena plným korkem délky 44 mm. Obsah alkoholu 14 %. Rubínová barva, vysoká viskozita. Příjemná středně intenzivní vůně borůvek, malin a višní. Středně plné, hezky zaoblené třísloviny. Hezká ovocitá jemně kořenitá chuť, v níž převládaly borůvky. Dochuť středně dlouhá. I zde jsem byl spokojený a dal jsem opět lepších 7,5 (84) bodů.
Torre de Ferro 2010 Reserva, D.O.C. Dão - Vitivinicola Carregal do Sal, Portugalsko. Baňatá láhev ze zeleného skla byla uzavřena korkem (plátek-drť- plátek) o délce 45 mm. Obsah alkoholu 13,5 %. Vyrobeno z odrůd Alfrocheiro, Touriga Nacional a Tempranillo. Zrálo 6 měsíců v dubových sudech. Rubínová barva, vysoká viskozita. Slabší vůně tmavého ovoce. V těle středně plné. Ovocná, poněkud štiplavá chuť. Třísloviny nevýrazné, dochuť kratší. Dostává lepších 6,5 (78) bodů.
Chianti 2011 Denominazione di Origine controllata e garantita - Melini, Governo All´Uso, Toskánsko, Itálie. Atypická láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 14 %. Rubínová barva, vyšší viskozita. Nevýrazná slabá ovocná vůně. Středně plné tělo. V chuti ostružiny, dobře zakomponované třísloviny. Dochuť delší. Pitelné víno, které ale nijak zvlášť nezaujalo. Dostává 6,5 (77)) bodů.
Baturrica 2006 Gran Reserva Denominación de Origen (DO) Tarragona - Viña Tridado, Španělsko. Vyrobeno z odrůd Tempranillo a Cabernet Sauvignon. Zrálo 24 měsíců v dubových sudech a 36 měsíců v láhvi. Obsah alkoholu 13 %. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem délky 44 mm a překryta ozdobnou kovovou síťkou. Barva na pomezí tmavého rubínu a granátu, vysoká viskozita. Spíše méně výrazná vůně se pomalu uvolňovala. Bylo tu tmavé ovoce a překvapivě téměř nezřetelné tóny bariku. Tělo středně plné, třísloviny ještě zřetelné, ale příjemné. Ovocná chuť borůvek s náznakem smetany, jemně pikantní. Středně dlouhá dochuť. Dávám lepších 7 (81) bodů.

Jediný zástupce bílých vín se tedy neztratil, exkurze na Pyrenejský poloostrov přinesla vesměs pěkná vína, celkově nejlepší neslo jméno slavného navarrského rodu vojevůdců a králů Albret.

Ohlédnutí za Pardubickým festivalem vína 2014

7. září 2014 v 10:42 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Na rozdíl od několika předcházejících let, kdy mezi soutěží vín a výstavou na zámku býval zhruba měsíc, konalo se letos obojí těsně po sobě: předposlední srpnový týden ve středu byla soutěž a hned poté v pátek a sobotu prodejní výstava. Na soutěži hodnotilo pět komisí v čele s předsedou prof. Ing. Fedorem Malíkem, DrSc. cca 300 vín. Nejvíce bylo bílých suchých. Zde je přehled těch nejúspěšnějších:
Bílá suchá
Sylvánské zelené 2011 pozdní sběr - Vinařství Krist, 88,33 bodů
Ryzlink vlašský 2013 pozdní sběr - Vinařství Mikulov, 88,00 b.
Veltlínské zelené 2013 akostné - Ing. Rastislav Čistý, Villa Modur, Slovensko, 88,00 b.
Ryzlink rýnský 2013 pozdní sběr - Vinařství Popela, 88,00 b.
Bílá polosuchá
Grand Chateau Hibruš cuvée 2013 moravské zemské, Chateau Lednice, 89,00 b
Sauvignon VOC 2013 - Víno Hort, 89,00 b
Ryzlink rýnský 2010 pozdní sběr - Kolby, 88,67 b.

Bílá polosladká
Rulandské šedé-Ryšák 2013 pozdní sběr - Vinice Hnánice, 91,00 b.
Aurelius 2013 výběr z hroznů - Vinařství Popela, 90,33 b.
Ryzlink rýnský 2011 pozdní sběr - Vinařství Hanzel, 89,67 b.
Chardonnay 2013 výběr z hroznů - Vinařství Popela, 89,33 b.
Chardonnay 2013 pozdní sběr - Vinice Hnánice, 88,33 b.
Bílá sladká
Ryzlink rýnský 2012 ledové - Znovín Znojmo, 90,33 b.
Ryzlink rýnský 2013 výběr z cibéb - Znovín Znojmo, 89,67 b.
Muškát moravský 2013 pozdní sběr - Vinařství Lahofer, 87,00 b.

Bílá ostatní
Tokajský výber esencia 1999 - Tokaj & Co., Slovensko, 93,00 b. Champion výstavy
Tokajský výber 5 putňový 1999 - Tokaj & Co., Slovensko, 92,33 b.
Tokajský výber 3 putňový 1997 - Tokaj & Co., Slovensko, 89,67 b.
Tokajský výber 5 putňový 2003 - Tokaj & Co., Slovensko, 89,33 b.

Růžová suchá
Frankovka 2013 pozdní sběr - ZD Němčičky, 85,67 b.

Růžová ostatní
Svatovavřinecké 2013 kabinet - Víno Hruška, 85,67 b.

Červená suchá
Rulandské modré 2011 výběr z hroznů - Pavlovín, 88,33 b.
Rulandské modré 2010 výběr z hroznů - Vinařství Plešingr, 88,33 b.
Chateau Ferrande rouge 2011 - 88,33 b.
Alibernet 2013 kabinetné AOV - Rusnák Štefan, 88,00 b
Merlot 2012 výběr z hroznů - Vinný dům, 87,67 b.
Červená ostatní
Rulandské modré 2011 výběr z hroznů - Znovín Znojmo, 86,00b.
Cabernet Sauvignon 2013 Cramele Recas, Rumunsko, 83,33 b.

Zvláštní ocenění Primátorská kolekce vín získala společnost Vinice - Hnánice za nejúspěšnější kolekci tuzemských vín.
Výstava na zámku byla tradičně ve velkém stylu: kolem 60 stánků, kde se dala ochutnat především vína domácí, byli tu ale i zástupci několika slovenských vinařství, dále i množství rumunských, portugalských, italských nebo francouzských vín. K poslechu hrála cimbálovka. Vstupné bylo 100,- a návštěvník za to dostal sklenku, taštičku na ni a šest žetonů. To dlouho nevydrželo, v průměru stála ochutnávka tři žetony, které se daly dokoupit po 5,-.
Já jsem letos po dlouhé době byl na zámku jen jeden ze dvou dnů, tudíž jsem rozhodně nemohl zvládnout vše, tak jen pár postřehů, kde se mi líbilo.
Z domácích vín mě zaujal například Ryzlink vlašský 2012 pozdní sběr z Tanzbergu nebo Sylvánské zelené 2013 pozdní sběr z Waldbergu. U slovenského vinařství Nichta byl pěkný Dunaj 2012 výběr z hroznů nebo Ryzlink rýnský 2012 DSC. Jako už tradičně jsem přechutnal velkou část nabídky firmy Kassimex, nabízející rumunská vína. Kromě mimořádné vstřícnosti mě tu přitahují málo známé, ba i zcela neznámé odrůdy. Vedle u nás již trochu známějších, jako např. Feteasca neagra (mimochodem skvělá), Fetesca regala, Babeasca neagra (pil jsem prvně), tu byly odrůdy, o kterých jsem ještě ani neslyšel, třeba Zghihara de Husi nebo Sarba. Nešlo ale jen o to, že vína byla neobvyklá. Naprostá většina vín vinařství Cramele Recas byla velmi dobrá. O jejich kvalitě ostatně svědčí i to, že se jim podařilo proniknout na nasycený australský trh. Ještě bych měl na závěr zmínit vinařství Maděřič, které nabízí pěkná vína za rozumné ceny, ale na zdejším festivalu je zvláštní hlavně tím, že ochutnávky nabízí všem bez žetonů, i když nemám pocit, že by to návštěvníci nějak zneužívali. Líbilo se mi tam Rulandské bílé, vyrobené metodou sur lie.
Jako "ochutnávka" to snad stačilo, kdo chce více, ať přijede za rok koncem srpna do Pardubic.