Říjen 2014

Znovín Znojmo na olomoucké Floře

26. října 2014 v 7:47 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Na podzimní Floře je víno vždy hodně důležitou součástí. Všude se dá koupit burčák, v rámci Dnů moravských vín je možné se blíže seznámit s některými vinařstvími a vedle toho ochutnat u stánků i vína jiných producentů. Orientačně jsem přechutnal několik vzorků u vinařství Fridrich z Vracova, Varmuža nebo Ampelos, kde měli skvělý Neronet.
Částečný přehled o produkci Znovínu Znojmo se dal získat na ochutnávce spojené s přednáškou Ing. K. Matuly. Poměrně velkou "mouchou" bylo asi 35 minut zpoždění začátku. To mi u tak známé firmy přišlo poněkud neprofesionální. Kdo to vydržel, byl ale odměněn dobrými víny a solidně připravenou prezentací, která přiměřeně skloubila odbornost s přístupností pro méně zasvěcené, takže mé počáteční rozladění se postupně rozptýlilo. Zajímavé bylo, že kromě hotových vín jsme mohli nejprve ochutnat jednotlivá stádia moštu - burčáku - velmi mladého vína - toho, co opravdovému vínu předchází. Vlastní ochutnávka začala velmi povedeným Veltlínským zeleným 2012 výběr z hroznů, které sice nepocházelo ze Znojemska, což možná není úplně ideální, nicméně víno to bylo povedené. Docela překvapivě to nakonec bylo pro mě i nejlepší víno celé ochutnávky (7,5 b.). Dále jsme ochutnali středně plné Chardonnay 2013 pozdní sběr, opět z Hustopečska, s tóny exotického ovoce a delší dochutí (7+ b.). Potom přišel hodně typický Sauvignon 2013 pozdní sběr z řady Lacerta viridis s intenzivní vůní černého bezu a chutí černého rybízu, nepatrnou hořčinkou a středně dlouhou dochutí (7 b.). Dost se mi také líbil Ryzlink rýnský 2013 VOC s lákavou intenzivní odrůdovou vůní a velmi jemnou chutí žlutého ovoce (-7,5 b.). Naopak jakostní Irsai Oliver 2012 mě zaujal asi nejméně. I když vůně byla podle očekávání velmi intenzivní a lákavá, přišlo mi méně plné a krátké (-6,5 b.) Kerner 2012 výběr z hroznů znamenal opět posun k hezčím vínům. Byl velmi svěží a šťavnatý (7+ b.). Cabernet Sauvignon 2013 pozdní sběr rosé měl až nezvykle intenzivní vůni sladkých jahod, sladkou ovocnou chuť a kratší až střední dochuť (6,5 b.). Jakostní Frankovka 2013 s intenzivní, ale hrubší vůní a chutí peckovin a hořké čokolády mi přišla též poměrně krátká (6,5 + b.). Závěr byl opět pěkný. Rulandské modré 2012 výběr z bobulí, které je vyráběno jako mešní víno pro augustiniánské opatství v Brně mělo granátovou barvu s nahnědlými menisky, vysokou viskozitu, intenzivní těžší vůni, v chuti bylo krásně uhlazené a mělo delší dochuť (-7,5 b.).

Nakonec jsem tedy byl spokojený a potvrdil jsem si můj názor na obecně solidní úroveň tohoto vinařství, které má pro spotřebitele navíc výhody v tom, že je prakticky všude běžně dostupné a zároveň si i při velké produkci udržuje dobrou kvalitu.

Mělnické vinobraní

22. října 2014 v 8:08 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Poslední zářijový víkend zažil Mělník opravdu velkou akci. Tři hudební scény, kolotoče, spousta stánků se vším možným a samozřejmě také hodně vína. Za zvýhodněné vstupné se dal navštívit také zámek, který Lobkowitzové velmi pěkně zrekonstruovali a zaplnili zajímavými sbírkami. Stojí za návštěvu. Od zámku je krásný výhled na okolí a také na svahy s vinnou révou pod ním. Dalo se navštívit i podzemí města s mimořádně velkou historickou studnou, prohlédl jsem si i malou výstavu, která zachycovala vývoj kalamáře - typické láhve mělnické Ludmily.
Centrem dění bylo hlavní náměstí, kde byla největší hudební vystoupení, která ale byla snad až moc hlučná pro ty, kteří třeba měli zájem i o něco jiného. Stánky tu byly hodně o víně a jídle. Dala se ochutnat vína místní, což bylo samozřejmě pro mě hodně zajímavé a ochutnal jsem jich hodně. Mezi víny z Čech se našly i některé zajímavůstky, jako např. Rubinet. Ten už byl ale z Velkých Žernosek. Celkový dojem však byl poněkud rozpačitý. Přece jen v porovnání s Moravou tu asi to sluníčko trochu chybí. Vína mi přišla méně plná, většinou jim k dokonalosti něco chybělo. Když už se mi nějaké líbilo více, neseděl mi úplně poměr kvalita/cena. Nakonec jsem proti vlastnímu očekávání žádné nekoupil. Dala se tu ochutnat i vína odjinud, včetně ciziny. Jen něco málo jsem okoštoval u stánku KASSIMEXU, kde nabízejí opravdu skvělá rumunská vína, ta jsem ale přechutnal dost podrobně nedávno na pardubickém zámku. O to více mě však zaujal stánek s kanadskými víny. Ta u nás moc k vidění nejsou, i když mají dobrou pověst. Sám jsem je předtím ještě nepil. Vína byla velmi pěkná, narazil jsem i na neobvyklou odrůdu Baco noir, nezklamala ani pověstná kanadská ledová vína. Vedle toho tu nabízeli i pěkná vína z JAR, trochu připomínající jihofrancouzská. Tady jsem i něco nakoupil, i když mi ceny přišly hodně vysoké a nejsem si úplně jistý, jestli si jejich prodejce najde dostatečně širokou klientelu.
Ač mě mělnická vína úplně nenadchla, celkový dojem tentokrát dost vylepšily památky, skvěle se vydařilo i počasí, jsem rád, že jsem Mělník navštívil.

Sarmatské kmeny 6. Éra Alanů v Černomoří – 1.- 4. století n. l.

16. října 2014 v 18:42 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Hegemonie Aorsů skončila v polovině 1. stol. n. l. Kroniky čínské říše Pozdní Chan zaznamenaly, že Aorsi (An-tsaj) si začali říkat Alani (Alan-aj). Zřejmě ztratili své vedoucí postavení na úkor Alanů. Jméno Aorsů zmizelo a od té doby se objevují názvy jako Alanorsi, "západní" nebo "bílí" Alani. Tím se asi myslela ta větev Aorsů, která byla podrobena východními Alany. K roku 68 n. l. jsou Alani zmíněni u Azovského moře. Počátkem 2. století se stali pány oblastí, které do té doby patřily Aorsům, i velké části území Saků. Část Aorsů ustoupila na západ, ostatní se podrobili. Další posuny východních Alanů za Don byly zřejmě zpomalovány odporem Aorsů, proto se obrátili na jih a zaútočili na Parthii. V letech 73-74 n. l. táhli kolem východního pobřeží Kaspického moře a pokusili se Parthii dobýt, ale neuspěli. Kolem roku 123 vtrhli na římské území v Malé Asii, ale byli odraženi. Alani byli předvojem severoíránských kmenů, které ustupovaly z Asie před Huny, kteří vtrhli do stepí Kazachstánu a Sibiře. Hunové v průběhu 1. století zřejmě ovládli celý stepní pás západní Asie až po jižní Ural. Zde žijící Alani ustoupili k jižní Volze a zbavili Aorsy jejich země. Alani byli asi smíšeného původu. Ammianus Marcellinus poznamenal, že Alani byli dříve známí jako Massageti. Postupně prý pohltili různé národy, které přijaly jejich jméno. Všichni si říkají Alani, protože mají stejné zvyky, způsob života zbraně.
I když se Alani Hunům nepodrobili, byl hunský vliv na ně značný. Stupeň vlivu Hunů na Alany je zřejmý při porovnání jejich kultury s předchozím sarmatským obdobím. Změny byly postupné a šly směrem od východu na západ, některé okrajové oblasti jimi nebyly tolik dotčeny. Pohřební obřad se postupně ujednocoval. Nejběžnějším způsobem pohřbu byla úzká jáma, většinou s výklenkem. Hlava směřovala nejčastěji na sever, nohy byly pokrčené. Charakteristickou se stala deformace lebek, která vznikla tak, že se ovinovaly hlavy novorozenců pruhy látky, až vznikl požadovaný tvar. Tento zvyk se šířil od 1. století n. l. z Centrální Asie. Postupně tak bylo deformováno 70 až 80 % alanských lebek. Pohřební inventář je tvořen dlouhými železnými meči, dlouhými kompozitními luky hunského typu. Huny připomínají i trojhranné hroty šípů a udidla. S příchodem nové vlny kmenů se objevily východní prvky kultury, které tu předtím nebyly. To ukazuje na úzké kontakty mezi Alany a Huny. Mongoloidní hunský rasový typ se objevuje i v alanských hrobech. Nelze ani zcela vyloučit, že Alani v Povolží byli pod hunským politickým vlivem.
Změny jsou zřetelné i v zemi Siraků. Byla opuštěna stará pohřebiště, která byla předtím využívána stovky let. Pohřební obřady se změnily natolik, že je velmi pravděpodobný příchod nových příchozích - východních Alanů ve 2. stol. n. l. Ti ale téměř jistě asimilovali část předchozího obyvatelstva. Zdá se ale, že část Siraků před Alany ustoupila na západ. Na horním Dněpru a také v Besarábii byly nalezeny bohaté hroby, které zřetelně připomínají sirakské z předchozího období.
Asi v roce 214 n. l. vtrhli do severního Černomoří Gótové a do 30. let 4. století region ovládli. Sarmatská kultura je dost ovlivnila. Hovoří se pak o gótské kultuře, kterou během stěhování národů Gótové, ale i Alani a další národy, šířili po Evropě. Situace na přelomu 3. a 4. století je dost nepřehledná. Mezi Dněprem a Dněstrem nebyly nalezeny z této doby žádné sarmatské památky. Alani zřejmě před Góty ustoupili na jih nebo západ. Část sarmatských kmenů se usadila ve Valašsku, ale většina v Besarábii a přilehlých částech Moldávie na březích Prutu. Ovládali i západní Podolí. Tehdejší autoři tuto oblast nazývali Alanií a Prut Alanskou řekou. Zde si asi podrobili místní getské obyvatelstvo. Sami ale přitom byli vazaly Gótů. Pozůstatkem po nich je mnoho místních jmen se základem "jas", jako například Jasy a také jména jako Chotin na Dněstru, Chocin v předhůří Karpat, Chotinec na řece San. Mohlo se jednat o Anty. Ti zde zůstali do přelomu 6. a 7. století, kdy již v důsledku slavizace byli známí jako slovanský národ. Podle Jordana povstali v roce 375 proti Gótům, ale byli poraženi králem Vinithariem (Vithimirem), který nechal ukřižovat jejich krále Boza (Busa) spolu se 70 vůdci klanů.

Ochutnávka ve Vino-thé-ce

8. října 2014 v 17:31 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Jirka, jeden z autorů ovine.cz (jbes), se pustil do podnikání a otevřel si v historickém centru Pardubic Vino-thé-ku. Tedy vinotéku a čajovnu. A hned zkusil zorganizovat i ochutnávku. Navíc hodně neobvyklou. Byla zaměřena na málo známé (spíše úplně neznámé) odrůdy. I když mě tyhle rarity hodně zajímají, musím přiznat, že mnohé z prezentovaných jsem znal jen podle jména, některé ani to ne. Dokonce i informace na internetu byly někdy velmi skoupé až nulové. Pro mě o důvod navíc takovou akci navštívit a těšit se. Vinotéka je to malá, ale velmi útulná. Nebyl velký problém ji zaplnit. Mohli jsme ochutnat deset vzorků. Devět bylo z vinařství Šimeček Hovorany, nového Jirkova objevu. Stanislav Šimeček pěstuje při necelých 5 000 keřích neuvěřitelných 45 odrůd. První víno bylo od pana Stejskala z Čejče a trochu nezvykle bylo na úvod červené.
Golubok 2013 - Vinařství Stejskal Čejč. Jedná se o interspecifickou odrůdu, se zastoupením druhů Vitis vinifera a Vitis amurensis, vyšlechtěnou na Ukrajině. Hezká rubínová barva, vysoká viskozita. Vůně spíše méně intenzivní, ale příjemně ovocná. Plné tělo, šťavnaté, v chuti lesní plody, černý rybíz a smetana. Delší dochuť. Hned první víno bylo mimořádně povedené. Začínám vysokým bodovým ohodnocením - 7,5 (83) bodů. Jirka "hrozil", že přijdou ještě lepší vína, což jsem sice nakonec za sebe potvrdit nemohl, protože právě úvodní vzorek byl pro mě i úplně nejlepší.
Scheurebe 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Úspěšná německá odrůda, vyšlechtěná z Ryzlinku rýnského a dosud spolehlivě nezjištěné další. Jméno nese po šlechtiteli Dr. Scheu. 12 % alkoholu, 10 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin. Světlejší nazlátlá barva, vysoká viskozita. Velmi intenzivní sladká vůně muškátu, jahod a hluchavkového květu. V těle středně plné, příjemné kyselinky. V chuti limetky. Střední až delší dochuť. Dávám horších 7,5 (82) bodů. Pro mě nejlepší z bílých vín večera, což ale rozhodně neznamená, že by po prvních dvou vzorcích již nic zajímavého nepřišlo.
Goldriesling 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Odrůda se pěstuje hlavně v Sasku a opět je jistý původ v Ryzlinku rýnském a dále je to poněkud nejasné. 12 % alkoholu, 14,5 g zbytkového cukru, 6,6 g kyselin. Světlinká barva, hodně vysoká viskozita. Těžká olejovitá sladká vůně pečiva s podtóny hrušek. Velmi plné, těžké, hutné víno s náznakem citrusů v chuti a středně dlouhou dochutí. Toto víno asi může vyvolávat rozporuplné reakce od nadšených po odmítavé právě pro svou mohutnost až těžkost. Já zůstal někde uprostřed a dal mu lepších 7 (81) bodů.
Czerszegi füszeres 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Název napovídá, že se jedná o maďarskou odrůdu, vyšlechtěnou z Tramínu červeného a Irsai Oliver. 11,5 % alkoholu, 16,5 g zbytkového cukru, 8,4 g kyselin. Barva velmi světlá, skoro vodová, viskozita střední. Lehčí, ale velmi aromatické a kořenité víno muškátové vůně, které mi ale přišlo až převoněné a tolik mě nebavilo. Cukr nebyl úplně ideálně sladěn s kyselinou. Nicméně ani zde se nejednalo o špatné víno a dal jsem mu 7 (80) bodů.
Ehrenfelser 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Vyšlechtěno z odrůd Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené. Obsah alkoholu 11,5 %, 23 g zbytkového cukru, 9 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Jemná příjemná ovocně bylinná vůně. Velmi hezky se i pilo, vysoké cukry byly tentokrát velmi dobře sladěné s kyselinami. Středně dlouhá až delší dochuť. Celkově u mě skončilo třetí, jen těsně za Scheurebe, ale i zde jsem dal horších 7,5 (82) bodů.
Palonia 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Slovenské novošlechtění, o kterém se ani na internetu prakticky nedá mnoho dočíst. Mezi rodiči je Semillon, Tramín červený a Müller Thurgau. Obsah alkoholu 11,5 %, 25 g zbytkového cukru, 6 g kyselin. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní vůně hrušek a smetany. V těle plnější, kořenité, šťavnaté, v chuti hrušky a grepy, dochuť kratší až středně dlouhá. Opět dávám horších 7,5 (82) bodů.
Milia 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Další odrůda původem ze Slovenska vyšlechtěná z Mülleru Thurgau a Tramínu červeného. 11,5 % alkoholu, 24 g zbytkového cukru, 8,6 g kyselin. Světlinká barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní příjemná sladká kořenitá vůně, připomínající Pálavu. Plné tělo, chuť rynglí, trochu mi chyběly kyseliny a bylo poněkud méně svěží. Ohodnotil jsem horšími 7 (79) body.
Noria 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Vyšlechtěno z Ryzlinku rýnského a Semillonu. 11,5 % alkoholu, 26,5 g zbytkového cukru, 8,5 g kyselin. Světlinká barva a vysoká viskozita. Víno téměř nijak nevonělo, snad slabý náznak trávy. Středně plné tělo, velmi svěží, příjemná chuť citrusů. Kratší dochuť. Víno se mně i ostatním líbilo asi nejméně, špatné ale nebylo. Dal jsem lepších 6,5 (78) bodů.
Lagrein rosé 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. Tato odrůda se pěstuje hlavně v severní Itálii. Obsah alkoholu 11 %, 30 g zbytkového cukru, 8,6 g kyselin. Lososová barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní, překvapivě spíše těžší vůně ostružin a malin. Příjemná svěží chuť jahod a malin se smetanou. Středně dlouhá dochuť. Dostává horších 7 (79) bodů.
Kerner 2013 - Stanislav Šimeček Hovorany. 9 % alkoholu, 63 g zbytkového cukru, 8,5 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, vyšší viskozita. Slabší sladká vůně bylin. V těle plné, přes velmi vysoký zbytkový cukr svěží, se zřetelnou kyselinou. Středně dlouhá dochuť. Dávám lepších 7 (81) bodů.
Pro zajímavost ještě srovnání mého hodnocení s tím, jak se vína líbila ostatním návštěvníkům. První byl Golubok, pak následovaly Ehrenfelser, Palonia a Scheurebe. Poslední skončila Noria. Vína byla zařazena jako zemská. Celou ochutnávku hodnotím jako mimořádně povedenou. Jednak jsme mohli ochutnat prakticky neznámé odrůdy (z nich snad jen Kerner se dá označit za známější), zároveň se ale jednalo o vzorky velice povedené. Takže si mohu jen přát podobných akcí více.