Prosinec 2014

Ochutnávka vín ze ZD Němčičky

27. prosince 2014 v 9:49 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Počátkem prosince pořádala pardubická Vino-thé-ka ochutnávku vín ze ZD Němčičky. O vínech hovořil zástupce vinařství pan Varmuža. Družstvo má asi 100 členů a obhospodařuje 120 ha vinic. Nemají tedy zapotřebí nakupovat cizí hrozny. Z keře sklízejí průměrně 1,5 kg. Ochutnali jsme vína bílá, rosé i červená, vše v kategorii přívlastkových, většinou z ročníku 2013.
Müller Thurgau 2013 pozdní sběr. Pouze 0,2 g zbytkového cukru a 6,2 g kyselin, 13,5 % alkoholu. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Jemná méně až středně intenzivní vůně s náznakem muškátu. Méně až středně plné tělo, v broskvové chuti byly cítit poněkud vyšší kyselinky. Dochuť kratší až střední. Hodnotil jsem lepšími 6,5 (78) body.
Rulandské bílé 2012 pozdní sběr. 0,3 g zbytkového cukru a 8,3 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, vyšší viskozita. Nasládlá odrůdová vůně pečiva. V těle méně až středně plné, v chuti grepy. Dochuť kratší až střední. Dal jsem 6,5 (77) bodů.
Neuburské 2013 pozdní sběr. 1 g zbytkového cukru, 6,9 g kyselin, 13 % alkoholu. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Jemná malinová vůně, harmonická, spíše neutrální chuť s náznakem grepů, šťavnaté, s delší dochutí. Dal jsem lepších 7 (81) bodů.
Tramín červený 2013 pozdní sběr. 3,1 g zbytkového cukru, 6,6 g kyselin, 13 % alkoholu. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Kořenitá sladká odrůdová vůně s tóny růží. I v chuti hodně kořenité, s jemnou ale zajímavou hořčinkou. Dochuť kratší až střední. Hodnotil jsem 6,5 (77) body.
Irsai Oliver 2013 pozdní sběr. 4,9 g zbytkového cukru, 4,9 g kyselin, 13 % alkoholu. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivnější lákavá vůně černého bezu. Středně plné, v chuti kořenité, se středně dlouhou dochutí. Toto víno dopadlo v hodnocení návštěvníků nejlépe, s čímž jsem se ale neztotožnil. Dal jsem lepších 6,5 (78) bodů.
Ryzlink rýnský 2013 pozdní sběr. 6,9 g zbytkového cukru, 9 g kyselin, 12,5 % alkoholu. Světlinká barva, viskozita vysoká. Méně intenzivní jemně nasládlá vůně s tóny lípy. Středně plné tělo, v chuti citrusy, kyselinky ještě poněkud vystupovaly. Víno ale má dobrý potenciál ke zrání. Středně dlouhá dochuť. Toto víno se naopak návštěvníkům líbilo skoro nejméně. Já jsem dal 7 (80) bodů.
Hibernal 2013 výběr z hroznů. 10,2 g zbytkového cukru a 7,8 g kyselin, 13,5 % alkoholu. Panenská sklizeň. Trať Soudná. Krásná zajímavá intenzivní vůně pomerančů. Plné tělo, lahodná chuť grepů, jemná zajímavá hořčinka. Dochuť delší až dlouhá. Tak tady jsem se s většinou docela shodl: celkově druhé, u mě nejlepší. Dal jsem 8 (86) bodů.
Chardonnay 2013 pozdní sběr. 23 g zbytkového cukru, 9 g kyselin, 12 % alkoholu. Světlinká barva, vysoká viskozita. Spíše méně intenzivní vůně žlutých melounů, vzhledem k vysokému obsahu cukru překvapivě poměrně pikantní, šťavnaté, v těle středně plné, dosti harmonické. Šlo by ho pít i déle. Dochuť středně dlouhá. Dal jsem horších 7,5 (82) bodů.
Pálava 2013 výběr z hroznů měla vadu, což zvláště dámy těžce nesly.
Frankovka rosé 2013 pozdní sběr. 4 g zbytkového cukru, 5,8 g kyselin, 13 = alkoholu. Na rosé tmavá měděná barva, viskozita vysoká. Ve vůni jahody s jogurtem. V těle méně plné, ovocná, poněkud ostřejší chuť. Dochuť kratší až střední hodnotil jsem lepšími 6 (75) body.
Frankovka 2011 výběr z hroznů. 0,7 g zbytkového cukru, 5,7 g kyselin, 13 % alkoholu. Velmi tmavá barva, hodně vysoká viskozita. Těžká, docela neobvyklá, pro mě spíše nepříjemná vůně laku a lihu. V těle středně plné, poměrně trpká chuť višní. Překvapivě spíše kratší dochuť. Toto víno mě neoslovilo a také u ostatních návštěvníků, podobně jako předchozí rosé, příliš nezabodovalo. Dal jsem pouze 6 (74) bodů.
Svatovavřinecké 2011 výběr z hroznů. 0,5 g zbytkového cukru, 4,9 g kyselin, 13 % alkoholu. Tmavá rubínová barva, vysoká viskozita. Ovocná vůně s kouřovými tóny. V těle plné, příjemná pikantní chuť tmavého ovoce, s uhlazenými tříslovinami. Delší dochuť. Dal jsem horších 7 (79) bodů.
Vinařství jsem zatím znal jen podle jména, žádnou větší ochutnávku jejich vín jsem dosud neabsolvoval. Celkový dojem je poměrně dobrý. Řekl bych, že si na nic nehrají, dělají vcelku poctivá vína, která nesází na prvoplánovou líbivost. Silnější jsou rozhodně v bílých, což se trochu překvapivě projevilo i v cenách, kdy obě červená ve výběru z hroznů byla zřetelně levnější než mladé bílé pozdní sběry.

Sarmatské kmeny 9. Sarmati a Slované

19. prosince 2014 v 9:02 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Na závěr několik teorií, které se objevují u různých autorů. Nedají se asi dokázat, zároveň ale vůbec nejsou nesmyslné.
Něco na nich může být. Jména Srbové a Chorvati jsou zřejmě neslovanského původu. Srbové byl původně jeden kmen východních Alanů, který na počátku n. l. žil ve stepích na východ od Azovského moře. Psali o nich Plinius v 1. a Ptolemaios ve 3.století. Ve 4. století byli podrobeni Huny. Vibius Sequester na počátku 5. století psal, že Labe odděluje Svévy od Srbů. Tak brzo to ale ještě nemohli být Slované. U byzantského císaře a historika Konstantina Porfyrogennéta máme informaci, že balkánští Srbové přišli v 7. století ze severu z Bílého Srbska a stejně tak i Chorvati z Bílého Chorvatska. Tato informace se pokládá za dosti věrohodnou. Bílé Chorvatsko se snad nacházelo někde na pomezí východních Čech a severní Moravy, Bílé Srbsko leželo odtud severozápadním směrem. Tzv. Bílí Srbové byli pod nadvládou Hunů a spravovali určité území, v polovině 5. století se pak osamostatnili. Bílé Srbsko zaujímalo přibližně dnešní Sasko a Durynsko. Zde existuje velké množství kosterních nálezů s uměle deformovanými lebkami, což Alani běžně praktikovali. Pod jejich nadvládou byli asi i Slované. S těmi se Alani postupně smísili a jejich pozůstatkem byli Lužičtí Srbové a asi i balkánští Srbové, kteří odtud odešli na jih.
Podobnou alanskou skupinou byli možná i Chorvati, kteří pod hunskou nadvládou spravovali další území na severu. Také oni se postupně slavizovali. Jejich pozůstatkem mohli být také Charváti, žijící v raném středověku ve východních Čechách.
Kolem roku 375 jsou v severním Černomoří doložení poněkud záhadní Rosomoni. Jejich jméno bývá spojováno s pojmenováním Roxolani, ale také s Rusy.
Jméno Morava najdeme u nás i v Srbsku. Někteří autoři (u nás třeba L. Havlík) uvažují taktéž o severoíránském původu Moravanů, respektive jejich vládnoucí vrstvy. Paralely najdeme v perské oblasti Margiana s centrem v Mervu, řekou Murgháb a obyvatelstvem označovaným jako Margi (úplně stejně jako tzv. Xantenské rukopisy v roce 870 nazývají Moravany) nebo v sídlišti Morava-tepe na řece Atrek. To jsou oblasti, kde žili Massageti, jejichž některé skupiny přesídlily na západ a spolupodílely se na dotváření Sarmatů. Také jméno zakladatele dynastie Mojmírovci v zachované podobě Moimar by mohlo být alanské. Jisté shody s íránskými vzory jde najít i u ozdob, například litých nákončí a také u způsobu oblékání vyšší vrstvy Moravanů.
Poslovanštění původně neslovanské vládnoucí vrstvy vůbec není výjimkou. Příkladem jsou vedle již zmiňovaných Antů kočovní Bulhaři na Balkáně nebo germánští Rurikovci na Kyjevské Rusi.
Před časem byla taková móda všude hledat Kelty a objevovala se taková hesla jako: "Všichni jsme Keltové". Tak mě napadá trochu to pozměnit na: "Všichni jsme vlastně Sarmati". Míra pravdivosti těchto výroků bude asi stejná.

Ochutnávka vín z Wine Gallery

12. prosince 2014 v 5:56 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Koncem listopadu pořádala pardubická Wine Gallery v restauraci U Bílého koníčka ochutnávku vín. Jejich heslem je: "Prodáváme jen vína, která sami pijeme". Ochutnali jsme docela pestrou nabídku vín z různých zemí.
Egri Olaszrizling 2013 Varsányi Picészet Verpelét, Maďarsko. Obsah alkoholu 13,5 % Úvodní zavíňovací vzorek jednoduchého maďarského vína nižší kategorie docela příjemně překvapil. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Poměrně intenzivní vůně louky a muškátu. Jednalo se spíše o lehčí ale příjemné víno pro běžné pití za příznivou cenu. Dochuť kratší. Dal jsem mu 7 bodů.
Sauvignon blanc 2012 Qualitätswein - Weingut Andert Josef, Burgenland, Rakousko. Obsah alkoholu 12,5 %. Velmi světlá barva s nazelenalým či spíše našedlým nádechem, viskozita vysoká. Přišlo mi poněkud nevydýchané. Intenzivnější, zpočátku dost zvláštní vůně, která se postupně rozvinula do kopřivového typu sauvignonů. V těle plnější, trochu olejovité, ovocné, chutné, nepatrnou hořčinkou. Středně dlouhá dochuť. Zůstal jsem u 7 bodů.
Chardonnay 2011 pozdní sběr - Vinařství Trpělka & Oulehla Nové Bránice. Vinařská obec Dolní Kounice, viniční trať Šibeniční hora. Zrálo na vinných kvasinkách. Obsah alkoholu 14 %. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivnější vůně kvasnic a grepu, která mě příliš neoslovila. V těle plné, v chuti banány, jemná minerálnost, dochuť střední. Dávám horších 7 bodů.
Tokaji Furmint 2013 Grand Selection - Tokaj Kereskedöház, Maďarsko. Obsah alkoholu 13,5 %. Jedna ze základních odrůd pro výrobu sladkých tokajských vín tentokrát v suché podobě. Sytější zlatavá barva, hodně vysoká viskozita. Ve vůni chlebovinka, přezrálý ananas a lilie. Lahodné, dosti plné, v chuti citrusy. Dochuť delší. Dostalo 7,5 bodu.
Pinot gris 2013 Qualitätswein - Weingut Andert Josef, Burgenland, Rakousko. Obsah alkoholu 13 %. Velmi světlá barva, vyšší viskozita. Méně až středně intenzivní nasládlá špatně zařaditelná vůně. V těle středně plné, dosti svěží, s chutí citrusů. Středně dlouhá dochuť. Hodnotím horšími 7 body.
Pinot blanc - Auxerrois 2013 AOC - Albert Mann, Alsasko, Francie. Jasná zlatavá barva, viskozita střední. Méně intenzivní vůně s náznakem muškátu a citrusů. Harmonické, plnější, krásně uhlazené víno, lákající k napití. Z celé ochutnávky se mi líbilo nejvíce. Dávám horších 8 bodů.
Rulandské modré klaret 2013 kabinet - Vinařství Trpělka & Oulehla Nové Bránice. Vinařská obec Dolní Kounice, viniční trať Šibeniční hora. Šedorůžová barva, viskozita střední. Méně až středně intenzivní vůně proslazeného ovoce. V chuti poněkud perlilo. V těle méně až středně plné, dochuť kratší. Příliš mě nezaujalo, dal jsem 6 bodů.
Pinot grigio 2013 IGT - Cantina La Salute Ponte di Piave, Itálie. Obsah alkoholu 13 %. Světlejší zlatavá barva, lehké perlení ve vzhledu, viskozita vyšší. Středně intenzivní sladká vůně. V těle méně až středně plné. I když se jednalo o suché víno, působilo to na mě jako takové "ženské" pití, což ostatně dokázalo i to, že ženy reagovaly celkem pozitivně, zatímco mužům se moc nezamlouvalo. Dochuť kratší až střední. Tentokrát jsem dal pouze horších 6 bodů.
Chateau Pradeaux rosée 2013 AOP Bandol, Francie. Obsah alkoholu 12,5 %. Tmavší lososová barva, viskozita vysoká. Méně intenzivní vůně s náznakem perníku. V těle nepříliš plné, ale příjemně svěží. V dochuti mi trochu vadila lehká hořčinka. Dal jsem 6,5 bodu.
Dornfelder 2013 jakostní - Ing. Jan Plaček Moravské Bránice. Vinařská obec Moravské Bránice, viniční trať Nová hora. Obsah alkoholu 11,5 %. Rubínová barva,viskozita vyšší. Středně intenzivní lákavá vůně borůvek a ostružin. Středně plné tělo, v chuti převládal černý rybíz. Kratší až středně dlouhá dochuť. Dostalo horších 7 bodů.
Rulandské modré 2011 pozdní sběr - Vinařství Trpělka & Oulehla Nové Bránice. Vinařská obec Dolní Kounice, viniční trať Šibeniční hora. Obsah alkoholu 14 %. 0,1 g zbytkového cukru, 5,5 g kyselin. Nefiltrováno. Rubínová barva s cihlovými nádechy, vysoká viskozita. Trochu hrubší vůně švestek a lesních jahod. V těle plné, velmi chutné, s tóny tmavého ovoce. Dal jsem horších 7,5 bodu.
Zweigelt 2012 - Weingut Andert Josef, Burgenland, Rakousko. Obsah alkoholu 13,5 %. Hezká rubínová barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní vůně tmavého ovce, zejména tu byly cítit tmavé višně. V těle plnější, v chuti opět višně a také švestky. Dochuť delší. Znovu horších 7,5 bodu.
St. Laurent 2012 - Weingut Andert Josef, Burgenland, Rakousko. Obsah alkoholu 13,5 %. Tmavší rubínová barva, vyšší viskozita. Méně intenzivní vůně tmavého ovoce. Hezky uhlazené víno s chutí tmavého ovoce a středně dlouhou dochutí. Dostalo 7,5 bodu.
Jaksi "mimo soutěž" tu bylo ještě několik dalších vzorků, k nimž ale nemám dostatečně vyhovující poznámky.
Celkové hodnocení ochutnávky tedy vyznívá příznivě, většinou se jednalo o pěkná vína, i když bych žádné z nich asi neoznačil za opravdovou "bombu". Alsaské cuvée ale k tomu mělo dost blízko. Asi u dvou vzorků jsem sice nebyl úplně nadšený, to je ale zcela normální. Každý má trochu jiný jazýček.

Pastevectví a kočovný způsob života

4. prosince 2014 v 14:54 | milasko |  Stěhování národů
Docela často narážím na to, že lidé směšují pojmy pastevec a kočovník. Zdaleka ne každý pastevec je ale kočovník a možná nebude od věci trochu to vysvětlit.
Pastevecký způsob života se zformoval v eneolitu, když se oddělily kmeny usedlých zemědělců, pěstujících různé plodiny, hlavně obilniny - a pastevců. Pro pastevce nabyl rozhodující význam chov dobytka. Žili ale také víceméně usedlým, případně polousedlým způsobem života. O dobytek se starali specializovaní pastýři, přičemž pastviny bývaly často poblíž vesnic. Obvykle pěstovali alespoň doplňkově nějaké plodiny. Takovým způsobem života žili například nejstarší Indoevropané ve stepním euroasijském pásmu. Ale i dnes najdeme třeba i v Evropě vesnice, pro jejíž obyvatele je klíčové pěstování dobytka, nikoho by ale nenapadlo nazývat je kočovníky. Jsou to prostě usedlí pastevci. Asi by nikdo nepodezříval poctivého slovenského baču z kočovnictví.
Z části pastevců se ale v procesu dalšího vývoje vyvinuli kočovníci. K tomu docházelo v těch suchých regionech, kde nebyly dobré předpoklady pro pěstování plodin a ani vydatných pastvin nebyl dostatek na menším prostoru. To vyžadovalo, aby se spolu se stády stěhovala celá populace. Předpokladem pro přechod ke kočovnému způsobu života bylo ovládnutí jízdy na koních, případně velbloudech. K těmto změnám dochází na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l. Význam chovu zvířat ještě vzrostl. Základem stravy bylo maso a mléčné produkty. Objevily se nové typy přenosných obydlí - stany a jurty. Vlněné látky a kožešiny sloužily pro výrobu oblečení. Typickou součástí se staly široké kalhoty, které nosili muži i ženy.
Ke kočovníkům patřily severoíránské kmeny (Skythové, Sakové, Massageti, Sarmati), Hunové, Avaři, Turkuti, Mongolové a mnozí další. Existovaly samozřejmě lokální odlišnosti. V centrální a Střední Asii chovali kočovníci hlavně koně a ovce a obývali jurty. Na Blízkém východě a v severní Africe měl velký význam chov velbloudů a koz a jako obydlí sloužily hlavně stany. Ve vysokohorských podmínkách Tibetu se chovali zejména jakové, kteří dávali maso a mléko, jejich trus sloužil jako palivo. Velmi důležité zde byly kvalitní kožené boty. Obydlím byl přenosný pravoúhlý stan s kostrou z tyčí, krytý kožešinami nebo plstí.
K tomu, že mnoha lidem oba pojmy někdy splývají přispívá i to, že mezi oběma krajními polohami existovaly i přechodné typy, tedy vedle kočovníků a usedlých pastevců žili polousedlí a polokočovní pastevci. Hodně to záviselo na vydatnosti pastvin, dostatku vláhy a úrodné půdy. V takovém případě měli téměř stálá sídla nebo ještě častěji trvalá zimoviště a v létě minimálně část obyvatelstva kočovala se stády. Pěstovali některé obilniny a zeleninu a shromažďovali i píci, zejména pro ušlechtilé koně. Ve stepích Evropy, v nichž byl dostatek travin a které byly protkány poměrně hustou sítí řek, byly běžnější právě tyto přechodné typy.
Kočovný způsob života bez stálých sídel a doplňkového pěstování plodin vznikl a také se dále rozvíjel hlavně v Asii. Tamní stepi byly mnohem sušší, bylo tu méně řek, stepi se často v méně příznivých obdobích měnily v polopouště. To nutilo kočovníky neustále se stěhovat a hledat nové pastviny pro svá stáda. Protože těch byl nedostatek, docházelo k častým konfliktům se sousedními kočovnými kmeny a k napadání a vykořisťování zemědělců z úrodnějších oblastí. Mnohdy nebyla jiná možnost jak se zachránit před silnějším nepřítelem, než se s velkou částí kmene přesídlit na místa velmi vzdálená. Tak přicházely opakovaně do Evropy mohutné vlny kočovníků, kteří pak zásadně ovlivňovaly její dějiny. Stačí namátkově jmenovat Skythy, Sarmaty, Huny, Avary, Maďary či Mongoly.