Leden 2015

TOP 100 WINES WINE SPECTATORU

31. ledna 2015 v 9:12 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Již mnoho let vytváří časopis Wine Spectator seznam stovky nejlepších vín z celého světa, tak jak je vybrali jeho spolupracovníci. Zajímavé je, že výsledné pořadí neodpovídá úplně počtu dosažených bodů ve stobodové stupnici. Přihlíží se i k dostupnosti vína na trhu a pak je tu ještě faktor X. Něco, čím to víno hodnotitele zaujalo. Vína, která se dostala do vybrané stovky měla mezi 90 a 99 body (pouze jedinkrát). Jejich ceny byly hodně rozdílné, nejlevnější se dala koupit za 12, nejdražší za 165 dolarů. Byla tu vína z mnoha zemí světa. A takto vypadá první desítka:

1
Dow's Vintage Port
2011
99
$82
2
Mollydooker Shiraz McLaren Vale Carnival of Love
2012
95
$75
3
Prats & Symington Douro Chryseia
2011
97
$55
4
Quinta do Vale Meão Douro
2011
97
$76
5
Leeuwin Chardonnay Margaret River Art Series
2011
96
$89
6
Castello di Ama Chianti Classico San Lorenzo Gran Selezione
2010
95
$52
7
Clos des Papes Châteauneuf-du-Pape
2012
97
$135
8
Brewer-Clifton Pinot Noir Sta. Rita Hills
2012
94
$40
9
Concha y Toro Cabernet Sauvignon Puente Alto Don Melchor
2010
95
$125
10
Château Léoville Las Cases St.-Julien
2011
95
$165

Novoroční domácí ochutnávka

25. ledna 2015 v 10:06 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Brzy po začátku nového roku jsme se v šesti lidech sešli na malé domácí ochutnávce u kamaráda Jirky. Nejprve jsme ochutnali slepou degustací šest vzorků. Každý víno stručně ohodnotil, až úplně na závěr jsme teprve zjistili, co jsme vlastně pili. V druhém kole jsme si vína znovu vychutnali. Po této trochu "soutěžní" části přinesl ještě Jirka jedno pěkné francouzské víno jako závěrečnou tečku. Nenarazili jsme na nic nepovedeného, spíše naopak, několik vín bylo opravdu pěkných.
Merlot 2011 Winemaster's Reserve - Nederburg, W.O. Western Cape, JAR. 14,5 % alkoholu. Tmavá rubínová barva, vysoká viskozita. Těžší vůně třešní a dřeva. Středně plné tělo, poměrně nezřetelné třísloviny. V chuti jsem cítil hlavně višně, dochuť byla středně dlouhá. Začali jsme pěkně, víno se všem líbilo, já mu dal horších 8 bodů.
Rulandské šedé 2013 jakostní víno - Znovín Znojmo. 12,5 % alkoholu, 7,8 g zbytkového cukru a 7,2 g kyselin. Sytá zlatožlutá barva, vysoká viskozita, lehké perlení ve vzhledu. Velmi intenzivní parfémová vůně, která nás trochu zmátla, takže se nám odrůdu nepodařilo určit. Chuť byla horší než vůně, byly tu grepy, středně plné tělo, dochuť středně dlouhá až delší. I toto víno se líbilo, já mu dal lepších 7 bodů.
Rulandské modré 2011 výběr z hroznů - Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice. Řada Poštor. Vinařská obec Velké Pavlovice, viniční trať Nadzahrady. Neskutečně vysoký obsah alkoholu - 15 %. Barva tmavého rubínu, přecházející až do fialova, což není u této odrůdy právě typické, snad jen nahnědlé menisky dávaly podle vzhledu něco tušit. Viskozita velmi vysoká. Méně intenzivní vůně, lehce zahlušená, lehce nasládlá, s tóny peckovin a lehkým náznakem bariku. Extraktivní, plné, v chuti třešně, dosti výrazné třísloviny, delší dochuť. I tady panovala velká spokojenost a já dal 7,5 bodu.
Cuvée de la Motte du Bois - Castillon du Gard, Francie. Obsah alkoholu 12 %. Hezká rubínová barva, vyšší viskozita. Slabá ovocná vůně, v těle méně plné, trochu trpčí, s chutí ostružin. Dochuť méně až středně dlouhá. Tohle byl Jirkův pokus nás nachytat. Podstrčil nám laciné víno, co na to budeme říkat. Někomu se celkem líbilo a brali by to jako letní pití, mně se ale moc nezdálo, určil jsem to jako lacinou francouzskou směsku a strefil jsem se. Přesto poměr kvalita cena nebyl nijak zlý. Dal jsem lepších 6 bodů.
Chardonnay 2013 pozdní sběr - Filip Mlýnek. Vinařská obec Mikulov, viniční trať Pod Svatým kopečkem. 8,6 g zbytkového cukru, 9 g kyselin. Sytá zlatožlutá barva, intenzivní těžká vůně pečiva, opět z hlediska odrůdy obtížněji rozpoznatelné. Středně plné, poměrně svěží, ale poněkud trpčí s tóny hořkého grepu. Středně dlouhá dochuť. Dal jsem lepších 6,5 bodu.
Zweigeltrebe 2013 jakostní víno - Znovín Znojmo. Vinařská obec Hnanice, viniční trať U Kapličky. Obsah alkoholu 12 %. 4,1 g zbytkového cukru, 4,7 g kyselin. Rubínová barva, vysoká viskozita. Slabší kořenitá vůně tmavého ovoce, středně plné tělo, ovocná chuť s lehkými tříslovinami. Středně dlouhá dochuť. Dostalo 7 bodů.
Chateau La Vieille Bergerie 2011 - AOC Bergerac, Francie. Obsah alkoholu 13,5 %. Tímhle vínem Jirka značně vylepšil počáteční skóre, ale z hlediska posuzování bylo lehce hendikepované tím, že přišlo na stůl až po vypití všech předchozích lahví. Tmavá rubínová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní těžká vůně tmavého ovce. V těle středně plné, velmi dobře pitelné. Ovocná chuť s náznakem čokolády. Středně dlouhá dochuť. Na závěr přišlo nejlepší víno večera, dal jsem 8 bodů.
Co dodat? Nic, večer se povedl.

Zbraně, zbroj a válečné umění Sarmatů. 2. Kdo byli katafrakti a jejich počátky

18. ledna 2015 v 14:53 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Nový způsob využití těžké jízdy se k Sarmatům pravděpodobně šířil ze Střední Asie od příbuzných Massagetů. Velmi podobně reagovali i další sousedi Massagetů, Parthové v Íránu, u nichž lze vysledovat podobný vývoj.
Celý tento proces byl postupný, přesto nová výzbroj a taktika slavily proti Skythům úspěchy. Když ale Sarmati narazili na dobře organizovanou těžkou pěchotu (např. při boji Roxolanů proti mnohem méně početné falanze pontské armády), utrpěli těžké porážky. Ukázalo se, že polovičaté změny nestačí. Pokud měli Sarmati uspět proti helénistickým armádám a Římanům, byla nutná zásadnější reforma. Bylo třeba vytvořit katafrakty, kteří by se stali jádrem armády.
Katafrakty nelze směšovat s jakoukoliv těžkou jízdou. Tento pojem pochází z řečtiny, označuje těžkou výzbroj jezdce a začal se používat v období helénismu a římské říše. Vytvořili si je vedle Massagetů a Sarmatů, také Parthové, Arméni, perští Sasánovci a také Římani. Již předtím můžeme najít jezdce chráněné pancířem a přilbou a hrající v bitvě velmi důležitou roli třeba u Alexandra Makedonského. Tito jezdci ale nebyli tak těžce opancéřovaní, jejich zbraně byly kratší a také úkol jiný, než u pozdějších katafraktů. Alexandr sám jízdě velel a používal ji k rychlým přesunům přímo na bojišti, nalézání mezer mezi oddíly nepřítele, rychlým obchvatům apod. Jeho jízda přispívala k vítězství podobnou měrou jako falanga, jejím cílem ale nebylo rozbití nepřítelovy sestavy. Podobnou jízdu s obdobnými úkoly pak převzali Seleukovci, pro jejichž těžké jezdce se pojem katafraktů prvně začal používat, nebyli to ale ještě katafrakti v tom smyslu, jak to chápali římští historici.
Katafrakti nosili pancíř. V nejstarších dobách byl poměrně krátký, sahal k bokům. Původně byl tvořen kovovými destičkami, šupinkami, buď spojenými k sobě v horní části nebo připevněnými ke koženému podkladu. (Druhá možnost zajišťovala větší bezpečí, byla ale zase velmi těžká.) Od přelomu letopočtu pak byla pak šupinková zbroj nahrazována kroužkovou, častá byla kombinace obou. Ta se prodlužuje po kolena a chrání i ruce po lokty, protože Římani po prvních zkušenostech začali cíleně útočit na boky a nohy jezdců. I zbytek rukou a nohou je krytý různými kovovými nebo koženými chrániči. Na hlavě nosili obvykle kónickou přilbu, tvář ještě často kryla kovová maska. Výzbroj umožňovala jezdci všechny pohyby, připomínal však kovovou sochu, v případě sražení z koně byl velmi neohrabaný a stával se poměrně snadnou kořistí lehčeji vyzbrojených nepřátel. Pancířem býval chráněný i kůň, častěji u Parthů než u Sarmatů. Těžký kov býval nahrazován koženými destičkami, pouze nejzranitelnější místa byla zpevněna kovovými falérami, jež měly i ozdobnou funkci.
Hlavní zbraní katafraktů byla jezdecká kopí, píky, dlouhé až 4,5 m. Ta byla provazem přichycena ke koňské šíji, aby se umocnil náraz. Jezdec je držel oběma rukama. Údajně byl schopen probodnout i dva nepřátele zároveň. Pomocnými zbraněmi byl luk a meč. Tito jezdci museli být využíváni ve větších útvarech a jejich úlohou bylo rozbití nepřátelské linie tvrdým úderem. Nebyli tedy určeni pro větší manévry a jako jednotlivci či v menších skupinkách byli naopak snadno zranitelní. Jako příklad je možno znovu uvést Roxolany, které se na Balkáně podařilo Římanům zaskočit zcela nepřipravené a ti pak poměrně snadno menší oddíly nebo opěšalé jednotlivce pobíjeli nebo zajímali.
I když počty katafraktů se postupně zvyšovaly, vždy tvořili menšinu armády. Jejich výzbroj byla velmi drahá, výcvik náročný, případné ztráty těžko nahraditelné, proto je velitelé museli využívat velmi uvážlivě, v případě příliš silného odporu je stáhnout a vystřídat lehkou jízdou. Kombinované využití obou součástí jízdy bylo tak základním předpokladem úspěchu. Lehká jízda musela katafraktům vždy krýt boky a v případě potřeby jim umožňovala přeskupení a přípravu pro další útok. To si následně vyžádalo i určitou reformu lehké jízdy, která musela poněkud pozměnit výzbroj i taktiku, aby byla schopna i boje na blízko, čemuž se předtím vyhýbala.
Zdá se, že profesionalizace armády vedla i k tomu, že ženy se do bojů zapojují již jen vzácněji, protože počet zbraní v jejich hrobech postupně klesá.

Zbraně, zbroj a válečné umění Sarmatů. 1. Období Sauromatů a raných Sarmatů

11. ledna 2015 v 15:14 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Katafrakt, těžce pancéřovaný jezdec, jehož všechny části těla jsou kryty zbrojí, mnohdy s podobně chráněným koněm, tak bývají obvykle zobrazováni sarmatští válečníci, dosti připomínající středověké rytíře. Vypadali tak všichni Sarmati? Měli podobnou zbroj již v počátcích své historie?
Odpověď na obě otázky zní ne. Popsaná podoba je výsledkem dlouhého vývoje a týkala se pouze části sarmatského vojska. Nutno ale dodat, že části zásadní, jíž věnovali antičtí autoři právem největší pozornost. Na základě jejich poznámek a archeologických nálezů lze alespoň přibližně zrekonstruovat vývoj k sarmatským katafraktům přelomu letopočtu, kteří způsobovali těžké porážky mnoha sousedům, včetně Římanů. Nepřátelé na to museli reagovat, což značně ovlivnilo vývoj vojenství.
V období Sauromatů (6.-5. stol. př. n. l.) se zřejmě výzbroj ani bojová taktika příliš nelišily od skythské. V době raných Sarmatů (4.-3. stol. př. n. l.) lze sice určité rozdíly vypozorovat, nebyly ale ještě markantní. Ve vojsku Skythů hlavní role patřila lehké jízdě. Hlavní zbraní byl luk, kterým Skythové nepřítele na dálku zasypávali mračny šípů, předstírali ústup, lákali ho do léček. Přitom se boji muže proti muži spíše vyhýbali. To je zcela pochopitelné. Většina skythských bojovníků neměla ochrannou zbroj a pro boj zblízka měli jen krátký meč akinakes, případně krátké kopí, obojí nepříliš vhodné pro souboj jezdců. V nejstarších dobách měli Skythové více pancířů než Sauromati/ Sarmati, což vyplývá z jejich většího bohatství a ekonomické vyspělosti. U Sarmatů byl v těchto dobách kovový pancíř luxusní importovanou záležitostí, část bojovníků používala nápodobu šupinkové zbroje, vyrobenou z kůže, kostí nebo koňských kopyt.
Přesto se dají už v těchto dobách vypozorovat některé odlišnosti. I když část skythské aristokracie měla poměrně kvalitní pancíře, nikdy nedošli ke skutečné těžké jízdě. Přesněji řečeno, nedotvořili taktiku, jak ji využít. Aristokracie tvořila jádro vojska, v případě nutnosti zasáhla do boje, mohla ho tak případně i rozhodnout, její pancíře jí dávaly ale pouze výhodu lepší osobní ochrany, nešlo však o úder semknuté formace, který by byl schopný rychle rozvrátit semknuté oddíly nepřítele. Toto omezení ostatně vyplývá i z používaných zbraní.
V uvedené epoše byl i u Sarmatů hlavní zbraní krátký kompozitní skythského typu. Ve všech mužských hrobech se nachází velké množství šípů, někdy i několik set. Totéž platí i zhruba pro pětinu ženských hrobů. Jak je známo, svobodné dívky Sarmatů se běžně bojů účastnily, vdávaly se až po zabití určitého množství nepřátel, poté už do bojů zasahují spíše výjimečně, i když jsou známé i starší urozené válečnice.
Od počátku ale Sarmati kladli mnohem větší důraz na zbraně pro boj zblízka. Brzy se objevuje dlouhý meč se srpovitou nebo prstencovou hlavicí, i když to byla zpočátku asi poměrně luxusní záležitost. (Nacházejí se asi ve 20 % mužských hrobů.) Další typicky jezdeckou zbraní bylo kopí dlouhé asi 3,5 m, které se také nachází spíše v bohatých hrobech. Po celé uvedené období se z nálezů v hrobech dá vyčíst poměrně jasná tendence: Na jedné straně klesá počet šípů, což dokládá postupné zmenšování významu lehké jízdy. Naopak počet mečů, dlouhých kopí a pancířů stoupá. V období raných Sarmatů se zřejmě již kolem kmenových vůdců začaly vytvářet družiny poloprofesionálních bojovníků, zkušenějších a lépe vyzbrojených, vytvářejících těžkou jízdu (či spíše její zárodek, polotěžkou), využívanou zcela jinak, než to dělali Skythové.
Početná lehká jízda, tvořená prostými Sarmaty, plní i nadále původní úlohu. Snaží se nepřítele co nejvíce oslabit střelbou luků, rozrušit jeho formaci. Pak ale přichází úder těžké jízdy, jejíž představitelé drží oběma rukama těžké kopí, kterým způsobují nepřátelům strašlivé rány. Cílem je rozbít sestavu protivníka a rozhodnout tím bitvu. Pokud se to nepodaří, těžká jízda se stáhne a opět nastoupí lehká, což se střídá do úplného zničení nepřítele. Celkový počet těžkooděných jezdců byl ještě malý, svým způsobem je bylo třeba šetřit. Lehké jízdy bylo několikanásobně více. Vedle jízdy existovala i relativně početná pěchota, tvořená těmi nejchudšími a vyzbrojená hlavně luky. Ta hrála ale vždy jen pomocnou úlohu.

Vína ze zimy-nezimy

7. ledna 2015 v 6:36 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Na počátku zimy, která ani moc jako zima nevypadala, jsem doma ochutnal několik vesměs pěkných vín z domova i ze zahraničí. Nejsilněji zde byla zastoupena vína od vinařů ze sdružení Collegium Vinitorum z Moravské Nové Vsi. A co se mi líbilo nejvíce?

Mavrud 2010 Specialna reserva. Vino s garantirano najmenovanije za proizchod - Vinzavod Asenovgrad, Bulharsko. Atypická zelená láhev s neobvyklou etiketou byla uzavřena korkem z drti dlouhým 38 mm, což příliš neodpovídá kategorii reserva. Obsah alkoholu 13 %. Mavrud je typickou bulharskou modrou odrůdou. Tmavá granátová barva, velmi vysoká viskozita. Středně intenzivní těžká vůně tmavých višní, bylin, kouře a vosku. Plnější tělo, velmi příjemná uhlazená, lehce zakouřená chuť. Vytknout by se dalo menší množství kyselin a poněkud kratší dochuť. Celkově ale pěkné víno, kterému jsem dal lepších 7 ((81) bodů.
Kerner 2012 zemské víno - Stanislav Miklica, Collegium Vinitorum, Moravská Nová Ves. Zelená láhev o obsahu 0,5 l byla uzavřena korkem (plátek-drť-látek) dlouhým 38 mm. Sytě žlutá barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní sladká vůně pečiva. Středně plné tělo, hodně sladké, chuť nepříliš zajímavá, dochuť dlouhá. Dal jsem horších 6,5 (76) bodů.
Cabernet Sauvignon 2010 Heritage Reserva - De Loach Vineyeards St. Helena, Kalifornie, USA. Zelená Top Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 44 mm. Obsah alkoholu 13,5 %. Tmavá barva na pomezí rubínu a granátu, vysoká viskozita. Středně inenzivní vůně borůvek, malin a černého rybízu, s náznakem dřeva a tabáku. V těle středně plné, dosti pikantní, s ovocnou chutí černého rybízu a téměř nezřetelnými tříslovinami. Dochuť kratší až střední. Dostalo lepších 7 (81) bodů.
Ryzlink rýnský 2010 VOC - Waldberg Vrbovec. Vinařská obec Dyjákovičky, viniční trať Dívčí hora. 22,6° NM. 20,7 g zbytkového cukru, 10,2 g kyselin, 28,2 g bezcukerného extraktu, 11 % alkoholu. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem dlouhým 44 m. Slabá nasládlá, trochu parfémová vůně. Zlatavá barva, visoká viskozita. Plné tělo, velmi svěží, pikantní víno s výraznými kyelinami a chutí grepů, šťavnaté. Středně dlouhá dochuť. Dostalo lepších 8 (87) bodů.
Les Pralets 2011 AOC Saint-Saturnin, Languedoc, Francie. Atypická láhev byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 13 %. Tmavá fialová barva, viskozita vyšší. Méně intenzivní vůně malin, švestek a borůvek. Plné tělo, příjemná ovocná chuť ostružin, lehce kořenité, výraznější třísloviny vystupovaly hlavně až ve středně dlouhé dochuti. Dostalo lepších 7 (81) bodů.
Modrava 2011 - Helena Glosová, Collegium Vinitorum, Moravská Nová Ves. Odrůda byla vyšlechtěna Lubomírem Glosem křížením Frankovky, Svatovavřineckého a Cabernetu Moravia. Kategorie nebyla na lahvi uvedena, jednalo se o neprodejný vzorek. Obsah alkoholu 12,5 %. Velmi tmavá rubínová barva, hodně vysoká viskozita. Dosti neobvyklá vůně, podivně zakouřená, ne zcela příjemná, poměrně ostrá, s náznakem kabernetového aromatu. Středně plné tělo, chuť příjemná, lepší než vůně, poměrně pikantní, zajímavá, s tóny švestek, peckovin a uzeného. Středně dlouhá dochuť. Dal jsem mu 7 (80) bodů.
Fratava 2011 pozdní sběr - Lubomír Glos, Collegium Vinitorum, Moravská Nová Ves. Odrůda byla vyšlechtěna Lubomírem Glosem křížením Frankovky a Svatovavřineckého. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem délky 44 mm. Obsah alkoholu 13 %. Tmavofialová barva, velmi vysoká viskozita. Jemná, spíše méně intenzivní, ale velmi příjemně působící kořenitá vůně s tóny perníku a švestek. Velmi plné tělo, extraktivní, hodně kořenité, v čisté chuti švestky, náznak ostružin, hezky uhlazené třísloviny. Středně dlouhá až delší dochuť. Dostalo 8,5 ((89) bodů.

Obě novošlechtění z Moravské Nové Vsi zaujala, ale Fratava se mi líbila podstatně více, ba přímo velmi. Docela by mě zajímaly názory čtenářů na tyto odrůdy. Velmi pěkný byl i Ryzlink rýnský z Waldbergu. Na žádný propadák jsem tentokrát nenarazil. Myslím, že i mnou nejníže hodnocený Kerner by si určitě své příznivce (možná spíše mezi ženami) našel.