Jihoruské stepi na počátku 2. tisíciletí našeho letopočtu. 4. Situace na přelomu 12. a 13. století

14. června 2015 v 15:01 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
V roce 1183 podnikli Rusové velkou výpravu proti Polovcům. U ústí řeky Orel je napadl chán lukomorské hordy Kobjak, utrpěl ale těžkou porážku a byl popraven. Nejsilnějším chánem byl v této době Končak, syn Atrakův, který spojil hordy svého otce i strýce Syrčana. Proti němu se vypravil v roce 1185 kyjevský kníže Svjatoslav a porazil ho na řece Chorole. Toho se pokusil využít novgorodsko-severský kníže Oleg a v témže roce uspořádal proti Končakovi další výpravu, o níž vzniklo slavné "Slovo o pluku Igorově". O tom, kde se odehrála rozhodující bitva, se vedou spory. Jisté ale je, že Končakovi se během velmi krátké doby podařilo spojit se s několika dalšími poloveckými hordami, soustředit skutečně velké síly a Rusy obklíčit. Ti utrpěli katastrofální porážku, sám Oleg byl zajat, i když se mu později podařilo uprchnout. Končak vítězství využil k úspěšnému vpádu na Rus.
Od konce 12. století přestali Polovci podnikat nájezdy proti Rusům. Jejich stáda ale v této době úspěšně narůstala a to, společně s rozvojem obchodu, vedlo k relativnímu blahobytu. Počátkem 13. století zemřel Končak a nahradil ho jeho syn Jurij, který sjednotil všechny východní Polovce. Ani Rusové v této době neútočili, i když nadále využívali některé polovecké oddíly při vnitřních bojích. Ještě v roce 1234 tak bylo Polovci vypleněno okolí Kyjeva. Obvykle byli najímáni Polovci ze západní větve, mezi nimiž měl nejsilnější postavení chán Kotan.
V letech 1222-1223 došlo k prvnímu mongolskému vpádu do východní Evropy. Nejprve došlo k bitvě proti spojeným Alanům a Polovcům, která neměla vítěze. Poté se ale podařilo Mongolům přesvědčit Polovce, že jsou si navzájem bližší než Alani. Polovci poté Alany zradili a opustili a ti byli poraženi. Mongolové ale následně objevili polovecké stepi, které se jim zalíbili a zaútočili na překvapené Polovce, kteří věřili míru a nebyli na další boj připraveni. Vystrašení pak uprchli k Rusům, které požádali o pomoc. Rusové souhlasili tak došlo v roce 1223 k velké bitvě spojených rusko-poloveckých vojsk na řece Kalce proti Mongolům, kteří jasně zvítězili. Jednou z příčin porážky bylo, že Polovci poměrně brzy z bitvy uprchli a zradili tak opětovně své spojence. Mongolové byli ale krátce poté poraženi Povolžskými Bulhary a východní Evropa si mohla ještě na krátko oddychnout. V letech 1228-1229 ale následoval další útok na Polovce. Někteří odešli do Uher, kde přijali katolické křesťanství a dostali zemi. Potomci chána Tugorkana odešli na sever a našli ochranu na Litvě.
Konečný úder pak následoval ve 30. letech. V oblasti kolem Volhy se snažil bránit Bačman, který asi pocházel z Boňakova rodu. Byl zajat a popraven. Roku 1237 uprchla do Uher další polovecká horda, vedená Kotan-chánem, byla tu usazena, následník trůnu Štěpán se oženil s Kotanovou dcerou. Přijetí Kumánů nakonec posloužilo jako záminka k mongolskému vpádu, který v roce 1241 Uhry strašlivě zpustošil. Část Polovců ale nebyla poměry v Uhrách spokojena, v roce 1282 odešli k Mongolům do oblasti Podněstří a podnikali odtud vpády do Uher.
Většina Polovců zůstala žít pod mongolskou nadvládou v jihoruských stepích a stali se tak klíčovou složkou kočovného obyvatelstva Zlaté hordy, protože vlastních Mongolů tu žilo jen málo.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama