Srpen 2015

Pinoty z Oregonu a jiné zajímavosti. 2. část.

21. srpna 2015 v 7:06 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Jak jsem slíbil, přiblížím v pokračování mého vyprávění postupně dvě oregonská vinařství z regionu Willamette Valley. Obě se nacházejí v jižní části oblasti, poblíž města Eugene.
Nejprve jsem navštívil vinařství Saginaw Vineyard. Velmi příjemná paní nám tam nabídla k přechutnání celý sortiment, aniž by předem něco požadovala zaplatit, i když se jaksi předpokládalo, že na závěr si něco koupíme.
Chardonnay 2014. Obsah alkoholu 13 %. Světlinká barva, nižší viskozita. Méně intenzivní, poněkud nevýrazná vůně s náznakem citrusů. V těle méně plné, svěží, v chuti též citrusy. Dochuť kratší. První vzorek mě příliš nezaujal, ohodnotil jsem lepšími 6 (75) body.
Pinot gris 2013. 14 % alkoholu. Zlatavá barva, viskozita vyšší. Ve vůni byl náznak jablka, bylo mírně zoxidované. V těle méně až středně plné, v chuti byly grepy a lehká, poněkud rušivá hořčinka. Dochuť kratší. Ani tentokrát se nejednalo o nic výjimečného, celkově zde byla posuzovaná bílá vína horší než červená. Ale já byl stejně zvědavější na červená. Dal jsem horších 6,5, (76) bodů.
Pinot noir 2011. Obsah alkoholu 12,9 %. Víno letos dostalo zlatou medaili na místním vinařském festivalu v Newportu. Barva měla malinové tóny, viskozita vysoká. Středně intenzivní jemná vůně s náznakem jahod, borůvek a dřeva. V těle středně plné, jemná pikantní ovocná chuť, lehce kořenité, se středně dlouhou dochutí. Ocenil jsem lepšími 7,5 (84) body.
Cabernet Sauvignon 2013. Obsah alkoholu 12,8 %. Rubínová barva, velmi vysoká viskozita. Středně intenzivní, poměrně typická vůně černého rybízu a šťávy z višní. V těle méně plné, v chuti příjemně pikantní, s kratší dochutí. Dal jsem mu lepších 7 (81) bodů.
Pinot noir rosé 2013, semi-sweet. Obsah alkoholu 13,5 %. Lososová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně cukrové vaty a jahod. V těle středně plné, až hodně sladké, pro mě nepříliš zajímavé. Dostalo lepších 6 (75) bodů.
Riesling 2014, semi-sweet. Obsah alkoholu 13,3 %. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivní, ale spíše nepříjemná vůně na pomezí zeleniny a ovoce. V chuti bylo lepší, celkem přijatelně sladkokyselé, se středně dlouhou dochutí. Dostalo lepších 6,5 (78) bodů.
Red Riesling, Raspberry 2014. 13 % alkoholu. Tak tohle vlastně ani ryzlink nebyl, v Evropě by se to tak asi jmenovat nemohlo, protože to bylo čistě z malin. Nicméně výsledek tohoto experimentu špatný nebyl. Vcelku podle očekávání to mělo barvu malinovky, viskozita vysoká. Silná vůně malin. Sice trochu sladší, ale zároveň poměrně svěží chuť, alkohol z toho nebyl moc cítit. Celkově pití asi spíše pro ženy, ale ani já s ním neměl problém. Dal jsem mu 7 (80) bodů.
Blacberry Wine. 11 % alkoholu. Tak toto borůvkové víno si nehrálo na ryzlink nebo něco podobného. Mělo rubínovou barvu a vysokou viskozitu. Ve vůni i chuti byly borůvky, bylo plné, ovocné, ale dost sladké. Dal jsem horších 7 (79) bodů.
Fireside, Blacberry Port. Dolihované borůvkové víno s 20 % alkoholu. Barva tmavého rubínu, velmi vysoká viskozita. Plné, překvapivě poměrně pikantní, s dlouhou dochutí. Dostalo lepších 7 (81) bodů.
Na závěr jsme si ještě poseděli nad lahvinkou Pinotu noir, něco nakoupili domů a odjížděli domů spokojeni.

Pinoty z Oregonu a jiné zajímavosti. 1. část

13. srpna 2015 v 11:28 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Oregon, ležící na západním pobřeží USA, není na vinařské mapě světa dlouho, nějakých 40 let, ale za tu dobu si získal velké uznání zejména svými Pinoty noir, které podle mínění odborníků mohou konkurovat i burgundským. Od roku 1975 překvapují skvělými výsledky na mezinárodních soutěžích. Dobře se tu daří také Pinotu gris, k dalším odrůdám, které zdejší vinaři pěstují ve větší míře, patří Riesling, Chardonnay či Cabernet Sauvignot, narazil jsem tu i na relativně méně obvyklé, jako např. Petite Sirah nebo Viognier. Úplnými zvláštnostmi, které by asi u Evropské unie neprošly, jsou např. borůvkový Merlot nebo malinový Riesling. Nejvýznamnějším vinařským regionem je tu Willamette Valley, kde jsem letos o prázdninách nějaký čas pobýval a pochopitelně i ochutnával zdejší vína. Navštívil jsem dvě vinařství, něco málo jsem popil i z vín nakoupených po marketech. V nich mě docela zaujaly některé zvláštnosti. Místní vína stála přibližně dvakrát tolik, co srovnatelná kalifornská. Bylo mi vysvětleno, že asi hlavním důvodem je, že zdejší vinařství jsou v porovnání s těmi z jiných zemí poměrně malá a nemohou si dovolit svá vína prodávat tak lacino. I ty nejlevnější Pinoty noir ve výprodejové akci začínaly od 10 dolarů, běžně byly ale zřetelně dražší, zatímco velmi slušné kalifornské víno, jako to, o kterém se ještě zmíním, se dalo koupit kolem 9 dolarů. A ještě mě překvapila další věc. U nás jsou 1,5 litrové láhve považovány za zvláštnost, často stojí více než dvě sedmičky, ale tady tomu bylo naopak. Zde byly v marketech tyhle "magnumky" úplně běžné a jejich ceny vykazovaly množstevní slevu. Nejdříve jsem na to zíral poněkud s nedůvěrou, ale pak jsem si řekl, že to prostě musím také vyzkoušet, a za velmi přijatelných 10 dolarů jsem koupil 1,5 litrovou láhev australského Shirazu Yellow Tail, který jsem od nás znal a považoval za celkem dobré pití. Nemyslím, že v tomto provedení by byl horší než u nás v poloviční láhvi. (Cena tu je kolem 170,- Kč.)
V této první části bych přiblížil jeden oregonský Pinot noir a vyprávění doplnil hodnocením již zmíněného Shirazu a jednoho kalifornského Zinfandelu. Ve druhé části bych pak popsal návštěvu dvou oregonských vinařství.
Pinot noir 2013 - Hedgeline Vineyards, Oregon, USA. Zelená láhev burgundského typu byla uzavřena plastovou zátkou. Jednalo se o nejlevnější Pinot, z těch které jsem tu chutnal, koupený ve slevové akci za 12 dolarů. Obsah alkoholu 12,5 %. Světlejší rybízová barva, nižší viskozita. Slabá vůně červeného rybízu a brusinek. V těle méně až středně plné, v chuti brusinky, jemné třísloviny, dochuť kratší. Ohodnotil jsem 7 (80) body.
Shiraz, Yellow Tail - Casella Wines, Yenda, South Eastern Australia. Zelená láhev o objemu 1,5 l, obsah alkoholu 13 %. Velmi tmavá rubínová barva, viskozita střední. Intenzivnější velmi těžká vůně moruší, lehký náznak vanilky. V těle poměrně plné, těžké. Tuhle láhev by člověk jen tak na posezení nevypil. V chuti višně, příjemné třísloviny. Dlouhá dochuť. Dostalo 7 (80) bodů.
Old Vine Zin, Lodi Zinfandel 2012 - Gnarly Head Cellars, Manteca, Kalifornie, USA. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 14 %. Tmavá rubínová barva, viskozita střední. Středně intenzivní příjemná vůně ostružin, červeného rybízu, koření (včetně polévkového) a hořké čokolády. V těle plnější, v chuti velmi kořenité, s uhlazenými tříslovinami a tóny černého rybízu. Středně dlouhá dochuť. Dostalo lepších 7,5 (84) bodů.
Poměrem kvalita/cena by zvítězil australský Shiraz, i když zbylá dvě vína mě zajímala podstatně více. Zatímco kalifornský Zinfandel mi vyšel také velmi rozumně, první setkání s oregonským Pinotem noir přineslo spíše lehké zklamání, byť mi srovnání s cenami ostatních zdejších vín z této odrůdy něco předem naznačilo.

Říše Fu-jü

7. srpna 2015 v 18:51 | milasko |  Čína
Název této říše se přepisuje různě, někdy hodně odlišně, například Buyeo, Pujo apod. Existovala v jižním Mandžusku, v oblasti kolem řeky Sungari, ale počítá se ke korejským říším. Vznikla ve 2. století př. n. l. a jejím legendárním zakladatelem byl Dong-mjong. Ten se podle čínského zápisu legendy měl narodit služebné jakéhosi barbarského knížete (podle jiné verze jím zajaté dceři boha řeky). Ten, když zjistil, že je těhotná, chtěl ji zabít, ale ona tvrdila, že z Nebes sestoupil duch v podobě vejce a díky tomu otěhotněla. Kníže ji tedy nechal žít, ale když se chlapec narodil, nechal ho vyrůstat ve chlévě. Ten přesto vše přežil, protože zvířata ho zahřívala, později se mohl vrátit k matce. Stal se z něho výtečný lučištník. Kníže se ho přece jen rozhodl zabít. Když před ním Dong-mjong prchal, přišel k velké řece. Udeřil Název této říše se přepisuje různě, někdy hodně odlišně, například Buyeo, Pujo apod. Existovala v jižním Mandžusku, v oblasti kolem řeky Sungari, ale počítá se ke korejským říším. Vznikla ve 2. století př. n. l. a jejím legendárním zakladatelem byl Dong-mjong. Ten se podle čínského zápisu legendy měl narodit služebné jakéhosi barbarského knížete (podle jiné verze jím zajaté dceři boha řeky). Ten, když zjistil, že je těhotná, chtěl ji zabít, ale ona tvrdila, že z Nebes sestoupil duch v podobě vejce a díky tomu otěhotněla. Kníže ji tedy nechal žít, ale když se chlapec narodil, nechal ho vyrůstat ve chlévě. Ten přesto vše přežil, protože zvířata ho zahřívala, později se mohl vrátit k matce. Stal se z něho výtečný lučištník. Kníže se ho přece jen rozhodl zabít. Když před ním Dong-mjong prchal, přišel k velké řece. Udeřil lukem o hladinu a ryby a žáby vypluly na povrch a on po nich řeku přešel a tak se zachránil. Poté založil říši. Jiná verze se naopak odehrává ve Fu-jü, oním knížetem je tedy zdejší vládce a Dong-mjong odtud uprchl a založil v Koreji říši Kogurjo.
Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, pěstovali rýži, pšenici, boby, proso a ječmen. Chovali výborné koně, pásli skot a ovce. Lovili soboly, v řekách nacházeli perly. Rozvinuté bylo hrnčířství. Existovala tu i města, chráněná dřevěnou palisádou. Hovořili zde možná korejsky, i když jazyk se nezachoval. Mohli ale také patřit k Tunguzům, uvažuje se i o určité mongolské příměsi. Uctívali kult Nebe. Při pohřbech vládců docházelo k lidským obětem. Zatímco vládce byl pohřbíván do sarkofágu, který dostali jako dar z Číny, ostatní mrtví neměli hroby, pouze byli zavinuti do látek. Země byla řízena úředníky, rozdělenými do mnoha tříd, které se nazývaly podle různých zvířat, např. kůň, býk nebo pes. Zákony byly velmi tvrdé. Krádež se musela nahradit dvanáctinásobkem ceny ukradeného. Za mnohé zločiny byl trest smrti, vraha pohřbívali s obětí, rodina zločince byla prodána do otroctví. Pokud zemřel starší bratr, mladší zdědil jeho ženy. Zdejší lidé prý byli vysocí, mohutní a odvážní. Oblíbenou zbraní byl luk, používali i kopí a meče.
Fu-jü uznávala vazalskou závislost na čínské Chan, což jí ale nebránilo v tom, aby proti ní pořádala nájezdy. Ve 2. polovině 2. století n. l. ale byla pro změnu Fu-jü oslabována nájezdy kočovných mongolských Sien-pi, ve 3. století pak jejich větví - Mu-jungy. Ve 2. polovině 5. století byla Fu-jü závislá na další větvi Sien-pi - Tabgačích - kteří vládli v severočínské říši Pej Wej. V roce 494 byla říše definitivně zničena severokorejskou říší Kogurjo, jejíž vládnoucí dynastie snad pocházela z Fu-jü. V Koreji je Fu-jü považována za nejstarší stát Korejců, důkazů pro to je málo, i když to není ani vyloučené, případně mohlo být obyvatelstvo smíšeného původu.