Mytologie starých Turků. I. Uctívaná božstva. 5. Mladší bohové

20. listopadu 2015 v 6:41 | milasko |  Turkuti
Velcí bohové si vytvářeli pomocníky - menší bohy a duchy. I ti mohli tvořit různá kouzla a zázraky, museli ale plnit vůli velkých bohů.
Bohové cest
Když Tengri rozhodl o něčem důležitém a chtěl to sdělit Turkům či kaganovi, vysílal boha cest na strakatém koni. (Tato barva byla po bílé nejváženější.) Ten mohl lidi odměňovat, ale i trestat. Jiný bůh cest jezdil na černém koni. Ten měl za úkol zjišťovat, co lidi trápí, zda dodržují zákony, jestli kagan a begové správně vládnou a neutiskují lid. O tom pak informoval Tengriho.
Bohyně domácího ohniště
Bohyně domácího ohniště se jmenovala Ot-Ene. Turci si ji představovali jako bíle oděnou ženu se třiceti hlavami. Ohniště bylo považováno za posvátné místo v obydlí. K bohyni se obraceli s žádostí o jeho ochranu a jako oběť kropili oheň mlékem a čajem. Znalost použití ohně prý lidem přinesl moudrý havran, který jim pověděl, jak viděl Tengriho rozdělávat ho křísnutím dvou kamenů o sebe. Ohniště bylo symbolem Slunce, proto mělo kruhový tvar. Bylo nutné ho udržovat v čistotě, zakázané bylo do něho plivat, házet do něho nečistoty, sůl a jedovaté látky, dokonce ani ostré předměty, které by ho mohly poranit. Oheň nesměl být z jurty odnášen. Když do rodiny přišla nevěsta, musela hned přinést ohni oběť, aby ji přijal za domácí.
Bůh ohně
Tento bůh byl synem Slunce a vnukem Tengriho. Byl všemocný a stále se měnil. Protože si Turci mysleli, že dřevo v sobě obsahuje oheň, nepoužívali k sezení dřevěné předměty, ale tlusté látky. Kdo ve snu viděl oheň, toho čekalo štěstí. Pokud ale měl černý dým, znamenalo to neštěstí. Oheň byl nepřítelem zlých duchů, proto cizinci, kteří chtěli navštívit kagana, museli projít mezi ohni, přes které se duchové nedostali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zdenos zdenos | 20. listopadu 2015 v 16:47 | Reagovat

tohle se čte samo,paráda.

2 Kočovník Kočovník | 21. listopadu 2015 v 17:00 | Reagovat

Zajímavý článek. Tak tady je vidět také, jak se Turkuti chovali v běžném životě pod vlivem jejich víry. S pěkným vyřezávaným dřevěným trůnem by mě kagan asi pěkně hnal, to by jsem se nezavděčil. Dost mi ten poslední odstavec o bohu ohně připoměl jednoho zajímavého člověka, jehož jsem potkal na Slovensku na Šarišském hradě, podle jehož filozofie je dřevo kus slunce, protože roste pod slunečními paprsky, dochází díky němu k fotosyntéze atd. a když se rozdělá oheň, tak to že se ze dřeva ta část slunce zase uvolňuje. Přičemž místy je světlo a místy černo, tak to že je proto, že ten strom rostl také v noci, kdy slunce nesvítilo.

3 milasko milasko | 21. listopadu 2015 v 21:25 | Reagovat

[2]: Zajímavá filosofie.

4 zdenos zdenos | 24. listopadu 2015 v 17:58 | Reagovat

[2]:zdravím kočovníku,jak si pořídil s knihamy?doporučoval jsem LEŽENÍ AVARŮ?tam se to odehrává v 8 století,a hrdiny jsou Avaři,teří vymírají a přes prsty koukají na své soky z východních stepí Madary!! taktež historický román.

5 zdenos zdenos | 24. listopadu 2015 v 18:01 | Reagovat

[2]:jo a ješte ZRZAVÝ ORM,druhý díl se odehrává v GARDARIKI v Rusku,a hemží se to tam Bulhary,Pečenehy,Chazary ,vikingy Byzantinci atd.

6 Kočovník Kočovník | 26. listopadu 2015 v 23:18 | Reagovat

[4]:Já zdravím tebe. Mockrát ti děkuji za doporučení a názvy knih. Zní to moc zajímavě, na to LEŽENÍ AVARŮ se velmi těším. Zatím jsem teda nesehnal žádnou knihu, protože jsem nestíhal ani shánět. Začal jsem letos na podzim studovat na Masarykově univerzitě dějiny starověku a musel jsem si k tomu vzít klasickou řečtinu(starověkou řečtinu) jako dvojobor, a ta není moc jednoduchá, takže teď ani nestíhám moc číst konkrétní věci, co mě zajímají a baví nejvíc, ale soustřeďuji se na to, co mě bude čekat u zkoušek+ mám nějaké koníčky, bez kterých nemůžu být, jako sportovní šerm, sem tam si ještě udělám čas na tréninky historického šermu a tohle a wikipedie a sem tam něco mám jako relax mezi tím, když jsu doma u počítače a nikam nespěchám. Ale určitě si je postupem času seženu. Maďaři, Avaři, Kumáni, Vikingové atd. o to se moc dobře čte.

7 Kočovník Kočovník | 26. listopadu 2015 v 23:30 | Reagovat

Sem napište komentář

[3]:Taky mě zaujala, proto mi utkvěla v hlavě ačkoliv jsem při tom poslechu usnul, neboť bylo již ráno okolo 2. hodiny. Mimochodem, nevíš z jakého důvodu přesně Turci nesedali na dřevěné předměty? Zdali z obavy, že by dřevo mohlo vsplanout, nebo proto aby neznesvětili oheň?

8 Kočovník Kočovník | 27. listopadu 2015 v 0:15 | Reagovat

Mimochodem, napadlo mě, že bych vám zde mohl také hodit nějakej odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=9afj3bmkW0M
poslouchávám takovéhle Turecké, Tatarské, Nogajské, Kazašské a jiné hudby, ačkoliv jsouli tam texty, tak jim z většiny nerozumím(nejsouli ze současné Turečtiny a těm jen málo, jelikož jsem se učil sám nějaké základy z google-překladače). Ve většině těchhle videích je to samej vlk odkazující na legendu o vlčici a hunském princi, kterou zde rozepisuješ + nějaký ten jezdec s lukem a šavlí, případně půlměsíc odrážející se v krvavé kaluži padlých Turků u Manzikertu, kteří položili život za vítězství Turků(podle Ataturkovi propagandy). V tomhle jsem postřehl i znak bohyně Umay. Většinou přeskakuji necelou první třetinu, příliš tichou a nudnou. Pouštím si to vždy před spaním.

9 milasko milasko | 27. listopadu 2015 v 6:48 | Reagovat

[7]: Šlo o to možné znesvěcení.

10 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 14:38 | Reagovat

zdravím,ted jsem dokoukal,dokumet KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY a dozvěděl jsem se,že SELDŽUČTÍ TURCI měli elitní lukostřelce NÁUKIJÁ kteří střílely šípy tím spůsobem,že si lehly do podřepu,zapřahly si luk za podrážky,natáhli a vystřelily!šípy tak létaly na dlouhou dálku.toho Seldžukové využívaly hlavně pro zaskočení nepřítele na vysokou vzdálenost.No a když se takhle sešlo přes tisíce lučištníků,šípy zakryly slunce.tuto taktiku využíval turecky sultán KILIČ ARSLAN po bitvě u Dorylea.

11 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 14:49 | Reagovat

je ješte jeden historický román,jen kdybych si vzpoměl na ten jeho název ....ach ta pamět,odehrával se snad za doby vlády knížete vladimíra,nebo pozdeji Olega svjatoslaviče.tyto knihy byly vydávány kolem 60 a 70 let.něco vyšlo ve světě sovětů.něco v mladé fronte,nakl svoboda .edice omnia,kapka,kamarád atd ....holt je to věčná detektivka.

12 Kočovník Kočovník | 28. listopadu 2015 v 14:53 | Reagovat

[9]:Díky.

13 Kočovník Kočovník | 28. listopadu 2015 v 14:54 | Reagovat

[10]:Zajímavé, asi to byly nějaké speciálně silné a velké luky. Míření asi nepřipadalo v úvahu a zajímalo by mě, jak přesně si to zapřeli za podrážku, že lučiště po puštění tětivy nespadlo na zem, což by mělo i neblahý vliv na směr střely. A předpokládám, že tuhle techniku střelby nepoužívali v sedle?

14 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 15:07 | Reagovat

KRÁLOVNA HEDVÁBNÉ STEZKY odehrává se v době vlády Bagdádského chalífy HARŮNA AR RAŠÍDA o němž je známo že udržoval korespondenci s Karlem Velikým a jemuž jako dárek poslal Slona.no....až si někdy uděláš čas kočovníku tak zde máš opět pár tipů.

15 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 17:11 | Reagovat

Ještě dvě knihy...no ta první je spíše sešit☺TAHLI TUDY AVAŘI a teď už kniha KNÍŽE ČEKÁ NA ZBRANE obě dvě. napsal Bohumír Fiala a odehrávají se v době Sámovy říše..... Avaři jsou zde pěkně popsani☺

16 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 17:46 | Reagovat

[13]:https://www.youtube.com/watch?v=jksQe-RZQJs   je to tento trailer na ten dokument na ktery jsem koukal.....filmexporthomevideo křížové výpravy

17 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 17:48 | Reagovat

[13]:samozřejmě že po vystřelení luky z nohou odlétávaly,ale tohle mohly Seldžukové z bezpečné dálky,opakovat do aleluja.

18 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 17:50 | Reagovat

https://www.youtube.com/watch?v=0ao3Uue9Zr8    tady jsem našel celý dokument první jeho část

19 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 17:52 | Reagovat

https://www.youtube.com/watch?v=wOhU3RCoJsk    a tady je druhá část   v obouch částech dokumentu se to pěkně řeže!!

20 zdenos zdenos | 28. listopadu 2015 v 18:03 | Reagovat

s temi luky,je to v první části,jinak si to užij shlédnuté celé,opravdu to stojí za to.

21 Zdenos Zdenos | 29. listopadu 2015 v 14:41 | Reagovat

Ahoj Milane teď jsem si četl tvůj článek o kipcacich a obdivují Ruskou houževnatost v těch těžkých časech kdy je nomádi doslova dreli z kůže.pokud jde oo polovice v rozmezí 11 a 12 století.

22 Zdenos Zdenos | 29. listopadu 2015 v 14:42 | Reagovat

Polovce

23 Kočovník Kočovník | 29. listopadu 2015 v 18:21 | Reagovat

[18]: Díky za odkaz, už jsem to shlédnul.
Zajímavé informace.

24 milasko milasko | 30. listopadu 2015 v 6:52 | Reagovat

[21]: Trošku trpělivosti se mnou. Fakt teď nemám absolutně žádný čas. Ještě tak 3-4 týdny.

25 zdenos zdenos | 30. listopadu 2015 v 16:35 | Reagovat

[24]:v pohodě není kam spěchat;-).Ono není se čemu divit při tvém povolani:-D  .

26 zdenos zdenos | 30. listopadu 2015 v 16:42 | Reagovat

[23]:jak se ti libyl celkově kočovníku😁?mě tam zaujali ty NAUKIJA lukostřelci. Jinak křižáci si taktéž servítky nebraly😈masakrovaly i křesťany,židy.i muslimy,ten historik to tam řekl správně.těm neslo o víru v Krista,ve valce, víra neexistuje.

27 zdenos zdenos | 30. listopadu 2015 v 16:55 | Reagovat

[26]:docela by mě zajímala,role Kijevske Rusi v první křížové výpravě.jak na to reagoval ....kdo v té době vládnul?teď si nevzpomenu.😁uz vím svjatopolk II Izjaslavic a v té době na něj útočil po lovecký chán Tugorchan.takže Kijevsti měli svých starosti asi dost.

28 Kočovník Kočovník | 7. prosince 2015 v 3:23 | Reagovat

[26]: Nelíbily se mi ty odbarvené vlasy Godefroye, to asi tehdy neměl(měl si při natáčení zakrýt vlasy helmou). Dokument se mi líbil, jsem rád za každou novou informaci. Krom těch naukia(i když si myslím, že to mělo spíš psychologický účinek, podle mě tak nemohli střílet přesně a šance účinného zásahu asi minimální se štíty křižáků, nebo s většími rozestupy mezi muži) mě zaujalo i získání Nikáje. Buďto jsem to předtím ani nevěděl, nebo mi to neutkvělo v hlavě, ale po shlédnutí filmu mě to zaujalo, jak Římané podvedli křižáky. Celkově to bylo zajímavé a dosud jsem znal nejlépe pouze třetí křížovou výpravu s Rychardem, který se mimochodem nejmenoval lví srdce podle statečnosti, ale podle abnormální velikosti svého srdce(když zemřel, měl být zřejmě mumifikován, tak mu byly vyňaty vnitřnosti). O těch prvních jsem věděl, pouze ze čtení o vikinzích, kteří se jich měli jako žoldáci účastnit, a možná něco málo skrze Bizantsko-Turecké války, ale o křižácích samotných nic.
Myslím si, že ve válce víra existovat může, ale ne na straně aktérů. Stejně tak si myslím, že víra mnohdy neexistuje ani za míru, kdy je zástěrkou pouhé politiky, opět s očekáváním zisku, nebo nějakých výhod. Jinak vyhraněnej stran náboženství momentálně nejsem, raději o těchhle věcech jen někdy filozofuju a v posmrtný život doufám. Nebudu vyznávat žádné náboženství, i kdybych se s ním nestotožnil kvůli jedinému bodu, protože tím by bylo jiné a nepřijatelné. Takže to se asi jen tak nestane, protože raději se zaobírám válečnictvím, historií faktů, společností, osobním životem a spoustou jiných věcí, než tímhle.

29 zdenos zdenos | 7. prosince 2015 v 17:10 | Reagovat

[28]:ahoj kočovníku,ted si vem že Sicilský Císař Fridrich II štaufský,obdivoval východní kulty ,měl rád islám studoval ho,měl rád sokolnictví ,vlastnil harém!!no a když se to dozvěděl papež,tak ho málem trefil šlak!! Fridricha třikrát EXKOMUNIKOVAL!!!!   http://www.databazeknih.cz/stitky/fridrich-ii-staufsky-cisar-a-kral-1194-1250-10636

30 zdenos zdenos | 7. prosince 2015 v 17:35 | Reagovat

[28]:jsem rád že se ti dokument líbil,ke křížovým výpravám ti doporučím KŘIŽÁCI V LEVANTĚ,autoři Miroslav a Věra Hrochovy,KŘIŽÁCKE VYPRAVY od Alfreda Duggana a opět od předešlé autorské dvojice,knihu KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY VE SVĚTLE SOUDOBÝCH KRONIK

31 zdenos zdenos | 7. prosince 2015 v 17:45 | Reagovat

mě nejvice zaujal Bohemund!!! a to ješte k tomu byl NORMAN,ono k tomu podvodu na křižácích,já se ani nedivím že na ně ušily botu.Konstantinopolskej císař si přál armádu a to ješte disciplinovanou,a oni na ně poslaly lůzu!!zaujala mě role pečeněhu v době výprav,asi to byly posledni,protože Badžanagové,tedy Pečeněhové byly poraženi,v bitvě u Leburnu v roce 1092.to v te publikaci od autorské dvojice Hrochových také je popsáno.

32 zdenos zdenos | 7. prosince 2015 v 17:50 | Reagovat

[28]:http://www.databazeknih.cz/knihy/pameti-byzantske-princezny-122295   tady máš typ na paměti byzantské princezny a ještě jeden!!!!    http://www.databazeknih.cz/knihy/byzantske-letopisy-122293     no je to perfektní materiál přímo od zdroje Byzantské vzdělanosti

33 zdenos zdenos | 7. prosince 2015 v 17:57 | Reagovat

s tím Fridrichem II Štaufským,to byla taková perlička,trošku jsem odbočil k tomuto tématu jsem si sehnal tuto knihu.....https://www.kosmas.cz/knihy/155853/stavitele-katedral-3.-usvit-renesance/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama