Únor 2016

Domácí ochutnávka Merlotu

26. února 2016 v 8:55 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Naše malá skupina vínomilů se sešla k zodpovědné práci - degustaci vín z odrůdy Merlot. Jako obvykle přinesl každý po jedné láhvi, kterou jsme pak ochutnali, aniž bychom kromě odrůdy o ní cokoliv věděli. Každý víno ohodnotil a přidělil body. Až po přechutnání všech vzorků jsme teprve zjistili, co nám vlastně chutnalo, co případně méně.
Ironstone Vineyards 2012, California, USA. Obsah alkoholu 13,5 %. Hezká zářivá světlejší rubínová barva, viskozita nižší. Velmi příjemná středně intenzivní těžší vůně tmavého ovoce, čokolády a smetany. V těle méně až středně plné. Třísloviny zřetelné, ale příjemné, nasládlá rybízová chuť. Dochuť středně dlouhá. Ocenil jsem lepšími 7,5 body, celkově pak skončilo šesté z deseti.
Rouge Fougeres, Clos Montesquieu 2011 Grand Vin de Graves, Francie. Obsah alkoholu 12,5 %. Tmavě rubínová barva s fialovým nádechem, viskozita nižší až střední. Intenzivnější ostrá těžká ovocná vůně s tóny ostružin. Středně plné tělo, uhlazené, v chuti o něco lepší než ve vůni, poměrně mohutné třísloviny. Dochuť kratší až střední. Dal jsem mu horších 7 bodů, celkově skončilo osmé.
Roche Mazet 2014 Pays D´Oc IGP, Béziers, Francie. Obsah alkoholu 12,5 %. Rubínová barva, viskozita střední až vyšší. Velmi slabá vůně s náznakem tmavého ovoce. Příjemná malinová chuť, sametové, třísloviny téměř neznatelné, v těle středně plné. Dochuť středně dlouhá. Ode mě dostalo horších 7,5 bodu, celkově skončilo druhé.
Jacob´s Creek 2013 Classic, South Eastern Australia. Obsah alkoholu 13,7 %. Hodně tmavá rubínová barva, viskozita střední. Středně intenzivní vůně jahod a ostružin. V těle středně plné, v chuti ostružiny. Dochuť středně dlouhá. Dal jsem horších 8 bodů, celkově skončilo až sedmé.
Geyser Peak 2012 California, USA. Obsah alkoholu 13,5 %. Světlejší rubínová barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní rybízová vůně. Mohutnější tělo, v chuti maliny, poněkud výraznější třísloviny. Dochuť delší. Ohodnotil jsem 7,5 body, skončilo páté.
Tarapacá 2014 Valle Central, Chile. Obsah alkoholu 13,5 %. Rubínová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní příjemná vůně lesního ovce, malin, ostružin a citrusů. V těle středně plné, v chuti lesní ovoce a třešně, příjemná kyselinka, neznatelné třísloviny. Dochuť delší. Ohodnotil jsem 8 body, skončilo na třetím místě.
Ironstone Vineyards 2013, California, USA. Tmavá rubínová barva, vyšší viskozita. Těžší středně intenzivní malinová vůně, tóny dřeva. Velmi příjemná chuť lesního ovoce, hezky uhlazené třísloviny. Delší dochuť. Nějak jsem mu neměl co vytknout, ale přišlo mi málo zajímavé, dal jsem lepších 7 bodů, společnost mu přiřadila čtvrté pořadí.
Další víno bylo chytákem. Bylo koupeno jako stáčené, přelito do lahve a podstrčeno k hodnocení. Jednalo se o jakýsi Merlot z Makedonie. Velmi tmavá rubínová barva, viskozita střední. Méně intenzivní, nevýrazná vůně. V těle méně plné, poněkud trpké, daly se tu najít ostružiny, třísloviny výraznější. Dochuť kratší. Dal jsem lepších 6 bodů, skončilo poslední.
Vinařství Dufek Svatobořice-Mistřín 2013 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 13 %. Světlejší rubínová barva, vyšší viskozita.
Poměrně hrubá vůně tmavého ovoce a jahod. V těle méně až středně plné, v chuti ostřejší, s tóny višní. Dochuť kratší až střední. Dal jsem 6,5 bodu, skončilo předposlední.
Poslední vzorek byl vlastně taky chyták, ale tentokrát nechtěný. Prostě se náhodou sešly dvě úplně stejné láhve. Roche Mazet 2014 Pays D´Oc IGP, Béziers, Francie. Obsah alkoholu 12,5 %. Rubínová barva, viskozita střední až vyšší. Méně intenzivní ovocná vůně. Středně plné tělo, chuť malin. Středně dlouhá dochuť. Ani tady jsme se moc nachytat nedali, hodnotili jsme podobně jako u třetího vzorku, který ale toto v celkovém hodnocení těsně přeskočilo, takže zvítězilo, s čímž jsem se ale úplně neztotožnil. Podle mě byla obě vína Roche Mazet v rámci toho, co jsme ten večer degustovali, pouze průměr.
Nebylo velkým překvapením, že se většina vín nezklamala. Tato odrůda zaslouženě patří k těm nejuznávanějším mezi modrými. Mezi jednotlivými vzorky nebyly nijak velké rozdíly, výjimkou bylo jen stáčené makedonské, jediný moravský zástupce také neoslnil. Ale byla to určitě pěkná akce, vína byla příjemná, byť zde nebylo nic úplně mimořádného.

Mytologie starých Turků. III. Mimořádné osobnosti 1. Šamani

23. února 2016 v 7:57 | milasko |  Turkuti
Šamani měli u Turků mimořádně významné postavení. Mohli cestovat mezi jednotlivými světy, dostávat se do kontaktu s bohy, bojovat proti zlým duchům, hádat budoucnost. V nejstarších dobách zastávaly tuto pozici ženy. Říkalo se jim udogan nebo utgan (ut znamenalo oheň). Byly to ochránkyně, mohly se měnit v různá zvířata, dokonce je i rodit. Prvního muže naučil tomuto umění Erlik. Lidé příliš nestáli o to, stát se šamany. To ale nezáleželo na jejich vůli. Posvátný orel snědl duši narozeného dítěte a odnesl ji k sobě. Ta u něho vyrůstala v železné kolébce. Po určité době se vracela k člověku, který se pak musel stát šamanem. Nejčastěji jimi byly děti šamanů, umění se často dědilo, avšak jen samotný původ nestačil. Děti musely mít Erlikovo znamení. Nejčastěji se jednalo o zvláštní skvrny na těle, srostlé prsty, někdy velmi neobvyklé chování. O svém vybrání se lidé dozvěděli ve snu. Poté přestávali jíst, mluvit s ostatními, utíkali na liduprázdná místa. Někdy potomci nechtěli být šamany, ti potom hledali své nástupce hlavně mezi sirotky.
Šamani mohli létat vzduchem pronikat stěnami, způsobovat vichr, měnit se ve zvířata, kouzlem přemisťovat různé předměty, přivolávat déšť, léčit nemocné (vlastně bojovat se zlým duchem, který to způsobil), pomáhali armádě v bitvě. Začarovali válečné zajatce tak, že nemohli utéct svému novému pánovi.
Když šaman pronikal do podzemního světa, nesl s sebou dárky pro Erlika a jeho syny. Pokud ti je přijali, pomohli mu. Podobně, pokud vystupovali na nebesa, aby vyprosili přízeň pro svůj lid, nesli dárky pro Tengriho. Ten je ale nikdy přímo nepřijal. Poslal naproti ducha Utkuči, který šamana očekával u hvězdy Altyn Kazyk. Výše se již nedostal ani ten nejlepší šaman.

Mytologie starých Turků. II. Mýty 4. Nebeská tělesa

9. února 2016 v 18:46 | milasko |  Turkuti
Zpočátku byli lidé nesmrtelní, ale v té dobé neexistoval rozdíl mezi dnem a nocí. Zlí duchové pronikali z podzemní říše do světa lidí. Aby tomu zamezil, stvořil Tengri čtyři slunce, každé na jedné světové straně. Noc zmizela, ale nastal takový žár, že se voda v řekách a jezerech vařila, lidé ani zvířata nemohli spát. Země pukala a z puklin vylézali duchové a různá strašlivá stvoření a napadala lidi i zvířata. To rozzlobilo jednoho lovce. Natáhl luk a zastřelil tři slunce. Chtěl vystřelit i na čtvrté, ale Tengri ho proměnil ve sviště. Ten zalezl pod zem do nory a od té doby nemá rád slunce. Z jednoho sestřeleného slunce vylétl zlatý havran, který se u Turků stal symbolem vycházejícího slunce a kaganů. Některé turecké národy pokládají havrana za svého předka. Kazachové ho označují za svého bratra, Baškirové ho prosí o déšť, obecně pak panuje přesvědčení, že havran přináší štěstí. Bylo zakázáno na něj vystřelit. Když nad zemí letí Velký Havran, nastává zatmění.
Ze sňatku Tengriho se Zemí se zrodil Měsíc. Turci se ho zároveň báli, ale také ho milovali. Měsíc byl symbolem noci, během níž vylézali na zem zlí duchové a zhoršovaly se nemoci. V noci docházelo ke krádežím a vraždám. Zároveň byl Měsíc zdrojem světla v noci a Turci v tom viděli magickou sílu. Ti, kteří se narodili za úplňku, dostávali zvláštní jména, jako např. Ajnaz nebo Ajnur. Měsíc byl původně bez skvrn. O jejich vzniku existuje zajímavá pověst: V dávných dobách ohrožoval lidi strašlivý obr lidojed Ilbegen, který měl 14 hlav. Lidé prosili Tengriho o pomoc. Ten proti obrovi poslal Slunce, to ale spálilo lidi a zemi, ale obrovi neublížilo. Poslal tedy Tengri Měsíc. Ten zase všechno zamrazil, ale byl úspěšný. Když chtěl obra vytáhnou do nebe, ten se chytil vrby, ale Měsíc ho i s ní přece jen vyzvedl k sobě. Tak se na něm objevily skvrny. Jejich boj ale stále pokračuje. Když Měsíc ubývá, vítězí obr, když dorůstá, vítězí.
Později Tengri rozhodl, že by každý člověk měl mít na nebi hvězdu. Ta se objeví, když se narodí. Když spadne na zem, člověk zemře. Šťastného člověka Turci označují jako člověka s hvězdou. Netalentovaný je naopak nazýván bezhvězdným. Centrem noční oblohy je Polárka, nazývaná Turky Altyn Kazyk. Dříve nebyla nebesa oddělena od země. Někteří lidé se na ně pokoušeli vystoupit a vyzývali bohy na souboj. Nebe začalo být přeplněné, tlačilo na zemi, což vedlo k jejich odtržení. Začal velký chaos s bouřemi, povodněmi a požáry. Nakonec ukončil katastrofu Tengri, když vrazil do nebes svou zlatou berlu. Její konec je v noci vidět. To je Altyn Kazyk. Kolem ní krouží další hvězdy.