Tataři – Cu-pu

6. února 2017 v 15:20 | milasko |  Mongolové
Zatímco v 1. tisíciletí našeho letopočtu sjednocovaly Velkou step mohutné říše Siung-nuů, Sien-piů, Turkutů, Ujgurů a Jenisejských Kyrgyzů, po rozpadu posledně jmenované byla situace ve stepi dosti nepřehledná, existovalo zde velké množství menších kmenů. V čínských a kitanských kronikách bývají její obyvatelé označování souhrnně jako Tataři (v širším slova smyslu), případně Cu-pu, což byla zřejmě synonyma.
Tyto kmeny patřily ke třem větvím altajské jazykové rodiny, tj. hovořily mongolskými, tureckými nebo tunguzo-mandžuskými jazyky. Zároveň se neustále mísily, stěhovaly, výrazně vzájemně ovlivňovaly, takže jednoznačné zařazení jednotlivých kmenů k jedné z těchto větví není často jisté. Zatímco v dnešní době se příslušníci odlišných větví navzájem nedomluví, ještě na počátku 2. tisíciletí tomu tak nebylo. O tom, že neměli problém se spolu domluvit, existuje dost svědectví, i když vysvětlení není též úplně jednoznačné. Jednak asi rozdíly mezi jednotlivými jazyky ještě nebyly tak velké, předpokládá se i to, že poměrně velká část kočovníků byla schopna se dohovořit jazykem Turkutů, který i po rozpadu jejich obrovské říše sloužil jako jazyk písemných památek dalších kmenů a zřejmě hrál roli, obdobnou třeba latině ve středověké Evropě. Už tak složitou situaci ještě komplikuje fakt, že některé kmeny se v důsledku vzniku Mongolské říše pomongolštily, po přesunu na západ a míšení s mnoha tureckými kmeny Evropy a západní Asie naopak poturečtily.
Těžko řešitelnou otázkou je i příslušnost jednotlivých kmenů a skupin k větším svazům a také počet kmenů ve stepi. Kmeny se různě spojovaly, štěpily a znovu spojovaly do poněkud jiných svazů. Patřili Mongolové k Tatarům (v užším slova smyslu) nebo naopak? V různých obdobích byla pravda jedno i druhé. No a počet kmenů? Jednotlivé skupiny jsou označovány jako kmeny, kmenové svazy, klany rody, větve, přičemž se jednotlivá označení u různých autorů, případně dokonce i u jednotlivých autorů na různých místech mění. Tak například nejužší jádro Mongolů tvořili Bordžiginové a Tajčiutové, mezi nimiž byly velmi úzké kontakty. První bývají většinou označováni jako rod, druzí spíše jako kmen, ale vyskytují se i opačná označení. Přitom bývají někdy Bordžiginové označováni jako rod patřící k Tajčiutům, jindy prostě jako dva blízké rody. Hierarchie tedy není jasná. Podobně i Čorosové, vládnoucí rod ojratského kmene Derbetů, se později vydělili jako samostatný kmen, aby se za nějaký čas obě skupiny opět spojily, přičemž Čorosové zůstali vládnoucím rodem. Velcí nepřátelé Čingischánovi, Merkité, tvořili silný kmenový svaz. Ten tvořily tři kmeny, z nichž ten nejsilnější se dále dělil na čtyři (?) větve, každá s vlastním jménem. Byl to jeden kmen, tři nebo snad šest?
Číňané dělili všechny Tatary do tří skupin: na Bílé, Černé a Divoké. Přičemž první dvě skupiny se nedělily podle barvy pleti, ale podle stupně "osvícení" čínskou kulturou. K té měli nejblíže Bílí Tataři, k nimž patřili Ongutové, kteří s Číňany dlouhodobě úzce spolupracovali při obraně hranic říše a zároveň přejímali různé vymoženosti čínské kultury, dále pak Kitanové, kteří už tak přátelští nebyli, ale čínskou kulturu přejímali velmi intenzivně.
Černí Tataři žili poněkud dále od čínských hranic, většinou chráněni pouští Gobi. Čínskou kulturu nechtěli přejímat, k Číně se většinou chovali nepřátelsky. Upřímně litovali Bílé Tatary, že prodávají svou svobodu za hedvábí a porcelán. Vládli jim chánové, žili ve stepi, kde zuřila neustálá válka, takže v noci musela být tábořiště chráněna vozovou hradbou a bdělou stráží. Pásli stáda, která jim poskytovala vše, co potřebovali. Patřili sem Tataři v užším slova smyslu, Kerejtové, Najmani, Merkité, vlastní mongolské kmeny (Nirunové), Chongirátové, Ojrati aj.
Divocí Tataři žili v lesostepním a lesním pásmu a živili se hlavně lovem a rybolovem. Vládli jim volení stařešinové, nejvíce ze všeho si cenili svobody, pokud se jim vláda stařešiny nelíbila, prostě se oddělili. Litovali Černé Tatary, že se stále musí starat o svá stáda. Provdat dívku za Černého Tatara bylo považováno za trest. Patřili sem například Urjanchajci, Ugiové a jiné, spíše menší kmeny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gerhart Gerhart | E-mail | 7. února 2017 v 20:12 | Reagovat

Zdravím Vás, máte fascinujúci blog, priznávam, že som sa k nemu vrátil náhodne, po dlhšom čase, ale stoji ta za to. Je tu takmer všetko čo som hľadal, ale najviac blízke mi je,že píšete , o histórii, s veľkými znalosťami, a predsa ju podávate, tak , že je zaujímavá, aj pre ľudí, čo ju veľmi nevnímali, alebo zrozumiteľne. Proste omnoho pokornejšie, ako mnohe iné odborné, publikácie, vidno, vo vás, ešte hlbší, trošku iný, odosobnený záujem na dané témy, ktoré ešte niesu doriešené. Ja som sa onoho času o to dosť zaujímal, všetky rôzne kmene, či národy, aj sa zaujímam, mám jednoho suseda, s ktorým vedieme občas filozoficko - faktické traktáty. Ja len hľadal som niekoho, na diskusiu, len v momentálnom období nemám veľmi čas. Ale tiež mám ešte viacero otázok, alebo myšlienok na výmenu . Keby sa dalo, tak by som rád podiskutoval, uvidíme, ale i tak . Nech sa darí v písaní a objavovaní, tajomstiev histórie či dejín. Všetko dobre , a veľa dobrého vína s pozdravom ,,,,,

2 milasko milasko | 8. února 2017 v 6:25 | Reagovat

[1]: Váš komentář mě velmi potěšil. Nevím přesně, jak byste si představoval případnou diskusi, ale určitě bych se tomu nebránil, tak to nějak upřesněte. Nevím, jestli jste zaregistroval, že mi asi před rokem vyšla kniha, kde je velká část článků z mého blogu shrnuta do souvislejšího vyprávění. Jmenuje se Velké říše kočovníků.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama