Sibiř

25. března 2018 v 11:36 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
Nějaký čas se teď budu zabývat historií Sibiře, kterou jsem sice při svých vyprávěních o dějinách velkých stepních říší nemohl vynechat, ale zkusím to nyní doplnit o další kultury a kmeny + nové pohledy na již uvedené. Nejprve pár obecných pojmů:
Sibiř, obrovské území s bohatou historií. Nacházejí se tu pozůstatky řady archeologických kultur, žila zde spousta zajímavých národů. Odkud se ale vzalo samo slovo Sibiř? Existuje mnoho teorií. Některé ale nezní příliš pravděpodobně.
Například ta, že to vlastně znamená sever. Z pohledu Slovanů Kyjevské a Moskevské Rusi leželo toto území na východ, přičemž národy, které byly v centru pozornosti, žily spíše na jihu Sibiře. Stejné je to asi se spojením anglických slov sea a bear, mořský (bílý) medvěd. Není žádný důvod, aby byl název přejat z angličtiny, protože Angličané se s touto zemí seznámili mnohem později než Slované.
Lépe už by vyhovoval staroturecký původ. Siberi označuje zemi lesů, šibir zase bažinatou krajinu. V Tajné kronice Mongolů zase existuje zmínka, že došlo k podrobení národa Šibir, který žil severně od Altaje a západně od Angary, tedy na západě Sibiře. Tento národ mohl dát jméno zemi. Další teorie odvozuje název od mocného národa Sien-pi.
Za relativně pravděpodobnou je považována i možnost, že název vznikl z tatarského abil-sabil, což znamená nezalidněná oblast, prostě "tam kdesi". Tak označovaly turecké národy jižní Sibiře málo osídlená a téměř neznámá severní teritoria. Jiné národy od nich pak tohle označení mohly převzít, protože to pokládaly za název.
Doba bronzová na Sibiři
Doba bronzová byla na Sibiři ve II. a na počátku I. tisíciletí př. n. l. Na celém rozsáhlém území Sibiře není příliš mnoho snadno dostupných nalezišť mědi. Jsou soustředěna hlavně na Altaji, v Sajanech a v Zabajkalsku. To do jisté míry omezovalo možnosti rozšíření bronzových kultur. Obyvatelstvo se rozdělilo na dvě odlišné skupiny. V jižních, stepních a lesostepních oblastech se živilo pastevectvím a zemědělstvím, v severních oblastech tajgy žili lovci a rybáři. K nejvýznamnějším kulturám z počátků využití bronzu v 1. polovině II. tisíciletí patří okuněvská v Minusinské kotlině a glazkovská při Bajkalu. Zásadní je pak rozšíření andronovské kultury od Přiuralí po Jenisej v polovině II. tisíciletí a koncem tohoto tisíciletí pak karasukské, která se nacházela na teritoriu od Obu až po Jakutsko. Z pozdní fáze doby bronzové jsou pak nejzajímavější kultury tagarská v přialtajských stepích a bolšerečenská kolem Obu.
Doba železná
Doba železná na Sibiři se vymezuje 7. stoletím př. n. l. - 4. stoletím n. l. V nejstarší, skythské epoše, žil na Altaji a v Sajanech lid kultury Pazyryku a Ujuku. Od 4. století př. n. l. se začal formovat svaz Hunů Siung-nu, který pak zásadně ovlivnil dějiny velké části Asie i Evropy. Období mezi 3. stoletím př. n. l. - 4. stoletím n. l. se označuje jako huno-sarmatské.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Erin Walentine Sammael Erin Walentine Sammael | Web | 25. března 2018 v 11:52 | Reagovat

Pekny clanek

2 alpos alpos | Web | 30. března 2018 v 19:55 | Reagovat

Normálně mě dějepis nikdy moc nezajímal, ale tenhle článek je zajímavý, bude mít nějaké pokračování třebas co bylo dál v 5 století až do dnes?

3 milasko milasko | 31. března 2018 v 9:12 | Reagovat

[2]:Pokračovat to určitě bude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama