Genetická historie lidstva 2. Utváření haploskupin a rozsídlování jejich nositelů po světě

24. dubna 2019 v 16:36 | milasko
Náš společný praprapředek, genetický "Adam", žil v Africe před 80 - 100 000 lety. Jeho potomci, kteří Afriku neopustili, mají haploskupiny A (původní Adam, dnešní Křováci, některé kmeny v Súdánu či Keni) a B (Pygmejové). Jiná skupina lidí ale někdy před 60 000 lety pronikla na Arabský poloostrov. Odsud se lidstvo rozsídlovalo dále, přitom docházelo ke genetickým mutacím, které dávaly vzniknout novým haploskupinám. Skupina C vznikla v jižní Asii před 48 000 lety, její nositelé došli na Sibiř, do Mongolska, Austrálie a do Severní Ameriky.
Další velmi starou haploskupinou je D, kterou má velká část Japonců v severní části země. Jejími původními nositeli byli Ainu, které současní Japonci částečně podrobili, asimilovali a zatlačili na sever. Asi 50 000 let stará je haploskupina E, jejíž představitele bychom dnes našli hlavně na Blízkém východě, v Africe, částečně v západní a jižní Evropě (Albánci, část Italů, ale měl ji i Napoleon). U skupiny F, příbuzné s C a staré asi 48 000 let, se vědci zatím dohadují, zda představuje další vlnu ze severní Afriky, či vznikla v Indii, případně na Arabském poloostrově. Dnes se vyskytuje hlavně v jižní Indii a na Srí Lance, měli ji ale i pravěcí obyvatelé Dolních Věstonic. Zhruba před 45 000 lety se utvořila haploskupina G, kterou dnes najedeme zejména na Kavkaze, v Íránu, Malé Asii, dále pak na Sardinii a v severní Itálii. Měli ji i nositelé prvních evropských zemědělských kultur, které v neolitu pronikly z Turecka na Balkán. Haploskupinu H mají Romové a vyskytuje se též na Srí Lance a v Indii, kde asi vznikla.
Přes Turecko se na Balkán dostali představitelé haploskupin I (měli ji tvůrci evropských megalitů, Vikingové (I1), má ji i značná část jižních Slovanů (I2), ale také někteří Češi) a J2 (Řecko, Turecko, Itálie), zatímco jim příbuzní nositelé skupiny J1 zůstali na Blízkém východě a stali se předky Arabů a Židů. Příslušníky haploskupiny K najdeme hlavně na Nové Guinei a v Austrálii, L v Indii a M opět na Nové Guinei. Hodně zajímavá je haploskupina N, kterou mají obyvatelé nejsevernějších částí Asie, Uralu, severního Ruska, Ugrofinové a také část Baltů. Haploskupinu O mají Číňané, obyvatelé Indočíny a Polynésie. Její podskupina O2b vznikla asi v Mandžusku, odkud se rozšířila do Vnitřního Mongolska, Koreje a Japonska.
Od haploskupiny K se asi před 35 000 lety někde severně od Indie oddělila skupina P, jejíž nositelé se zřejmě táhli na sever za mamuty, došli do Střední Asie a na jižní Sibiř. Dnes k ní patří některé národy východní Asie, Indonésie a Oceánie, ale také obyvatelstvo chorvatského ostrova Hvar. Od této haploskupiny se asi před 20 000 lety oddělila skupina Q, která osídlila celou Ameriku. Asi před 30 000 lety se na jihu Sibiře od haploskupiny P oddělila skupina R. Tu mají mnozí obyvatelé Sibiře, Kurdové, Tádžikové, Indové, Íránci, ale hlavně naprostá většina Evropanů, tedy i my Slované. Zajímavostí ovšem je, že ji mají i obyvatelé Kamerunu v Africe a pravděpodobně byli jejími nositeli i staří Egypťané. Ze slavných mimoevropských vládnoucích dynastií byli představiteli této haploskupiny například Turci Osmani, Turci Ašina a některé poznatky naznačují, že ji měli i příslušníci rodiny slavného Čingischána. Protože je další dělení a rozsídlování příslušníků této skupiny mimořádně zajímavé, budu se jí věnovat samostatně a podstatně podrobněji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama