close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Genetická historie lidstva. 4. Počátky šíření Indoevropanů

29. července 2019 v 16:10 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
Šíření Indoevropanů je nejčastěji spojováno s jámovou (též kurganovou) kulturou. Ta se rozvíjela mezi Volhou a Donem přibližně mezi 3 300 - 2 500 př. n. l. Její nositelé byli velmi pohybliví, protože používali koně a vozy s koly. Zemřelé pohřbívali do jámových hrobek na zádech s pokrčenýma nohama. Byli vysocí, vlasy měli hnědé, oči v a pleť asi o něco tmavší, než je současný průměr v Evropě. Kultura se rychle šířila nejprve v černomořských stepích, později i mimo ně. Rozdělila se na tři podskupiny (následné kultury):
1. západní areál mezi Donem, Dněstrem a Dunajem - zde převažovala R1b, zatímco nositelů R1a bylo jen asi 5-10 %. Odsud migrovali Indoevropané na Balkán a do Řecka do střední a západní Evropy, ale odsud šly i vlny Chetitů, Frýgů a Arménů do Malé Asie.
2. východní areál od Volhy po Ural - zde byla převážně R1a a jen nepatrně R1b. Tato větev migrovala hlavně do střední Asie, Iránu a Indie.
3. severní lesostepní část obývali převážně nositelé R1a a jen málo R1b - odtud přišel lid šňůrové keramiky.
Indoevropané, dobře organizovaní, vyzbrojení bojovými sekeromlaty, později bronzovými zbraněmi, využívající válečné vozy, poměrně rychle ovládli Evropu, kde žili autochtonní potomci kromaňonců skupin C1a2, F a I, dále zemědělci, přišlí v neolitu z Anatolie, nositelé G2a, H2, a E1b1b. Nositelé R1a a R1b byli silnější, muže většinou pobili, ale ženy si vzali.
Existují důkazy, že nositelé R1a a R1b byli v době bronzové šiřiteli mutace, která vedla k rozšíření světlé kůže a světlých a rezavých vlasů. Vznikla už v neolitu a měli ji v sobě zemědělci z Blízkého východu, kteří pronikli do Evropy. Tuto mutaci neměla původní haploskupina R. Rezavé vlasy rozšířili zřejmě až nositelé R1b.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alexandr Alexandr | 8. srpna 2019 v 12:14 | Reagovat

Vynikající blog, na který jsem narazil pouhou náhodou! Snad se mi podaří sehnat Vaši knihu, přece jen čtyři roky od vydání jsou docela dlouhá doba.
Mám drobnou poznámku, nebo spíš vlastně návrh, co se týká jízdních válečníků: možná by Vás mohl zajímat článek "Thoughts on the Role of Cavalry in Medieval Warfare" od Jacka Gassmanna ke stažení naadrese https://static1.squarespace.com/static/57f6449959cc68cbbd3df1c2/t/5849294f2994ca9650c2c607/1481189716627/APD2%282014%29_Gassman.pdf
Chápu, že se jedná o poněkud odlišné období a především naprosto dokonale odlišný geografický prostor (Británie vs. Velká step), ale přece jen, je to fascinující čtení. Domnívám se, že některé aspekty jsou vzájemně přenositelné, resp, nedokážu si představit, že by pastevecké mobilní kmeny s indoevropskou rodovou strukturou a tisíciletými zkušenostmi vedení jízdního boje, nedošly k podobným závěrům a neřídily se analogickou doktrínou. Jde mi především o (dle mého laického názoru!) příliš zvýrazňovaný rozdíl mezi lehkou a těžkou jízdou; nepovažujete za pravděpodobnější, že Gaussmannovy závěry by šly aplikovat i pro jízdní elitu stepních kmenů, národů a říší.
Hodně štěstí a zdaru, Váš blog budu bedlivě sledovat! :-)

2 milasko milasko | 13. srpna 2019 v 8:39 | Reagovat

[1]:Těší mě, že se Vám blog líbí. Mou knihu stále nabízejí různá internetová knihkupectví. Neměl by být problém ji sehnat. Vše nasvědčuje tomu, že válka ve stepi se opravdu vyvíjela jinak, než v Evropě. Zásadní rozdíl byl v tom, že u kočovníků byl každý muž automaticky bojovník a jezdec, kdežto v Evropě se jízda omezila na elitu. Kombinace útoků lehké a těžké jízdy se tam vyvíjela po mnoho set let a byla maximálně využívána.

[1]:

3 Alexandr Alexandr | 14. srpna 2019 v 19:58 | Reagovat

[2]: Tak knihu už mám, ve čtvrtek jsem si pro spěchal do Academie na Florenci. Ale přiznám se, že jsem ji ještě neotevřel, protože ji nechci hned ušpinit (na čtení mám čas jen cestou do práce), a až dnes jsem si konečně pořídil takový ten igelitový přebal. Takže zítra ráno v metru; doufám, že nepřejedu o moc stanic! :-D

K těm rozdílům mezi jízdou na Západě a Východě: no vlastně stačilo, když jsem si znovu pročetl Gassmannův článek a  odpovědi jsme našel sám.
Na Západě tvořila jádro armády šlechta, a jízda odpovídala dnešním elitním zbraním (asi něco jako výsadkáři), včetně poměrně malého počtu mužů v jednotkách. Ve Stepi, kde každý muž byl jezdec a každý jezdec voják, mohly snadněji vznikat obrovské armády, v rámci kterých logicky musejí vznikat specializace.

Navíc geografické podmínky a vojensko-politická situace* vedly k dokonale odlišné taktice/doktríně. Gassmann kupř. popisuje bleskové přepady opevněných bodů malými jednotkami, které "přískoky" dobývaly území od tvrze ke tvrzi, jež od sebe byly často vzdáleny jen několik mil; skuteční výsadkáři středověku. To moc neodpovídá mohutným stepním armádám, které se musely přesouvat stovky kilometrů. Jestli se nějaké moderní srovnání vůbec nabízí, pak snad jenom tanková vojska.

*) na "mimovolní" úrovni jistě měla vliv i odlišná evoluční strategie: K-stratégové snad vedou válku jinak než r-stratégové...

4 milasko milasko | 18. srpna 2019 v 9:22 | Reagovat

[3]: Tak doufám, že Vám kniha udělá radost.

5 Alexandr Alexandr | 2. září 2019 v 17:10 | Reagovat

[4]: Už ji dělá! Díky za ni! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama